Velká Dobrá

Velká Dobrá

Historie
Jméno obce vzniklo pravděpodobně z přídavného jména dobrá, k němuž bylo obvykle doplňováno slovo voda.

Podle záznamů uvedených v knize Místní jména v Čechách od Dr. A. Profouse jsou prvotně zmínky o jedné Dobré – 1328 Bohuslav z Dobré, 1356 Sdyslaus, notarius de Dobra…possessor villae Dobra První písemné zprávy o dvou obcích pocházejí z přelomu 14. a 15. století 1398 Drcho, cliens de Minori Dobra, 1406 Johannis disti Chlipan de Dobra Minori a 1417 Joh. Dictus Satir de Dobře Welike in hered. sua in Dobře Welike munitione, curia arat.

Označení obcí jako Dolejší Dobré a Hořejší Dobré se objevuje v dokumentu z roku 1544 : w kladeni dvě verze – w dobrech horzeissych a doleissijch dvě puste… 1549 : druhý díl statku Dorskyho - - ves Dobra horzeyssy. Dobra Doleyssy. Na počátku 19. století se začíná používat nynějších názvů Velká (Hořejší) Dobrá a Malá (Dolejší) Dobrá – 1845 : Hft. Tachlowitz : Gross-Dobray (Welká Dobra), Klein Dobray (Malá Dobra).
Ke sloučení obou vesnic došlo v roce 1935 pod jménem Velká Dobrá. V té době také byly přečíslovány domy v Malé Dobré tak, že k popisnému číslu bylo přidáno číslo 100 (např. č.p. 1 se změnilo na č.p. 101). Ve Velké Dobré zůstala stávající popisná čísla.
 
Okolí obce bylo osídleno už v pravěku. Mohylové pohřebiště v lese zvaném Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury ze střední doby bronzové ze 13. – 11. století před naším letopočtem. Pohřebiště se nachází severozápadně od kapličky. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl (z toho prozkoumáno 41).
 
První informace o výkopech amatérské skupiny (místní hajný a lesní adjunktové) jsou z roku 1890. Ve výzkumu pokračoval prof. dr. Ladislav Píč z Národního muzea v Praze, který prozkoumal 19 mohyl, a Josef Szombathy z vídeňského muzea (17 mohyl). Nálezy z mohylového pohřebiště jsou uloženy v obou muzeích.
 
Mohyly je možno zařadit k vyspělému stupni mohylové kultury ze střední a mladší doby bronzové. Pohřbívalo se zde i v době halštatské a v raném středověku, kdy byly do stávajících mohyl zapuštěny ostatky dodatečně. Pohřby byly kostrové a žárové.
 
Pohřebiště má oválný půdorys o rozměrech 500 x 300 metrů. Mohyly ze střední doby bronzové mají průměr většinou 8 – 14 m, výšku 0,3 – 2 m, mladobronzové jsou menší (průměr 3 – 8 m, výška 0,43 – 2 m).
 
Z 41 prokopaných mohyl obsahovalo nálezy 25, a to keramiku a bronzové předměty (šperky, nádoba, zbraně, pilka). V dodatečných pohřbech bylo objeveno železné kopí a skleněný korál.
 
Na největší mohyle byl postaven pomník připomínající archeologický výzkum.
 
Při kopáí kladenského vodovodu poblíž Velké Dobré v září 1932 objevil prof. Žofka z kladenské reálky v hloubce 1,5, metru pruh popelovité hmoty a úlomky hliněných nádob. Bylo odkryto sídliště lidí mohylové kultury se základy obdélníkových chat (rozměrů 4 x 3 metry, situovaných od východu k západu s ohništěm vyhloubeným na severní straně), dále úlomky nádob, pazourkový nožík a brousek. Vzhledem k tomu, že nebyly nalezeny kosterní pozůstatky, se dá usuzovat, že mrtví byli pohřbíváni na pohřebišti v Hoře.
 
První zmínky o Dobré jsou ze 14. století a jsou spojené se jmény zemanů z Dobré. Byly zde vsi s názvy Velká (Hořejší) Dobrá, Malá (Dolejší) Dobrá a Pustá Dobrá. Tyto obce byly již ve středověku majetkově spojeny. V průběhu doby patřily obce či jejich části různým majitelům.
 
Mezi nejstarší známé majitele patří např. Zdislav z Dobré, místopísař zemský (1320 – 1356), Vladykové z Braškova (konec 14. stol.), podkomoří Zikmund Huller z Orlíka. Roku 1412 odkoupil část Velké Dobré Jan Kladenský z Kladna a roku 1419 část Malé Dobré Zdeněk Kladenský z Kladna, po nich zdědili území roku 1543 Žďárští ze Žďáru. Když zemřel poslední mužský potomek tohoto rodu, získala roku 1688 část majetku hraběnka Polyxena ze Štemberka, jejíž syn Jaroslav Florián Švihovský z Ryzmberka roku 1705 panství prodal Karlu Jáchymu Bredovi (příslušníku cizí pobělohorské šlechty). Roku 1732 ho za 954 166 zlatých koupila velkovévodkyně A. M. Toskánská. Roku 1741 přešlo panství na vévody bavorské (vnuky velkovévodkyně Toskánské), roku 1805 na rod habsburský a roku 1847 bylo přiděleno k soukromým statkům císařským. V roce 1918 přejala správu císařského majetku Československá republika. Část Malé Dobré (pravděpodobně zájezdní krčma) a dvě usedlosti Velké Dobré patřily Bořitům z Martinic a byly součástí smečenského panství až do zrušení poddanství.

Památky
Roku 1765 byla postavena kaplička Nalezení svatého Kříže. Roku 1816 byla zbořena a přestavěna do nynější podoby. Vysvěcena byla roku 1817.
 
Socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci z roku 1753 stávala ve Velké Dobré na návsi před školou. V roce 1957 byla odstraněna. V letech 1969 – 1970 byla zrestaurována a umístěna vedle kaple Nalezení sv. Kříže nad rybníkem.
 
Obecní úřad ve Velké Dobré zakoupil v roce 1892 pozemek se zbořeništěm hospody Čáslavských (č. p. 17 na náměstí Komenského) za 1 800 zlatých. V letech 1892 – 1893 zde vystavěl nákladem 23 000 zlatých školní budovu. Škola byla slavnostně otevřena 3. září 1893. A slouží do současné doby, nyní pro žáky 1. –  5. ročníku základní školy. Jednopatrová budova má šest učeben, tělocvičnu, ředitelnu, sborovnu a kabinety. Děti mohou využívat i přilehlou zahradu.
 
Sokolská jednota ve Velké Dobré zakoupila v roce 1927 od pana Najmana z Kladna nemovitost č.p. 36 se stodolou a přilehlým pozemkem. Dům i stodola byly značně zchátralé. Obě budovy sokolové opravili a využívali. Dům byl určen pro bydlení a stodola byla přestavěna na sokolskou tělocvičnu, která byla slavnostně otevřena v červnu 1928 u příležitosti veřejného cvičení Sokola.V

V roce 1930 v ní bylo zřízeno kino, které bylo v provozu až do konce roku 1966. Potom opět začala sloužit jako tělocvična. Přes velké úsilí TJ Sokol Velká Dobrá a dílčí opravy (střecha, podlaha, plynofikace objektu a zavedení ústředního topení) budova chátrala a sportovci neměli prostředky na zásadní rekonstrukci objektu. Proto v roce 2002 využili nabídky obecního úřadu k odprodeji. Zastupitelstvo obce získalo státní dotaci a 12. 1. 2004 byla slavnostně otevřena nová hala včetně venkovních moderních sportovišť.

Budova Obecního úřadu Velká Dobrá byla postavena svépomocí občanů v průběhu let 1946 – 1948, což dokládá pamětní deska na průčelí budovy – „Pílí a svorností všeho občanstva 1948“. Jednopatrová budova stojí na Karlovarské ulici v blízkosti náměstí Komenského. Je prostorná, má dostatek místností pro úřední jednání a svatební síň. Do budovy je umístěn i poštovní úřad, ordinace lékaře pro dospělé, ordinace dětské lékařky, kadeřnictví a kosmetický salón.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.velkadobra.cz/, na kterých najdete další informace.