Hořešovičky

Hořešovičky

Historie
Obec leží v tzv. Klobucké rovině, poblíž silnice Praha-Chomutov, asi 10 km severozápadně od Slaného. Od samého vzniku je spjata s obcí Hořešovice - odtud i její původní název Malé Hořešovice. První písemná zpráva z r. 1390, tehdy zmiňován vladyka Jan Racek z Hořešoviček. Po první světové válce získala obec samostatnost, v r. 1962 však znovu sloučena s Hořešovicemi, od r. 1990 opět samostaná. Na návsi barokní kaple z 18. stol. se znakem Kinských, památkově chráněn je areál hospodářské usedlosti č. p. 15. K významným rodákům patří prozaik Antonín Lain a hudebník Ota Martinovský.

Lokality starého acheuléenu v Hořešovičkách, o. Kladno. K objevu této unikátní lokality došlo na podzim r. 2002 a záchranný archeologický výzkum proběhl během jara 2003. Z tohoto naleziště pochází velká kolekce kamenné štípané industrie vyrobené převážně z místních rohovců prvohorního stáří. Kolekce kamenné štípané industrie pochází ze sídelního objektu a jeho nejbližšího okolí a čítá asi 10 000 ks artefaktů a 15 000 ks silicitů, které byly na místo dopraveny z nedalekého výchozu jako surovina a dále nebyly použity. Kamenné artefakty (asi 10 000 ks) budou podrobeny základnímu typologickému členění a popsány standardní metodou deskripce paleolitických artefaktů, výsledky budou zaneseny do databáze kamenných artefaktů. Následně bude provedena morfometrická analýza jednotlivých skupin artefaktů.

Dalším úkolem projektu bude prostorová analýza získaných údajů, tj. rozmístění artefaktů v ploše výzkumu, která vyústí v rekonstrukci pracovních aktivit staropaleolitických lidí a modelovou rekonstrukci funkce sídelního objektu. Celkovým výstupem projektu bude komplexní monografické zpracování výsledků archeologického výzkumu této unikátní staropaleolitické lokality, jejíž rukopis bude předložen v posledním roce řešení projektu.

Při stavbě okresní silnice mezi Malými a Velkými Hořešovicemi v zahradě čp. 27 se našel v hloubce 1,6 metru kostrový hrob "bohaté" ženy ze 4. - 3. století. Nálezy odtud a z dalšího místa v areálu obce se nacházejí v muzeu ve Slaném a v Národním muzeu v Praze. Několik málo stovek metrů severozápadně od obce se ve 2. - 3. století rozkládalo sídliště, z něhož nálezy - včetně zlomků švartny z výroby náramků - uskladňují ve slánském a Národním muzeu. V letech 1989-90 prozkoumal V. Moucha při záchranném výzkumu část sídliště ze starší doby římské, které se rozkládá na jihovýchodním svahu spadajícím k Bílichovskému potoku.

Vedle zlomků keramiky zaujmou zvláště dvě římské bronzové nádoby. Není jisté, zda na různých místech, nebo pouze na poli poblíž domu č. 78 byly od 20. let 20. století ničeny kostrové hroby z doby stěhování národů. Z milodarů se dochovaly jen čtyři hliněné nádoby, které náležejí do časného stupně tohoto období. Dalším dokladem lidského působení na území dnešní obce Hořešovice, je zlatá mince římského císaře Valeriána I., kterou zde zřejmě ztratili římští vojáci někdy v letech 364 - 375 našeho letopočtu.

První písemná zmínka o Hořešovicích pochází z roku 1227, kdy odtud pobíral desátek klášter sv. Jiří v Praze. V roce 1249 se podle Hořešovic jmenoval Heřman z Hořešovic. Dále známe jména šesti místních vladyků: Bušek, Heřman, Přibyslav, Štěpán, Jiřík a Zdislav. Z roku 1352 pochází první zpráva o Hořešovické faře: tehdy odvedla papežský desátek 18 grošů. Obec často měnila své držitele. Roku 1547 ji mělo v držení město Slaný, načež o ni přišlo konfiskací. Poté ji koupil Jan Bořita z Martinic. V roce 1700 bylo v Hořešovicích 136 a v Hořešovičkách 152 "duší schopných svatého přijímání". Na konci devatenáctého století patřily Hořešovice pod panství Mšec (takže Schwarzemberkům) a Hořešovičky k panství Zlonice (Kinští).

Památka
- kaplička

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.horesovicky.cz/, na kterých najdete další informace.