Bělá nad Svitavou

Bělá nad Svitavou

Historie
Celá historie Bělé nad Svitavou byla od nejstarších dob úzce spojena s historií Svojanovského panství. Ze začátku to bylo seskupení jen několika stavení. K většímu osídlení došlo až za krále Přemysla Otakara II. Během historie měnila Bělá nad Svitavou často svůj název - např. Biela, Biealau, Deutsche-Biela, atd. Současný název dostala až po 2. světové válce.

V 18. století se Bělá nad Svitavou stala samostatným zemsko-deskovým statkem, který do r. 1809 patřil rodu DESFOURS-WALDERODE. Pak jej koupili BARTENSTEINOVÉ a roku 1863 byl prodán 23 věřitelům. Roku 1883 bylo vlastnické právo zaknihováno Císařsko-královskému privátnímu fondu a poté se stává majetkem Československé republiky.

Dominantou obce je kostel Všech svatých, který nechal v letech 1751 - 1770 vystavět František Jan Nepomuk, hrabě z Walderode. Nachází se tu freska z roku 1928, jejíž autorkou je Irmgarda Langová z Brněnce. Hlavní oltář maloval malíř Josef Scheivl.

V obci fungovala již od roku 1676 základní škola. Nové, zděné budově položili základní kámen roku 1886. Pro nedostatek žáků došlo v roce 2004 k jejímu zrušení. V 1. pol 20. století ještě před 2. světovou válkou byla v Bělé postavena sokolovna, na jejíž stavbu byla v roce 1912 uspořádána sbírka v místním pohostinství.

Ve Bělé se narodil malíř Hubert Heger. V parku u kostela byl postaven pomník obětem 1. světové války a také se tu nachází socha Jana Nepomuka z 18. století.

Na místním hřbitově se nachází hrob ruského parašutisty Ivana Banděreva ubitého u obce Banín za 2. světové války. V hromadném hrobě jsou pohřbeni Židé, kteří umrzli při přepravě z Polska do Schindlerovy továrny v Brněnci.

V dolní části obce nazývané "Amerika" se nachází "Čertovo úžlabí", zakončené skalním útvarem "Čertovy díry". Název vznikl dle pověsti o tanci chtivé děvečky, která by tancovala i s čertem. Ten ji z tancovačky unesl do těchto míst. V blízkosti se nacházela jeskyně zvaná Tuna Luchnei. V ní se za třicetileté války schovávali místní osadníci před Švédy. Název vznikl podle jména krávy, na kterou volali Tuna Luchnei (krávo pojď do díry). Postupem času se jeskyně sesula. Také se tu údajně měl propadnout jeden z Daubků ze mlýna Brněnec. Dnes jsou díry domovem mnoha druhů netopýrů.

Po odsunu Němců došlo k postupnému osídlení opuštěných usedlostí a rodinných domků. Na statcích se hospodařilo, továrny dostaly správce a byly v provozu i některé živnosti. Po roce 1948, vlivem zakládání družstev a rozvojem státních podniků, došlo k zániku soukromého hospodaření i živností. Obec měla postupem času 1 obchod a 1 pohostinství s řeznictvím. Instaloval se rozhlas, který byl v 70. letech 20. století vyměněn za nový.

V roce 1952 se začalo poprvé promítat v místním kině, zřízeném v čp. 89 z bývalé textilní dílny. Počátkem 80. let 20. století pro malý zájem zaniklo. V průběhu roku 2002 se podařilo obecnímu zastupitelstvu získat finanční prostředky z evropského fondu SAPARD na jeho rekonstrukci a dům se přeměnil na Společenské centrum. V přízemí je umístěna obecní knihovna, veřejný internet, velký a malý sál, který slouží ke konání kulturních akcí, schůzí, přednášek, ale i ke konání různých oslav. V poschodí byly vybudovány 2 byty a 1 garsonka. Od roku 2004 je tu možné provádět i svatební obřady. Provoz byl slavnostně zahájen 3. 10. 2003.

K největšímu rozvoji obce došlo v 70. letech 20. století, kdy byly opraveny cesty, rozšířena mateřská škola, postavena nová požární zbrojnice, regulován potok, opravena základní škola, postaveny autobusové čekárny a vybudována požární nádrž. Zemědělské družstvo postavilo nové středisko živočišné výroby. Bylo vyměněno elektrické vedení, opraveno venkovní osvětlení a v obci byl zaveden vodovod. V roce 1998 byla obec plynofikována a telekomunikační společnost provedla zemní kabelizaci telefonní sítě. Od roku 1999 byla v Bělé otevřena Soukromá hudební škola a od roku 2003 ještě Hudební škola Yamaha.

V roce 1976 byla Bělá nad Svitavou sloučena s obcemi Lavičné a Banín a vytvořila se integrovaná obec Lavičné. Po revoluci v roce 1989 se obec opět osamostatnila.Na základě vlastní žádosti a grafického návrhu Mgr.Pakosty v roce 2000 schválil a poté udělil Parlament České republiky obci znak a prapor. Od roku 2001 je obec členem svazku obcí Mikroregionu Brněnec.

Současnost
Bělá nad Svitavou se nachází v malebném údolí od Brněnce po Lavičné. Údolím se klikatí Bělský potok, jehož trasu kopíruje silnice II. třídy 363 vedoucí do Poličky. Ve středu obce z ní odbočuje vedlejší silnice na Vítějeves a Svojanov.

Obec je členem dobrovolného svazku obcí Prameny Bělá nad Svitavou a Mikroregionu Brněnec, v současné době se připravuje spolupráce Mikroregionu Brněnec a Mikroregionu Svitavy. Nové SPOLEČENSKÉ CENTRUM vybudované v říjnu 2003 slouží v obci ke kulturním a společenským akcím. Nachází se zde víceúčelový sál s příslušenstvím ( kuchyňka, sociální zařízení aj.). Ve Společenském centru se nachází i OBECNÍ KNIHOVNA, která nabízí možnost připojení na internet.

Pro sportovní využití je k dispozici SOKOLOVNA a fotbalové hřiště. Budova Sokolovny slouží také ke konání tanečních zábav, plesů a větších akcí pro děti, které pořádá Obec Bělá nad Svitavou ve spolupráci s TJ Sokol. Mezi tradiční akce obce patří bezpochyby pouť, která se koná vždy třetí neděli po Velikonocích, Táborák pod lipami pořádaný v den upálení Mistra Jana Husa, Obecní ples, obecní tábor a celá řada akcí pro děti, např. Mikulášská nadílka, Dětský karneval, Pálení čarodějnic, Dětský den aj.

V obci se nachází pouze MATEŘSKÁ ŠKOLA, základní škola byla zrušena pro nízký počet žáků v roce 2004. Pochlubit se ovšem můžeme HUDEBNÍ ŠKOLOU KUFHABEROVI a hudební školou YAMAHA. Výuka probíhá v zrekonstruované učebně nad Obecním úřadem. Od roku 2001 v obci funguje PĚVECKÝ SBOR VOX IUVENALIS, který již natočil svoje třetí CD a účastní se tradičních benefičních koncertů, z jejichž výtěžku se opravuje místní kostel Všech svatých.

Bělá nad Svitavou je opravdu malebná vesnička, především pro svoji nádhernou přírodu. V centru obce se rozkládá park s lípami, ideální místo pro odpočinek a hry dětí, najdete tu sochu Jana z Nepomuku a pomník obětem 1. sv. války. Krajina, která obklopuje vesnici, je překrásná především na podzim, kdy javory, lípy a jasany hrají všemi barvami. Za prohlídku stojí skalní útvar Čertovy díry, kde se nacházejí různé druhy netopýrů.

V posledních třech letech došlo v obci k velkým změnám. Byl regulován Bělský potok, současně byly opraveny cesty a mosty podél opravovaného toku. Byl osázen svah u hřbitova keři a stromy, které mají zabránit jeho sesutí. Každoročně v předvánočním čase přibývají stovky nových světýlek na dalších budovách Bělé. Nejdůležitější akcí v letošním roce se stává příprava výstavby nových nájemních bytů v lokalitě“Zámeček“.

Turistické zajímavosti

Kostel Všech svatých
Kostel je dominantou obce. V letech 1751 - 1770 ho nechal František Jan Nepomuk, hrabě z Walderode. Je postaven v barokní architektuře. Kostel je uvnitř restaurován. Hlavní oltář zdobí obraz malíře Josefa Scheivla. Nachází se tu freska z roku 1928 zobrazující svatou Alžbětu Duryňskou, rozdávající chléb chudým lidem. Autorkou této práce je rodačka z Brněnce Irmgarda Langová. Ve vedlejší kapli kostela stojí SOCHA PANNY MARIE, která pochází ze zrušené kaple na Podlesí. Křišťálový lustr věnoval kostelu v 1. pol. 20. stol. občan obce Německá Bělá pan Jandl z č. p. 77.

Před kostelem stojí dva kříže - jeden z roku 1811. Kolem kostela byl dříve hřbitov, z hygienických důvodů byl zrušen a nový založen v 18.stol. na kopci ve středu obce. Poblíž vchodu do sakristie se nachází socha JANA NEPOMUKA z 18. století.

Ke kostelu patří fara, která byla v roce 1720 opravena, další oprava proběhla až v roce 1998. Díky benefičním koncertům, které zorganizovala paní Küfhaberová a díky příspěvkům obecního úřadu byla zhotovena u vchodu do kostela dle návrhu Ing. ach.Haralda Čadílka. Bránu vykoval místní farník Jiljí Prudil. V roce 2002 byla provedena oprava elektroinstalace a celý kostel byl vymalován.

Hrob vojína Ivana Banděreva
Ivan Banděrev byl jeden z pětičlenné skupiny paravýsadku vedené Janem Mayerem, která měla být vysazena koncem války(v noci z 25. na 26. dubna 1945) do prostor obcí Jevíčko, Usobrno, Opatovice a Březinky. Omylem však došlo k vysazení celé skupiny poblíž vesnic Banín, Bělá nad Svitavou a Březová nad Svitavou. Hned při seskoku došlo k přepadnutí a obklíčení.

Vojín Ivan Banděrev si při seskoku zlomil stehenní kost a navíc byl i postřelen. Podle svědků byl tento parašutista objeven příslušníky Volkssturmu, kteří ho lopatou ubili k smrti a potom zakopali. Jeho tělo se našlo v katastru obce Bělá nad Svitavou na okraji lesa zvaného" Vendelín".

V roce 1947 byl hrob exhumován na základě povolení ONV Polička za přítomnosti státního obvodního lékaře MUDr. Josefa Lopoura, finanční náklady hradil MNV Bělá nad Svitavou. Ostatky vojína byly 28. října 1947 převezeny na místní hřbitov. Obecní úřad hrob mladého parašutisty, který zemřel 13 dnů před koncem války, udržuje a v den výročí osvobození naší republiky od fašismu na něj klade věnec.

Hromadný hrob Židů
Hromadný hrob s obrubníken ve tvaru šesticípé hvězdy, ve kterém jsou pohřbeni židovští vězni bývalé pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci zřízené u zbrojní firmy svitavského rodáka Oskara Schindlera, nám opět připomíná hrůzy 2. světové války. 42 židovských vězňů umrzlo při transportu z Polska do "Schindlerova tábora".

Pomník obětem 1. sv. války
Nachází se uprostřed "lipového" parku v blízkosti kostela Všech svatých.
(Nedochovala se na něm původní deska se jmenným seznamem obětí. Rádi uvítáme pomoc všech, kteří by chtěli pomoc při pátrání po její původní podobě).

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-bela.cz/, na kterých najdete další informace.