Karle

Karle

Pověst o založení obce Karle sahá do doby císaře Karla IV. Praví se v ní, že císař byl přítelem lovu a na jedné lovecké výpravě se dostal do pomezního hvozdu západně od Svitav. Družina trpěla žízní a pátrala po nějakém prameni nebo lidském sídlišti. Až narazili na ves Langendorf, a protože zde císař žízeň uhasil, bylo jeho přáním pojmenovat toto místo jako Karlsbrunn neboli Karlův pramen. Skutečnost je však prozaičtější. Místo obce je připomínáno v listině krále Přemysla Otakara II. vydané premonstrátskému klášteru v Litomyšli v roce 1259. Osídlení území bylo již starší, pravděpodobně v souvislosti s trstenickou stezkou, kdy se na katastru obce našly mince z římského období.

První zmínka o obci je datována rokem 1336, kdy je uváděn svobodný sedlák Konrád z Karlprunu. Gotický kostel sv. Bartoloměje v Karli je připomínán již v roce 1340, kdy patřil pod farní kostel v Květné v poličském děkanátu. Roku 1347 přešla celá obec do vlastnictví litomyšlského biskupství a v roce 1398 získala dědičnou rychtu. Podle urbáře z roku 1557 žilo v obci 56 osedlých – 1 dědičný rychtář, 43 sedláků a 12 zahradníků. V období reformace 1640 – 1677 Karle náležela k faře v Opatově, ale třicetiletá válka znamenala vážný otřes v dějinách obce – 16 statků zůstalo pustých a počet obyvatel se snížil na třetinu. Hrozivě stoupaly ceny zemědělských plodin a hrozily časté epidemie cholery.

Rychtář z Karle se aktivně zúčastnil selského povstání v roce 1680 proti litomyšlské vrchnosti. 18. století přineslo uklidnění situace, rozvoj zemědělství a v obci je jmenována škola. Po roce 1850 došlo ke správní reformě a Karle se stala součástí litomyšlského okresu a chrudimského kraje. Naopak část obce Karle - Ostrý Kámen (dnes samostatná obec) spadala do pravomoci svitavského soudního okresu s příslušností k Moravské Třebové. V roce 1866 v době prusko-rakouské války vypukla v obci poslední epidemie cholery. Karle se vyznačovala především zemědělskou a tkalcovskou výrobou. Od roku 1798 do roku 1902 zde působila škola pro obce Karle a Květná.

Dalšími zmínkami v místní kronice jsou zápisy o četných požárech usedlostí, z nichž většina ničila obec v 19. století. Důsledkem požárů je založení Spolku dobrovolných hasičů v roce 1864. Působila zde spořitelna (1891). V roce 1938 byla obec obsazena nacistickými vojsky a 9. května 1945 osvobozena sovětskou armádou. Byl obnoven správní stav z roku 1938, kdy Karle patřila pod litomyšlský okres a od roku 1949 pod okres Svitavy.

Pamětihodnosti a zajímavosti
Karle – v centrální části obce na návrší původně gotický kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěn roku 1814, postaven za Jiřího z Valdštejna. Roku 1819 zvýšena věž, 1942 opraven. Zařízení barokní.

Fara – pozdně barokní z roku 1785 s mansardovou střechou. Před hřbitovem litinový kříž z roku 1865 s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.

Kaplička Cyrila a Metoděje - Ostrý Kámen, barokní kaple z 18. st. prohlášena za kulturní památku, jedna z nejstarších v okrese Svitavy. Kamenný kříž z r. 1830.

Současnost
Obec Karle se nachází na pomezí Čech a Moravy, místní částí Ostrý Kámen prochází hranice s Moravou, pramení zde řeka Loučná. Počet obyvatel při posledním sčítání lidu bylo 386. Založení obce nebylo nahodilé, ale stejně jako další sídla v okolí Svitav, byla Karle umístěna podél vodního toku. Nadmořská výška se pohybuje od 450 m n. mořem v údolí Loučné – 580 m n. mořem na jihu katastru.

Místní dominanty:
kostel sv. Bartoloměje založen v r. 1350, barokní fara s mansardovou střechou pochází z roku 1785, kaple sv. Cyrila a Metoděje – prohlášena za kulturní památku, jedna z nejstarších v okrese Svitavy.

Obec je dnes venkovské sídlo zemědělského charakteru. Většinu pozemků užívá zemědělské družstvo, obec hospodaří v obecních lesích (200 ha), pracuje zde několik drobných podnikatelů a živnostníků.

V obci je obecní úřad, mateřská škola, knihovna, kulturní dům, víceúčelové sportovní a kulturní zařízení, prodejna se smíšeným zbožím a pohostinství. Obcí Ostrý Kámen vede naučná stezka č. 6 “K pramenům řeky  Svitavy” a obcí Karle prochází značená cyklotrasa  č. 4024 “Křenov – Budislav”. Pro sportovní vyžití slouží travnaté fotbalové hřiště, pionýrská turistická základna. Krásné přírodní okolí má rekreační charakter.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.svitavskoweb.cz/place.asp?place=7, na kterých najdete další informace.