Pustá Kamenice

Pustá Kamenice

Historie
První písemná zmínka o obci, staré hornické osadě, se v některých dokumentech datuje k roku 1392 a v některých k roku 1395. Název obce byl údajně odvozen tak, že “Pustá“ má původ od pusté krajiny a “Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiný výklad přívlastku “Pustá“ pochází z období třicetileté války, kdy byla zničena Švédy. Mluví se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla - jak píše K. V. Adámek úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název “Pustá“.

Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší jako sousední obce Krouna, Otradov aj. se kterými ji historie spojuje hlavně tím, že všechny náležely poddanským právem pod panství rychmburské, dějiny hradu Rychmburku údajně nepřesahují 14. století, prvním majitelem byl patrně Tas z Rychmburku, jehož jméno se úředně objevuje v listině z roku 1329, dalšími držiteli panství byli páni z Pardubic. V Deskách zemských je vložen zápis z roku 1392, že se odevzdává hrad Rychmburk, městečka Skuteč, Hlinské, Svratka a 58 vesnic Otě z Berkova a Bočkovi z Poděbrad, v seznamu vesnic je i Pustá Kamenitz.

Staršímu datu vzniku obce napovídá také zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vystavěn zdejšími horníky kolem roku 1350. Z historických dokumentů se dále dozvídáme, že v XV. století byla v Pusté Karla IV. V dobách husitských válek byla jak píše K. V. Adámek úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Kamenici rychta, ke které byla přidělena ves Moravské Rybné, nynější sousední obec Pustá Rybná. Při sčítání lidu v roce 1584 žilo ve vsi 15 usedlých“ lidí.

Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Rychtářem byl pan Václav Černý, jména ostatních usedlíků: Slonků, Hebký, Hrbek, Maršů, Hanus, Bednář, Mráček, Martin Mlynář, byli vyznání, jedna katolička, vesměs nekatolíci u všech naděje na obrácení (na katolicko). Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že lidé zdejší byli nejdříve uhlíři (pálili ze dřeva, kterého zde bylo vždycky dostatek, dřevěné uhlí) a teprve později rolníky, až po vykácení hlubokých lesů, které se tady rozprostíraly.

Současnost
Obec Pustá Kamenice má rozsáhlé katastrální území o rozloze 1531 ha, z toho 1105 ha tvoří lesy, což je 72 % území, 24 % je zemědělské půdy. Leží v nejzápadnější části okresu Svitavy, v mírně členitém terénu. Katastrální území je zařazeno do CHKO Žďárské vrchy. Katastrem probíhá hranice evropského rozvodí Labe - Dunaj. Obec má délku přes 2,5 km, rozprostírá se v údolí potoka zvaného Kamenická voda a kolem silnice III. tř., která nad obcí končí. Jižní částí obce vede jednokolejná regionální železniční trat‘ Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče. Nadmořská výška katastru se pohybuje od 590 m v údolí Kamenického potoka v části Pec, po 765 m na Spáleném kopci.

Lesy, které tvoří převážnou část území, jsou lesy hospodářské. Les má však velký význam vodohospodářský, druhově je tvořen převážně smrkem ztepilým. Lesy pozitivně ovlivňují hodnotu krajinného a životního prostředí, ale vyžadují aktivní a soustavnou péči. Ve vlastnictví obce je 12 ha lesa. Na pronajatých zemědělských pozemcích aktivně hospodaří 1. AGRO Oldřiš, a. s., se sídlem v Oldřiši, provozuje zemědělskou výrobu rostlinnou a živočišnou.

Do budoucnosti k rozvoji obce je dán základ urbanistickou studií a místním programem obnovy venkova, který je aktualizován dle potřeb. V letošním roce bude US akualizována a následně bude zpracován územní plán obce. V obci je stále co zlepšovat, aby se zde občanům dobře žilo. K tomu jsou třeba dobré sousedské a mezilidské vztahy. Dá se říci, že jsou v naší obci na poměrně dobré úrovni, to je vidět na akcích, které pořádají různé společenské spolky. Lidé se umějí dát pro správnou věc dohromady, nadchnout se pro ni a uskutečnit ji. To je moc dobře, hlavně v současném uspěchaném a materialisticky pojatém světě.

Charakter obce
Seskupujícím prvkem v dobách vzniku vesnice byl potok (Kamenický), teprve později silnice. Vesnice je rozložena v údolí po obou stranách potoka a silnice, podélně a roztroušeně, severní strana obrácená kjihu a svažující se příkřeji ke korytu potoka je hustěji zastavěná, dalším seskupujícím prvkem je i příčná cesta k osadě Ruda, se kterou v dobách (1690 - 1829), kdy se v této osadě dolovala železná ruda, měla naše obec rušné styky. Obec je typem lánové obce s nepravidelnou zástavbou. V původním členění lány polí po obou stranách údolí, obvykle končily u potoka a cesty. Tento typ se rovněž nazývá dlouhá potoční vesnice. Na konci každého lánu se nacházela volně stojící Čtvercová usedlost. Obvykle pro každou dlouhou ves s nepravidelnou zástavbou je typická absence jasně vymezených centrálních prostorů - návsí, toto charakteristické členění platí i pro Pustou Kamenici.

Zřejmě i Pustá Kamenice má jako okolní obce gotický základ a řada dřevěných roubených staveb, které se ještě dnes nacházejí na území obce má svůj původ v tzv. ‘Tranckých dvorcích“. Které přinesla do našich zemí kolonizace v XIII. a XlV. století. Pro tyto selské statky je typický Čtvercový dům ‚jehož jednu stranu obvykle tvoří obytné stavení s komorou, na druhé protilehlé straně se nachází stodola, vpředu byla brána (vrata) s vjezdem, nad níž často býval špýchar a zadní stranu tvořily chlévy, konírny a kolny.

Poněkud jinou, soustředěnější strukturu má Část obce - Pec, která zřejmě vznikla mnohem později, kdy docházelo k většímu přílivu obyvatel a novému rozkvětu obce v době, kdy se v nedaleké osadě Ruda (jak jíž bylo zmíněno) dolovala železná ruda (asi v letech 1690 - 1829 ) osada vznikla při vysoké peci vystavěné v roce 1722, ve které se ruda tavila, odtud se tato část obce dodnes jmenuje Pec. Tavící pec stávala v těsném sousedství bývalého Máchova mlýna č. p. 38, jak o tom svědčily haldy vytavené strusky a nehluboko pod zemí zbytky kruhového zdiva. Důležitým mezníkem ve vývoji obce byla stavba lokální dráhy v roce 1897, která tuto horskou odlehlou obec spojila se světem.

Památky

Kostel sv. Anny
Kostel sv. Anny byl od své výstavby nesčetněkrát opravován za přispění pánů farářů, kteří v naší obci působili, jak na kostele farním (kterým v různých dobách kostel byl ) tak na kostele filiálním, kdy patřil pod jinou farnost. Zásluhu na opravách mají hlavně věřící a obyvatelé obce a okolí, kteří kostel opravovali a udržovali po celá staletí tak, aby se tato kulturní a duchovní památka v obci udržela a posloužila i dalším generacím a jejich potomkům. Našim předkům, kteří zde před námi žili, patří za tuto Činnost náš velký obdiv, neboť vše dělali ručně a s láskou.

V letech 1995 až 1997 proběhla na kostele Sv. Anny rozsáhlá generální oprava, byla opravena střecha včetně klempířských prvků a nátěrů plechových částí. Dále byla provedena úplně nová vnější fasádní omítka, stará omítka byla odstraněna až na cihlu a provedená omítka nová včetně nátěru fasádní barvou, nátěr je proveden v barvě růžové a bílé. V roce 1997 - 1998 byla provedena rekonstrukce elektroinstalace a zavedeno elektrické vytápění lavic. Toto všechno se mohlo uskutečnit jen díky práci, sbírkám a darům věřících a občanů, částečně pomohl finančně i stát. Hodnota sbírek a darů na výše provedené opravy dosáhla téměř 500 000,- Kč., což je jistě na tak malou farnost a obec, jako je ta naše, určitá rarita.

V roce 1999 se započalo s přípravnými pracemi na restaurování interiéru kostela a bude se postupně pokračovat, dle toho, jak se bude dařit získávat platební prostředky. Restaurátorské práce budou provedeny na nástěnných a nástropních malbách z let 1884 - 1888, autor V. Víšek ( figurální obrazy), J. Koráb a F. Veinlich ( malby orientální). Celkový rozpočet na úplné restaurování tvoří částku 2 750 000 Kč. Ke konci roku 2003 byly již provedeny práce za 1 492 000,- Kč, ještě je potřeba zhotovit dílo za 1 260 000,- Kč, aby bylo vše hotovo. V roce 2004 se bude v restaurování pokračovat, tak, jak se podaří zajistit financování.

Kostel spolu s oběma hřbitovy katolickým a evangelickým a s farou tvoří v obci na vyvýšeném místě vzácnou dominantu. Předkové naši byli moudří a uvážliví a zanechali nám tady památku na sebe a jejich dobu. Pro nás místní je to obyčejná stavba, kterou míjíme bez povšimnutí, návštěvníci obce ji však obdivují.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.pustakamenice.cz, na kterých najdete další informace.