Březová nad Svitavou

Březová nad Svitavou

Městečko Březová vzniklo kolem roku 1300 snad z vesnice na panství svitavském, které patřilo biskupům v Olomouci. Statut města byl Březové přiznán 1. srpna 1497 králem Vladislavem II. listinou, jíž byl ve městě povolen osmidenní výroční trh.

Rozmach zde nastal v 16. století, kdy byly Březové postupně povolovány další výroční trhy. Městu patřily vsi Muzlov a Dlouhá (Moravská) - roku 1850 z nich vznikla jedna místní obec Muzlov. Hospodářský rozvoj Březové souvisel s udílením značných obchodních výsad biskupskou vrchností, která tak již od konce 15.století podporovala růst zdejší soukenické výroby. Již v 16. století ve městě kvetla řemesla - nejstarším cechem byl ševcovský, k němuž v 17. století přibyly cechy krejčovský, pekařský, kovářský, řeznický a tkalcovský. Od roku 1784 došlo k rozmachu lnářské výroby. Tradiční zde bylo mlynářství produkující vyhlášenou "březovskou mouku".

K rozkvětu města přispěla jeho výhodná poloha při říšské silnici vybudované v polovině 18. století, která spojovala Prahu přes Brno s Vídní. Březová se stala na této silnici důležitou stanicí vzdálenou pro formany právě den jízdy od Brna. přeložení pošty ze sousední. Na přelomu 18. a 19. století se ve Březové rozmáhá nový průmysl - papírna, pila, textilní manufaktura, rozvíjí se také tkalcovství lnu a pak i bavlny. Město se pozvolna stává součástí  zdejší průmyslové oblasti a svými dílnami na výrobu hedvábných látek, přádelnami a tkalcovnami, které postupně vystřídaly dosavadní faktorství a sítě domácích tkalců, se řadilo k sousednímu Brněnci a Moravské Chrastové, od nichž se však Březová odlišovala městským charakterem zástavby i způsobem života.

Hlavní rozvoj průmyslu ve Březové nastal po roce 1850. Tehdy při reorganizaci se město stalo součástí soudního okresu Svitavy a s ním připadlo k politickému okresu Moravská Třebová. Rostoucí počet obyvatel převážně německé národnosti nalézal obživu především v průmyslových podnicích, převážně textilních. Místnímu podnikání prospělo vybudování železniční trati Brno-Česká Třebová, jejíž provoz byl zahájen 1. 1. 1849 po jedné koleji a od 4. 11. 1869 jako dvoukolejná trať. Její kompletní rekontrukce a elektrifikace byla dokončena v roce 1999 jako součást železničního koridoru Brno - Česká Třebová.

V roce 1880 žilo ve Březové 1918 osob, ve 20. století však došlo k odlivu vesnic. Město Březová se stalo tradičním a přirozeným obyvatel a roku 1930 jich ve městě bydlelo jen 1506. Práci a obživu zde nacházeli lidé i z okolních centrem jižní části soudního okresu Svitavy, soustřeďoval se zde obchodní ruch, společenský, spolkový, politický a kulturní život. Přispěla k tomu i škola (první zprávy o existenci školy sahají do roku 1565, o farní škole k roku 1735) - roku 1848 byla zřízena obecná a ta byla roku 1913 rozšířena o měšťanskou školu, která od roku 1910 dostala novou budovu. Církevní život měl oporu v březovské faře (ta existovala už ve 13.století) s kostelem sv.Bartoloměje. Nejvýznamnějším rodákem města je kartograf, geograf a geodet Karel Kořistka (narozen 7.února 1825) v domě č. p. 71.

Na počátku 20. století došlo k využití podzemních vodních zdrojů prameniště v blízkém Muzlově - I. březovský vodovod (foto: bvk16 a bvk18) pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913  (délka přivaděče 58,9 km), což však mělo ve svých důsledcích negativní vliv na další osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována, její katastr byl sloučen s tehdejší Českou Dlouhou, která byla později připojena spolu se Zářečím k Březové nad Svitavou. Podobný osud měl potkat i Březovou. Ta byla po Mnichovu v rámci tzv. pátého okupačního pásma začleněna 10. října 1938 do Sudetské župy nacistického Německa. České obyvatelstvo bylo z převážné většiny vyhnáno a v německé Březové zavládlo nadšení z návratu "domů do Říše". Dne 9. května 1945 vstoupila do obce Rudá armáda. Řízení ve Březové převzal místní národní výbor, čímž prakticky zanikl předchozí statut města.

Listiny Poválečný odsun Němců vedl k podstatnému početnímu snížení obyvatel (roku 1950 zde žilo jen 1072 osob), důsledky byly i ekonomické, ale i morální - zejména zpočátku sem jako noví osídlenci přicházeli zlatokopové a lidé nevalného charakteru. Přišli však i lidé čestní a snaživí, kteří zde postupně zapouštěli své kořeny a sžívali se s krajinou a prostředím, přinesli i nové tradice a zvyky, které se dodržují podnes (masopust, pouť). Roku 1947 proběhly velké oslavy povýšení Březové na město. Důsledek války v podobě odsunu německého obyvatelstva tak zahájil následující období úpadku, které bylo navíc podporováno a cíleně řízeno záměrem dosáhnout postupného vylidnění Březové, aby tak mohlo být rozšířeno ochranné pásmo březovského vodovodu.

Společenský život

Hasiči
Magistrát města Březová se rozhodl roku 1822 zakoupit první ruční požární stříkačku, na jejíž pořízení byla uspořádána sbírka. První ruční stříkačka byla dodána 9. října 1824. Začátkem roku 1874 byl založen spolek dobrovolných hasičů, který měl 57 členů. Prvním velitelem byl František Ettl. Hasiči obdrželi od obce jako dar stříkačku v ceně 1600 zlatých. Zbrojnice byla umístěna ve staré škole č. p. 121. Po vzniku ČSR tvořili hasičský sbor nadále převážně Němci. Roku 1921 zaujímal katastr obce rozlohu 604 ha, byly zde 202 domy a žilo 1710 obyvatel, z toho 432 Čechů. V roce 1928 byla zakoupena motorová stříkačka s benzínovým čtyřtaktním motorem OHV s ležatými válci zn. Hiller, která místním hasičům sloužila až do roku 1952.

Český hasičský sbor byl ve Březové ustaven 15. listopadu 1945, jehož velitelem se stal Vlastislav Grunta. První požární družstvo žen bylo ustaveno roku 1954. V současné době má Sbor dobrovolných hasičů 87 členů, velitelem požární jednotky je Ladislav Felkl.

Tělovýchovná jednota Sokol
Roku 1933 byl ve městě ustaven samostatný český sportovní klub, jehož jádrem byl fotbalový oddíl. Po okupaci byla v roce 1946 obnovena činnost Sokola v Březové, který byl pobočkou tělocvičné jednoty Sokola Letovice. Starostou byl zvolen Antonín Boček, ale už roku 1947 se novým předsedou stal Jindřich Bača, který měl velkou zásluhu na konsolidaci klubu a jeho dalším rozvoji. Byly ustaveny odbory lehké atletiky, stolního tenisu a odbíjené, od roku 1950 i oddíl košíkové. Ovšem jádrem sportovních aktivit TJ Sokol byla vždy kopaná, jejímž střediskem je místní stadion.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.brezova.cz/, na kterých najdete další informace.