Městečko Trnávka

Městečko Trnávka

Obec ležící 7,5 km jihovýchodně od Moravské Třebové. Nadmořská výška 319 m. Pošta, zdravotní a matriční obvod, základní škola 1. až 9. ročník, farní úřad v místě. Středně velká česká obec, dříve se silnou německou menšinou. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 1211 ha. V obci je evidováno 12 částí obcí, 597 adres. V obci není evidována žádná ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 569 41 až 571 01. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 1 493 obyvatel, z toho je 625 mužů nad 15 let, 123 chlapců do 15 let, 626 žen nad 15 let, 119 dívek do 15 let.

Památky a pamětihodnosti obce
Farní kostel sv. Jakuba, připomínaný již ve středověku, byl znovu postaven knížetem Lichtenštejnem v r. 1752, morový sloup, nad obcí zřícenina hradu Cimburk (gotický, 13. stol.). V r. 2000 byla odhalena pamětní deska německých obětí poválečného násilí.

Na počátku vývoje trnávecké aglomerace stojí Stará Trnávka, rozložená podél severní strany Pacovky. Její součástí je i původem středověký farní kostel sv. Jakuba Většího, který je sice doložen až roku 1407, vznikl však zřejmě rovněž ve 13. století. Stará Trnávka je ve směru od Boskovické brázdy poslední vesnicí, kterou charakterizuje sevřený ulicový půdorys, třebaže již postrádá typicky dolnomoravské vřetenovité rozšíření. Dále k severu, ale i k západu již následují typické lánové kolonizační vsi Moravskotřebovska. To zřejmě umožňuje položit vznik půdorysu Staré Trnávky ještě před tuto kolonizační vlnu. V každém případě však Stará Tmávka existovala nezávisle na hradě, a tedy před jeho vznikem.

Zda podhradní městečko - Městečko Trnávka, Nová Tmávka - existovalo již roku 1308, není známo, nelze to však vyloučit, neboť jeho podmíněnost hradem je zcela zřejmá. V opačném případě muselo být lokováno nedlouho poté. Řadí se do skupiny drobných podhradních městeček, u nichž byl uplatněn ortogonální půdorysný princip. Jeho jádrem je nevelké, k severozápadu se značné svažující náměstí, z něhož vycházejí koutové kolmé ulice, v případě dolní části vždy ve dvojicích. Vlivem značného převýšení hradního kopce (cca o 70 m) neexistovala přímá vazba na hrad, ani společné ohrazení. Hrad byl z městečka přístupný cestou z horního konce náměstí, vedoucí kolem velkého hospodářského dvora, snad ještě středověkého původu, a stoupající kolem jihozápadního úpatí a potom po nejpovlovnějším jihovýchodním svahu hradního kopce. 

Vznik městečka Nové Trnávky nevedl k poklesu významu Staré Tmávky, která zůstala zemědělským doplňkem lokace a zachovala si i kostel. Před třicetiletou válkou měly obě součásti aglomerace po třech desítkách domů. Teprve pozdějším vývojem, zejména na konci 18. století, dosáhlo městečko dvojnásobku počtu domů vsi, která se naopak rozrostla jen málo. Jak ukazuje mapa stabilního katastru z roku 1835, v městečku tehdy vznikla zatím ještě nesouvislá zástavba kolem složitého systému cest mezi náměstím a potokem a domky západně od náměstí.

Novodobý vývoj obou Tmávek byl již nevýrazný. Pod městečkem, na protější straně potoka, byla postavena škola a severně od ni vznikla západo-východní spojovací ulice, při níž vyrostlo několik rodinných domků, pokračujících pak i podél silnice do Moravské Třebové a současně k nádraží. Ve druhé polovině 20. století se tato situace již nezměnila.

Díky tomu, že jak městečko, tak ves si vždy udržely většinu českých obyvatel i na česko-německém jazykovém rozhraní, které procházelo právě tudy, nevedl odsun německé menšiny po roce 1945 k větším architektonickým devastačním zásahům, ale jen k obvyklé necitlivé modernizaci. Rovněž náměstí si dodnes zachovalo starší přízemní zděnou zástavbu, zejména díky tomu, že cesta z Moravské Třebové do Jevíčka vedla již dříve mimo ně. Dominantou městečka zůstává vedle kostela ve Staré Trnávce zřícenina hradu, který chátral již po zániku samostatnosti zdejšího panství v roce 1629, ale ve zříceninu se proměnil až po velkém požáru v roce 1776.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mtrnavka.virt.cz/, na kterých najdete další informace.