Mnichovice

Mnichovice

Historie
První historická zmínka o Mnichovicích je v Kosmově kronice, kde sázavský mnich, který po smrti Kosmově samostatně v kronice pokračoval, píše, že opat Silvestr "ve vsi zvané Mnichovice vybudoval baziliku ke cti svatého Michaela a všech ctností nebeských."

Roku 1134 zde sázavští mniši založili ves Mnichovice, která se původně jmenovala Mnichovicí, některé prameny uvádí název Mnichovicium. Ves se nejspíše jmenuje po sázavských mniších, kteří zde, v dříve pohanské osadě, začali šířit křesťanství.

V roce 1140 zde sázavský opat Silvestr založil románskou baziliku Ke cti svatého Michaela a sborů andělských. Z této doby je také pověst o klášteře v Mnichovicích (Některé prameny uvádí, že se jednalo o hospic). Nyní již žádné pozůstatky této budovy nejsou vidět, ale do poloviny minulého století zde byly patrné zbytky rozlehlé budovy, které pan Frič použil na stavbu stodoly. Sázavští mniši zasahovali do dění v Mnichovicích - pořádali zde trhy, proto jsou také Mnichovice často nazývány "tržní městečko kláštera svatého Prokopa" a zakládali rybníky - v Kolodějích a "Slepovy rybníky" v Jidaškách.

Rybník u dolejšího mlýna vznikl někdy kolem 14. stol. V Jidaškách lze dodnes pozorovat zbytky hrází. Tyto rybníky existovaly až do konce 18.stol. Mnichovice nabývaly na významu a románský kostel brzy svou velikostí nevyhovoval, tak byl kolem roku 1330 přestaven na kostel gotický - zasvěcený Narození Panny Marie, u kostela byla postavena fara se stálým knězem (kněze v této době dosazoval Sázavský klášter). Na věži byly tři velké zvony - "Jan" "Burian" a "Hodinář", jeden menší a hodiny. Bohužel se nedochovaly žádné záznamy, nákresy, ani plány o této stavbě.

V roce 1420 se Mnichovice stávají městečkem. Roku 1421 husité dobyli Sázavský klášter a stal se i s Mnichovicemi jejich majetkem. Ale již následující rok darovali pražané Mnichovice panu Vilému Kostkovi z Postupic za vedení jejich poselství k Witoldovi na Litvu. V darovacím dopise se píše: " ...dali jsme jemu, jeho dědicóm a budúcím, a mocí tohoto listu dáwáme s dobrým úmyslem, z powolenie i z přikázánie jasného kniežete a pána, pana Sigmunda kniežete Litewského, tehdy králowstwie Českého a Morawského markrabstwie spráwce, tato zbožie odběhlá a dole psaná: najprwe městečko Mnichowice se všemi jeho požitky, poplatky, kteréž v něm jsú i s tiem se wším práwem a příslušenstwím, což k tomu městečku od starodáwna přísluší, jakož sú to městečko jich staří páni mnišie od sw.Prokopa měli a drželi ..."

Roku 1484 král Vladislav II. dal městečku znak - štít, na něm jsou dva pštrosi, kteří zobákem drží pancíř. Na jejich hlavách stojí rytíř s mečem. Znak byl pečetěn zeleným voskem. Městečko smělo pořádat dva výroční trhy, na "Boži vstoupení'' a na "Boží tělo''. Roku 1510 přecházejí Mnichovice do rukou pana Arnošta Leskovce z Cerekvice. Jak k tomu došlo není známo. V této době je zdejším knězem Filip. Na morální bídu obyvatel Mnichovic si stěžuje, že zde "zažil křivdy a soužení i zjevné zlodějství na dobytku. Častokráte stěžoval jsem si z kazatelnice, ale opravy žádné jsem neviděl. Podávaje si stížnost k panu administrátorovi, dostal jsem místo v Jílovém.

Zručský pán Aleš dozvěděv se, že mého pobytu v Mnichovicích není, chtěl, abych farářem u něho byl." Došlo k dohodě a farář se měl přesunout z Mnichovic do Zruče. Když ale přijeli zručští pro svého nového kněze do Mnichovic (se třemi vozy a šesti sáněmi), mnichovičtí obyvatelé je napadli a sebrali jim koně, vozy i sáně, bili je a nadávali jim, neboť jim prý přijeli ukrást jejich kněze. Pán Aleš ze Zruče, jenž se nemohl dočkat, až jeho nový farář přijede, dorazil až do Mnichovic, aby se podíval, co se stalo. Hned po jeho příjezdu se však i na něj vrhli mnichovičtí se zbraněmi v rukou a údajně proti zručským stříleli i z věže. Zručští byli v Mnichovicích zajati a za jejich propuštění žádali Mnichovice 100 kop grošů. Celá záležitost nakonec skončila 14.5.1511 u soudu v Praze.Roku 1516 jsou Mnichovice připojeny Albrechtem Rendlem z Úšavy k panství hradeckému. V této době již Mnichovice mají právo hrdelní. Popravy většinou vykonával kat kouřimský na návrší, které se dnes jmenuje Šibeničky.

V roce 1531 vypukl v Mnichovicích požár. Vyhořela rychta a s ní shořely i všechny listovní památky a privilegia od Vladislava II., a tak nynější majitel pan Jaroslav ze Šellenberka požádal krále Ferdinanda I. o obnovení privilegií. Ferdinand I. privilegia obnovil a rozšířil o výroční trh, který se konal v pondělí před narozením Panny Marie.Ve třicetileté válce (1618 - 1648) jsou Mnichovice pleněny vojsky. Po Bělohorské bitvě se roku 1621 vrací Adam. Následně dochází i v Mnichovicích k obnovování katolické víry. 1628 byli vyhnáni kališničtí kněží z Hrusic, Vranova, Chocerad a Ondřejova.

V roce 1629 byly v Mnichovicích katolickou církví za pomoci armády "napravováni" husitští věřící. V roce 1631 vypukl znovu požár, při němž shořela téměř celá výstavba Mnichovic, Ferdinand II. obnovil privilegia Mnichovic a přidal další trh - po svaté Martině. Městečko začalo s novou výstavbou v barokním sloku, Adam z Valdštejna dal Mnichovicím právo várečné a snížil roboty, aby pomohl při obnovování městečka.V roce 1634 Mnichovice dostaly barokní sochu svatého Jana Nepomuckéko.

Příjmení dárce je vytesané na spodní části podstavce, ale již je spatně čitelné. Původně měla socha kolem hlavy pět zlatých hvězdiček, které nyní chybí. Socha je umístěna na malém náměstíčku svatého Jana Nepomuckého. Na podstavci je chronogram, ve kterém je skryt rok darování sochy" V roce 1638 třicetiletá válka doléhá plnou měrou. Kněz Jan Těšínský opouští Mnichovice. Mnoho sedláků opouští své statky zpustošené, neboť nemohli svému pánovi platit dávky a odcházejí. Zbývající obyvatelé žijí v bídě.

V roce 1651 se v Mnichovicích nacházelo 13 zpustlých gruntů. Vrchnost tuto situaci vyřešila tak, že nakoupila krávy, které potom půjčovala sedlákům, ti pak z těchto krav odváděli roční poplatek. Tato kráva zůstala na gruntu jako dědičné břemeno (tzv. Železné krávy). V roce 1651 bylo v Mnichovicích 13 železných krav. O šedesát let později jich bylo již 44. Roku 1656 - 1658 vznikají v Mnichovicích nové cechy. Prvních šest korouhví jednotlivých cechů stávaly v kostele.Roku 1676 Jan Karel z Valdštejna chtěl od Mnichovic koupit za 4 000 kop grošů právo várečné, ale Mnichovice se proti tomu postavily, neboť si byly vědomy důležitosti a finančních příjmů pro městečko.

Jan Karel Valdštejn tedy postavil v Mnichovicích vlastní "Panskou hospodu" v níž prodával své pivo. Panská hospoda zde stála až do osmdesátých let minulého století, kdy byla ve značně zdevastovaném stavu zbourána. Jako obranu obec zrušila rychtu a udělala z ní vlastní hospodu. V roce 1680 vypukl v Mnichovicích mor. V roce 1713 vypukl opět mor. Na paměť ukončení moru byla na náměstí postavena barokní socha Panny Marie Svatohorské. V roce 1848 se Mnichovice osamostatnily. První obecní volby se konaly 5. září 1850. Ve volbách neuspěl bývalý rychtář Josef Koula, který byl obviňován ze spolupráce s bývalými pány. Vítězem se stal František Nedvěd, bývalý velitel národní gardy.

Dne 15. října 1865 vyhořel pivovar a několik okolních budov. Neuplynuly ani tři roky a požár zachvátil Mnichovice znovu (9.února 1868). Následujícího roku 3.dubna vyhořelo dalších pět domů. Za další tři roky vypukl už poslední velký požár, který opět zničil radnici, kovárnu a mnoho dalších domů.
19. května 2000 byly Mnichovice předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem opět prohlášeny městem.

Památky

Kostel Narození Panny Marie
V Kosmově kronice sázavský mnich, který po smrti Kosmově samostatně v kronice pokračoval, píše, že opat Silvestr "ve vsi zvané Mnichovice vybudoval baziliku ke cti svatého Michaela a všech ctností nebeských.“ To bylo v roce 1140. Mnichovice nabývaly na významu a románský kostel brzy svou velikostí nedostačoval, a tak byl kolem roku 1330 přestavěn na kostel gotický – zasvěcený Narození Panny Marie. Ve věži byly tři velké zvony – Jan, Burian a Hodinář, jeden menší a hodiny.

Fara
První farní budova byla postavena spolu s gotickým kostelem, tedy ve 30. letech 14. století. Byla dřevěná a měla doškovou střechu. V zápisu z roku 1629 je zmínka o přístavbě světničky na sloupech. Z roku 1720 zase pochází zápis od P. Najiče: „.. tu stojí jedna světnička spolu s dřevěným stavením, již celé od červů prožrané, takže v tom nebezpečno je pobývati.“

Současná farní budova byla postavena v letech 1721-2. V roce 1828 proběhla přestavba, při které byly odstraněny klenby u oken a dveří.

V roce 1912 byl zrušen průjezd. Poslední větší opravy proběhly v roce 1971. Pozemek byl k faře , se souhlasem Komorního hrádku, připojen v roce 1668 od gruntu číslo 17. Ovocný sad zde byl vysázen v roce 1836 děkanem Fenersteinem.

Husův sbor
Husův sbor církve Československé byl vybudován v letech 1926-1928. Slavnostního otevření 1. července 1928 se zúčastnil i patriarcha Gustav Procházka.

Do věže byly umístěny dva zvony: menší, který darovaly školní děti, nesl nápis „Jan Amos Komenský – dar školní mládeže 1918-1928“ a znak kalicha. Větší zvon nesl státní znak a nápis: „T. G. Masaryk 1918-1928 – Dar sesterského sdružení.“ Oba zvony byly zhotoveny pražským zvonařem Diepoldem. Větší zvon byl za druhé světové války zrekvírován. V roce 1966 byl zakoupen zvon nový.

Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují: Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.

Socha sv. Jana Nepomuckého na Jánském náměstí
V roce 1634 Mnichovice dostaly barokní sochu svatého Jana Nepomuckéko. Socha původně stála o několik metrů blíže domu čp. 126. V roce 1941 byla kvůli zvýšení terénu posunuta na nynější místo. Příjmení dárce je vytesané na spodní části pod¬stavce, ale již je spatně čitelné. Původně měla socha kolem hlavy pět zlatých hvězdiček, které nyní chybí. Na podstavci je chronogram, ve kterém je skryt rok darování sochy.

Morový sloup
V roce 1713 vypukl v Mnichovicích opět mor. Na paměť ukončení moru byla na náměstí postavena barokní socha Panny Marie Svatohorské – Morový sloup. Socha je charakteristická pro počátek 18. století - stojí na hladkém sloupu, okolo je ohrada s kuželovou balustrádou. Roku 1898 byl sloup restaurován. Okolo sochy stály čtyři mohutné lípy, které byly vyvráceny velkou vichřicí 1. srpna 1927. Socha byla znovu vysvěcena 7 . srpna 1994 biskupem Škarvadou.

Zittův (Horní) mlýn
Mlýn patří k nejstarším mnichovickým budovám. Z historickým písemností se dozvídáme, že zde stál již v roce 1600. Mlýn původně patřil Komornímu Hrádku a proto nebyl veden v obecních gruntovních knihách. V roce 1656 ho od hraběte Jana Valdštejna koupil Václav Bína. Po jeho smrti připadl jeho synovi Matěji, ten ho 23. 3. 1720 prodal Matěji Janovskému, který koupil i dolní mlýn tzv. Podmnichovický. V roce 1772 koupil mlýn Josef Ševl. V roce 1845 patřil mlýn Karlu Davidovi a ten ho 3. listopadu 1873 prodal Václavu Zittovi z Ládví.

Původně byl mlýn poháněn vodou z rybníka Koloděje, ten se však 1. července 1735 protrhl a již nebyl obnoven a tak byl pro mlýn vybudován rybník vlastní. Mlýn sloužil až do 4. prosince 1942.
V současné době je mlýn rekonstruován.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mnichovice.info/, na kterých najdete další informace.