Sluhy

Sluhy

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1238, i když je více než jisté, že zde již minimálně několik desetiletí (možná od r. 967-999) stál kostel sv. Vojtěcha a kde je kostel je jistě i vesnice.

Ves Sluhy z části byla ve 13. století majetkem kapituly Vyšehradské, z části děkanů Pražského hradu, z části biskupa Pražského Jana III. Zbytek byl v držení vladyků.

První z nich je znám jistý Petr z Kalicha, od jehož manželky koupil zboží ve Sluhách Zbraslav z Miletína, číšník krále Václava I, a odkázal jej jako dědictví své manželce Domaslavě.

Roku 1266 se uvádí Přibyslav ze Sluh. Tehdy byl ve Sluhách již farní chrám tak zpustlý, že r. 1270 kapitulní děkan Vít jej znova a nákladně přestavěl a ozdobil krásnou věží. Téhož roku daroval biskup Jan III. svůj desátek ze vsi Sluh klášteru Zbraslavskému.

Kolem roku 1350 seděli na Sluhách Petr a Vitmar ze Sluh, r. 1357 Vilkman, syn Petrům, pak Bucek, Perhart, Ctibor a Přibík ze Sluh a z Mratína a Jakoubek ze Sluh, r. 1352 Bernard Rost.

R. 1377 Jakub nebo-li Jakoubek ze Sluh, r. 1379 Otík a Přibík ze Sluh a z Mratína.

Před rokem 1380 dostala se část dvora do vlastnictví německé rodiny Uly Czotra, jehož dcera Klára jmenovala faráře ve Sluhách.

R. 1383 Oldřich, místonotář desek a Hynek z Poříčan. Současně také Křišťan, syn Jakuba ze Sluh.

R. 1388 Střeza, vdova Křišťána ze Sluh dostala po jeho smrti 130 hřiven a dvůr získal král. R 1390 umřel Vaněček a dvůr zdědil Jakobín ze Sluh.

R. 1396 Bušek panoš ze Sluh.

R. 1399 Jan a Václav čili Vaněk umřeli. Z té doby se dále uvádějí: Dušek ze Sluh, Bohuše ze Sluh, Jindřich ze Sluh. Rod Služských ze Sluh se odtud vystěhoval a rozvětvil se na několik rodů: Služských, Hubojedských a Cidlinských ze Sluh.

Na "dolejším dvoře" se v 15. století vystřídali ještě Jan z Chvalkovic a na Běrunicích, Jan z Hustířan, Tobiás a Mainuš z Chvalkovic, až jej prodali Václavu Peruckému ze Žatce a Peruce. Ten rokem 1458 zemřel, brzy po něm i nejstarší syn Jaroš a Anna, vdova po Václavu Peruckém z Peruce a ve Sluhách prodala tvrz i ves s podacím kostelním Zachariášovi z Chlumu a ze Slivna za 305 kop gr. č.

R. 1473 jmenuje se Jan Předletský ve Sluhách.

Roku 1485 umřeli Jansa Rost a Erhart, dědictví po nich, tvrz, dvory kmetcí s platem, pole, louky, rybníky, to vše "spadlo" na krále Jiřího a ten je daroval za válečné služby Zachariáši z Chlumu a jeho synu Ctiborovi. Jeho potomci jsou Služští z Chlumu a seděli ve Sluhách do r. 1495, kdy Jan Služský z Chlumu prodal své dědictví Oldřichu Myškovi ze Žlunic.

R. 1513 se uvádí Bušek Cidilinský ze Sluh, r. 1533 Duchek Hradecký ze Sluh. V tituláři z r. 1534 se uvádí Jan a Smil, bratří Myškové ze Žlunic a na Sluhách, na něž byly stížnosti, že neplatili záduší Chlumínskému z dědin ve Sluhách. Po shoření desek zemských r. 1541 paní Rejna z Popovic předložila zápis, že od svých synů Šebestiána a Jana z Prostiboře koupila dědictví jejich ve Sluhách. Byla vdovou po Tomáši z Prostiboře na Velkém Bášti. Její syn Šebestián zemřel r. 1548 a jeho díl připadl matce, a ta obratem prodala dva díly Janu Jandovi, měšťanu Staroměstskému. Třetí díl po synu Janovi, zv. Hanzlovský dvůr, odkázala vnučce Anyžce, dceři Janově a choti Václava Strnada z Tryskovic. Roku 1574 je uváděna Anéžka Strnadka z Kuřího, paní ve Sluhách. R. 1583 prodali Václav Strnad i Jan Janda, vše co měli ve Sluhách, Mikuláši Karykovi z Řezna na Chvalách a Sluhách, kupci Pražskému, který odkázal vše v závěti r. 1590 svému švagrovi Václavu Šturmovi z Hyršfeldu, místosudímu českého království.

R. 1594 odkázal Václav Šturm Sluhy svým synům Ludvíkovi a Adamovi Šturmům z Hyršfeldu, kteří je r. 1598 prodali Karlu Holanu z Jiljova. Jeho manželka byla Johanka z Hertmberka. Ten pak r. 1603 přiznal k zemské berni 13 poddaných, 2 komíny, 1 faru, 1 mistra ovčáckého, 1 pacholka ovčáckého a 2 mlýnská kola.

Pro dluhy Holan musel prodat r. 1606 Sluhy Albrechtu Hrušovskému z Hrušova, od toho je pak koupil r. 1609 Adam ml. z Valdštejna. Ten je prodal před rokem 1615 zase dál.

Po něm byly Sluhy opětovně rozděleny na dva díly, a sice r. 1615 přiznala k zemské berni Sabina Finková z Pantenova a na Sluhách ve vsi 18 poddaných a podací kostelní, a Jiří Bryknar z Brukštejna 3 poddané.

R. 1617 koupil celou ves Sluhy Ehrenfried z Berbištorfu. Byl dvakrát ženat, první manželka byla Hedvika Zárubová z Hustířan a druhá manželka byla Markéta z Šenfeldu. Byl forstmistrem na císařském panství v Pardubicích. jako potomek německé rodiny a evangelík tlačil se v popředí veřejného života a náležel s bratry mezi první odpůrce a povstalce proti císaři Ferdinandu. 23. května 1618 pomáhal při vyhazování místodržících Martinice a Slavaty a písaře Fabricia Plattera. Střílel po nich - ale netrefil se. Dne 19. srpna na sněmu mluvil vášnivě proti císaři Ferdinandovi. Jistě i jeho přičiněním byl zvolen králem Bedřich, kurfiřt Falcký, který dne 4. listopadu 1619 byl korunován na Českého krále a pasoval 5 osob na rytíře sv. Václava, mezi nimi byl i Ehrenfried. Ve stavovském vojsku zastával hodnost rytmistra. Jeho největším hrdinstvím bylo pustošení chrámu sv. Víta. Po bitvě na Bílé hoře Berbištorf uprchl do zahraničí a byl odsouzen k trestu smrti a jeho majetek byl zkonfiskován.

Dne 27. března 1621 daroval císař s příplatkem 15000 kop gr. m. Jesuitům u sv. Klimenta blíže mostu Pražského tvrz, ves Sluhy, podací kostelní a mlýn. Tito pak vše prodali r. 1623 Jiřímu Benediktu Beníkovi z Petršdorfu za 15 000 kop míš. Beník zemřel již r. 1624 a odkázal Sluhy synu Janovi Benjaminu Beníku z Petršdorfa, který se dělil se sestrami. Jedna z nich Anna, byla provdána za Jana Dominika de Pauli z Poli, jehož bratr Bartoloměj de Pauli z Poli kolem r. 1640 koupil Sluhy a r. 1642 je svému bratru Janu Dominikovi odkázal. Dcera Jana Dominika de Pauli Anna se provdala za Jakuba Paravicini, kupce a měšťana Malostranského. Těmto se hospodařilo špatně na pustých dvorech a liduprázdných vsích za dob třicetileté války.

R. 1656 koupil Sluhy Jan Antonín Losy, hrabě z Losintálu, spojil je se Ctěnicí a odkázal svému synu Filipovi. Ten zemřel 21. dubna 1781 a jím vymřel i hraběcí rod z Losintálu a Sluhy a Ctěnice zdědil Jan Arnošt hrabě Windischgrätz, svob. pán z Waldštejna a Tálu. Vdova po něm prodala r. 1783 Sluhy a Ctěnice Františce a Janu Donátovým, po nichž následovali společní držitelé se Ctěnici až do r. 1841. Toho roku koupil Sluhy Ervín hrabě Nostic a spojil je s panstvím Pakoměřice, jehož součástí byly až do pozemkové reformy na počátku 20. století.

Památky

Kostel sv. Vojtěcha
(památka ev. č. 2162)
Stavba románského původu, goticky přestavěná v r. 1270. Dnešní podobu s kaplovitými nikami dostal kostel při pozdně barokní úpravě v 18. století.

Fara
(ev. č. 2164)
Fara - jednopatrová budova čtvercového půdorysu z r. 1780. Součástí objektu je rovněž zahrada s ohradní zdí a hospodářské zázemí fary.

Barokní hranolová zvonice
(ev. č. 2163)
Hranolová jednopatrová omítaná stavba. Kamenná, hranolová zvonice se 4 okny ze 16. století. Ve zvonici bývaly původně zavěšeny tři zvony, avšak nejmenší byl v neznámé době ukraden.

Památník padlým
v I. i ve II. světové válce.

Původní tvrz
zcela zničena v roce 1984.

O obci
Obec Sluhy se nachází na hranicích hlavního města Prahy nedaleko pražské části Čakovice. Obcí prochází silnice na Brandýs nad Labem a silnice spojující okrajové pražské části s Kostelcem.

Obec Sluhy se rozkládá na území v oblasti České vysočiny, podsoustavě Polabské tabule. Okolní terén je plochý, velmi mírně zvlněný. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 176 - 225 m.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sluhy.cz/, na kterých najdete další informace.