Nový Vestec

Nový Vestec

Historie
V 6. století se postupně na našem území začali usazovat Slované. V okolí soutoku Labe a Jizery existovalo rozhraní působnosti vlivu čtyř významných slovanských kmenů - Čechů (Přemyslovců), Charvátů, Pšovanů a Zličanů a právě v této oblasti začaly vznikat základy českého státu.

Přes sousední Toušeň vedly i dvě významné obchodní cesty - "polská" z Prahy do Slezska a Litvy a "lipská" z Brandýsa do Čelákovic. Přímo ne vestecké straně byl objeven slovanský objekt v místě zvaném "Doškův kout". Patřil patrně do systému strážních bodů střežících důležité cesty a rozhraní kmenů v době 11. - 12. stol. Nesouvisel však s později vzniklou osadou Vestce.

Ves ležela jihovýchodněji a táhla se na západě až k lesu, zvanému Bor. V okolí vsi byly tůně napájené Jizerou, která jedním ramenem vedla až k Houštce. Jako pravděpodobné období vzniku Vesce je 14. století, protože již ve 2. pol. 14. stol je zmiňována staroboleslavská kapitula, která za neznámých okolností nabyla podílu ve Vesci. Když byly Vesce osídleny purkrechtně, měly devět statků kmetcích, patřících k zámku brandýskému, a dva statky úročné, patřící kapitule boleslavské, která u Vesce držela i dvě tůně. Poddaní patřící staroboleslavské kapitule měli na starosti louku Proboštici mezi Jizerou a Labem proti Toušeni. Dodnes se zde užívá název "Za proboštskou loukou" a u silnice pod lesem název "U proboštské tůně".

Nedaleko vsi, pravděpodobně v dnešním Polabsku, ležel veliký rybník, Polabský zvaný, který patřil k zámku. Zanikl v polovině 17. století. V roce 1410 byla ves výhradně zbožím proboštským. V letech 1410 - 1419 jsou pronajata luka u Vesce a les s dvojí tůní Janu Bokovi. Farou obec spadala pod Starou Boleslav. Další zmínka o bci je z poloviny 15. století ( 1451 - 1463 ), kdy je na toušeňském hrádku jmenován purkrabím pan Petr Popel z Vesce. Z této doby ( 1453 ) jsou ve Vesci připomínáni tři poddaní kapituly.

Další zmínka o původní osadě Vesce je z r. 1547. protože Vesce překážely JCM (Jeho Císařské Milosti) Rudolfu II. v provozování lovu, navrhli r. 1580 královští komisaři, aby Vesce byly vystěhovány. Ale jednání se staroboleslavskou kapitulou se protáhlo až do r. 1584, kdy na popud Rudolfa II. bylo všech jj gruntů osady vykoupeno. Stavení byla pouze opuštěna, takže ještě v r. 1708 byly jejich zbytky viditelné. U vystěhované vsi byla zřízena bažantnice (dodnes zachována v názvu ulice), která byla opuštěna v r. 1651.

Z roku 1584 známe jména dnou proboštových poddaných. Byl to Jíra Bělka a Jíra Martinců, oba zámožní, z nichž jeden i koně choval. Kapitule platili úrok a museli sušit a shrabovat seno z kapitulních luk. I r. 1589 jsou Vesce připomínány. Krejčí Řehoř prodal louku Maxmiliánem II. za svobodnou prohlášenou, která leží u Vesce, mezi loukou Probošticí a Kaplankou. R. 1644 je u Vesce připomínána obora s vysokou zvěří. I v urbáři (z latiny - městská kniha obsahující soupis polí a luk včetně majitelů) z roku 1651 se připomíná vesecký luh, který náležel k proboštství staroboleslavskému.

Roku 1669 se připomíná, že z vystěhovaných Vesců se na zámek odvádí devět sýrů za seno. 1674 jsou luka u Vesce připomínána ve vlastnictví kapituly. 1708, když dochází k dělení majetku proboštského od děkanského, jsou opět Vesce připomínali. 1777 byla ves obnovena o 15-ti popisných číslech, ale proti původní vsi položena severovýchodněji a pojmenována Nový Vestec, aby se odlišila od Vestce u Přerova n. L.

Ves byla založena v podobě ulice směrované východním směrem k Jizeře. Farou i školou byla přidělena do Staré Boleslavi. 1771 - 1772 probíhal v Rakousko-Uhersku soupis všech stavení, kterým byla dávána popisná čísla - tzv. numera, v souvislosti s tereziánským katastrem. roce 1777 bylo nejen na Brandýsku založeno více osad se stejným záměrem - zlepšit zemědělskou produkci na císařských pozemcích a zajistit pracovní síly do rozsáhlých císařských lesů.

Zároveň také zmírnit tehdejší sociální nepokoje - selské bouře, které nastaly po velkém hladomoru v letech 1771 - 1772, kdy vymřela desetina obyvatel Čech ( 250 000 lidí ). Z dalších osad v našem okolí vznikly nebo byly obnoveny např. Oradovice a Káraný. A teprve od této doby, za vlády císaře Josefa II. ( 1780 - 1790 po zrušení nevolnictví ), se začalo oficiálně používat vedle křestního jména prostých lidí také příjmení. Bylo odvozeno buď od jména rodičů, místa bydliště, vzhledu, řemesla či osobních vlastností.

Památky
Jednou z nejstarších památek je obecní zvonička vytesaná z jednoho kusu dřeva stoletého dubu. Na ní je vyryt rok 1837, kdy byl na zvoničku zavěšen zvon o váze 25 kg. Původně byla zvonička umístěna uprostřed vsi na Hlavní ulici mezi č. p. 8 a 9 a kolem ní byly čtyři lípy, které tvořily obecní dominantu při jakémkoliv úhlu pohledu na Nový Vestec. Za druhé světové války musel být zvon odevzdán okupantům a obec ho již nedostala zpět. Naštěstí mecenáš a čestný občan Nového Vestce pan Straka věnoval po válce na zvoničku nový menší zvonek o váze asi 5 kg, který zdobí zvoničku dodnes.

V roce 1902 postavili vestečtí na kraji obce u silnice na Starou Boleslav kamenný křížek, u kterého se při pohřbu loučili se zesnulým zástupcem obce. "Vestecká zde obec kříž ten léta páně 1902 postavila, aby Krista Pána oslavila a požehnání si vyprosila."

O obci
Historický Největší zájem o rekreaci v Novém Vestci byl zaznamenán mezi oběma válkami. I proto byla ve 30. letech opravena hospoda. Vesteckému hostinci se říkalo od nepaměti hospoda "Na výletě", protože to byla zastávka boleslavských a brandýských občanů po pěkné procházce lesem "Houštka". Po občerstvení se vracívali většinou cestami v lukách nebo po březích řek Jizery a Labe.

Pohled na polohu:
"Na severu ležely velké lesy a do nejbližší vsi za nimi to bylo několik kilometrů přes les. Na východě sousední obec Káraný byla sice blízko, ale Jizera, která se několikrát v roce rozlila z břehů, znemožňovala pravidelnou komunikaci občanů mezi sebou až do roku 1936, kdy byl přes ni postaven most. Na jihu, před Toušení, tvořilo hranice Labe, ještě větší řeka než Jizera. A na západě, také za lesem, ležela tři kilometry vzdálená Stará Boleslav, kam obec patřila školou a kostelem. Sem byla cesta nejschůdnější."

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.novyvestec.cz/, na kterých najdete další informace.