Jirny

Jirny

Historie
Dějiny obce Jirny zasahují do dávných dob. Lze předpokládat, že zdejší osídlení existovalo již v 10. nebo 11. století, a že zde byla postavena původně dřevěná a později kamenná tvrz, která byla důležitým opěrným a strážním bodem panství Přemyslovců.

Nejstarší dosud nalezená historická zpráva pochází z roku 1350. Tehdy již stála v Jirnech kamenná tvrz, která se rozkládala na návrší kolem kostela. U tvrze byl velký poplužní dvůr a v pozdější době další hospodářské usedlosti a statek (kmetcí dvůr).

Umístění tvrze v uvedeném místě bylo potvrzeno v roce 1894 při kopání hrobů na bývalém hřbitově kolem kostela, kdy se přišlo na zeď, několik metrů dlouhou a 95 cm širokou a zvláště v roce 1907, kdy byl prováděn výkop v blízkosti zvonice a pod násypem asi 130 cm vysokým byly objeveny chodby a sklepy, jež byly klenuté z netesaných hrubých kamenů a chodby vedoucí nalevo i napravo hladkých stěn. Ve sklípcích se našel jeden kulatý kámen z ručního mlýnku, hojně skořápek z vajec, střepy ze starých popelnic, drobné skleněné střepy a ve skále vytesaná lavička. Výkop řídil MUDr. Čížek, obecní lékař a Václav Brabec, farář. Pořízené plánky i zápisy jsou ve farní i obecní kronice. V dalším odkrývání chodeb nebylo pokračováno, provedený částečný výkop byl opět zasypán.

Až do 30leté války rozeznávaly se na místě dnešních Jiren dvě vsi: Jirny, tzv. Velké nebo Horní Jirny a Jiřenec, tzv. Malé nebo Dolní Jirny. Po 30leté válce rozdíl obou vsí upadal v zapomenutí.

Jména Jireň > Jirna a Jirenec byla uváděna téměř vždy pohromadě. Proto přešlo časem základní jméno Jirna do plurálu Jirny a obě vsi rozlišovány jen přívlastky Velké a Malé. Když po zničení vsí původně samostatné vesnice splynuly, staré místní jméno Jiřenec od 17. století upadalo v zapomenutí a dnes se nezachovalo ani jako označení místní části zvětšené obce.

V průběhu věků se vystřídalo mnoho majitelů tvrze a statků i hospodářství poddaných, od 17. století i majitelů zámku a panství. Jirny náležely r. 1350 Eywanu z Jiren, r. 1367 Jakši Bolkovu z Velfloviců a Pešku z Klučova, nepochybně z Olbramovců, měšťanům Pražským. R. 1389 vykonával tu právo podací Mikuláš z Klučova na Jirnách, r. 1392 jmenuje se Anna z Jiren, r. 1398 Mareš z Jiren, r. 1408 Oldřich Běškovec, seděním v Jirnech. R. 1458 přiznal se Jan Kozel z Jiren k dluhu 300 kop gr. č. Mikuláši, Václavu a Matěji, bratřím ze Svojkova a z Babic, jež zapsal na Jirnách dvorci, dvoře poplužním a dvorech kmetcích s platem. Ale téhož roku 1458 daroval Jaroslav Plichta z Žerotína oltáři sv. Urbana ve chrámě sv. Víta na hradě Pražském čtyři kopy gr. č. v Jirnách a v Jiřenci na vychování druhého kněze při témž oltáři.

Po něm držel zboží Jirenské zeť jeho Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic. V tituláři z r. 1534 jmenuje se Votík z Cítova a na Jirnách. R. 1542 Mikuláš Vančura z Řehnic jménem svým i bratří Zikmunda a Jindřicha koupil od Votíka Selmického z Cítova "Jirny a tvrz a dvůr poplužní, v Jirnách Malých a Velkých vesnice celé", ale již r. 1543 prodal Votík Jirny zpět pánům Vančurům. Roku 1544 prodali bratří Mikuláš, Sigmund a Jindřich Vančurové z Řehnic dědictví své Jirny, tvrz, dvůr poplužní s poplužím a v Horních Jirnách dvůr kmetcí s platy, v Dolejších Jirnách ves celou a dvory kmetcí s platy, s dědinami, lukami, lesy, potoky, rybníky, robotami, s krčmou, s mlýništěm pustým pod Jirnami, s vinicí pustou, s podacím kostelním v Dolejších Jirnách Pavlu Severinu z Kápí Hory, měšťanu Staroměstskému.

Součást hospodářství tvořil pivovar, který byl zrušen ke konci 19. století. Vařilo se v něm pivo po bavorském způsobu a čepovalo se v okolí i ve vlastním domě "U beránka" Na poříčí v Praze. Z bývalého pivovaru byly zřízeny byty (na levé straně cesty k zámku). Zůstal zachován ležácký sklep v zámeckém parku "Bavorák". Roku 1836 byl zřízen z bývalého ovčína (v roce 1843 bylo zde 1170 ovcí) cukrovar, jeden z prvních v Čechách. Ten byl zrušen v roce 1885. Hlavní příčinou zrušení byla špatná hospodářská situace po postavení železnice, která dopravovala suroviny i výrobky levnější než se dosud dělo koňskými a volskými potahy. Zrušením poddanství a nevolnictví v letech 1848 - 1849 ukončil místní zámecký úřad svou činnost a byl utvořen obecní úřad se starostou.

Za I. světové války padlo 38 místních občanů, 26 občanů se zúčastnilo jako legionáři v bojích. Za II. světové války bylo v naší obci třikrát ubytováno bněmecké nacistické vojsko, vždy po několik měsíců nebo týdnů. Několik občanů bylo vězněno v nacistických koncentračních táborech, někteří se již nevrátili, byli popraveni. Z řad občanů byli někteří účastníky bojů za naše osvobození nebo činní v protifašistickém odboji. 9. května 1945 jsme uvítali v naší obci Rudou armádu.

Pošta je v místě od 1. března 1913. Od února 1925 je možné i telefonní spojení. Elektrické osvětlení bylo zavedené od 1. září 1924. Elektrický proud byl z malé vodní elektrárny z Dražic na Jizerou. Lékař je v obci od roku 1875. Předtím v roce 1843 je uváděn lékař vrchnostenský a dvě porodní babičky. Nyní je v obci obvodní zdravotní středisko včetně zubního oddělení a dětské poradny.

Četnická stanice byla v obci zřízena 1. února 1915. Chudobinec byl v obci založen vrchností v roce 1827. Mimo to chudí občas byli obdarováváni panstvem nebo různými dobrodinci. Obec zřídila obydlí pro staré a nemajetné občany zakoupením bývalého hospodářství č. p. 22 v roce 1909. Knihovna (obecní) byla zřízena 9. prosince 1903. V roce 1930 měla 497 svazků. Nyní lidová knihovna má v roce 1981 asi 4850 svazků. Samostatná lidová knihovna je také v Nových Jirnech. Dříve mívaly své spolkové knihovny i některé spolky.

Kulturní dům byl otevřen 19. prosince 1954 slavnostním divadelním představením sehraným ochotníky Osvětové besedy. Byla sehrána výpravná hra Aloise Jiráska "Lucerna". Kino bylo otevřeno 6. dubna 1927 v tělocvičně Sokolovny biografickým odborem Sokol. Ochotnické divadlo mělo v Jirnech velkou tradici. V záznamech je uváděno již v roce 1882. Nynější budova Sokolovny byla otevřena velkolepou slavností 16. června 1921.

K jirenské tvrzi patřila i osada Žák, ležící v lese Vidrholci, při dnešní železniční trati Úvaly - Klánovice. Místo Připomíná pobořená hráz rybníka a zbytky staveb zarostlé stromy a keři. Dosud je tato 16. část lesa jmenována "V Žáku". Osada zanikla pravděpodobně ve třicetileté válce. Nové Jirny vznikly v roce 1800 na pozemcích vrchnostenského lesa přistavěním nových usedlostí k panské myslivně č. p. 1 a panské hospodě č. p. 2. Roku 1809 zde bylo 9 domů, roku 1841 16 domů, roku 1910 57 domů a 276 obyvatel, v roce 1980 204 domů a 501 obyvatel.

V roce 1872 byla v obci vystavěna kaple, kaplička Panny Marie v lese (podobná kapli na Semeringu v rakouských Alpách), byla postavena v roce 1914 místním Okrašlovacím spolkem. Obec Nové Jirny je pěkně upravena, má širokou náves, rekreační chatovou osadu, kino a Lidovou knihovnu.

Památky

Zámek v Jirnech
Asi v polovině 17. století byl vrchností (zřejmě za hrabat Stubicků z Königsteina) postaven západně od obce nevelký zámek s novým hospodářským dvorem. O vzhledu tohoto tzv. Starého zámku se zachovalo stejně málo informací jako o vzniku jirenské tvrze. Písemné materiály mlčí, ikonografické prameny se omezují na jediné a ještě k tomu hypotetické vyobrazení na Navrátilově fresce Rozsévače v tzv. Novém zámku v majitelově ložnici.

Farní chrám sv. Petra a Pavla
Stojí na vysokém návrší uprostřed obce. Původně gotický kostel pochází ze 14. století, první zmínka je z roku 1350. Byl přestavěn v letech 1728 - 1734, kdy byla k původně gotické stavbě přistavěna barokní loď.

Gotický presbytář se skládá ze čtvercové základny ukončené pěti stranami pravidelného osmiúhelníka s žebrovou klenbou. Původně hrotitá okna byla při přestavbě polokruhově zakulacena. Zevně jsou ve dvou stranách patrná zazděná původní úzká okénka.

Zvonice u kostela sv. Petra a Pavla
Stojí na místě starší, původně dřevěné, později kamenné, gotické stavby snad z poloviny 14. století. Kdysi jednopodlažní objekt z neomítaného zdiva o šířce 120 cm byl nejprve zastřešen jehlanovitou střechou. Ve zvonici byly zavěšeny dva zvony z let 1562-1563 od zvonaře Brikciho z Cimperka.

V I. světové válce přímo na bojištích padlo či na následky zranění zemřelo z Jiren 18 občanů a z Nových Jiren 10. Dalších 9 občanů (6 z Jiren a 3 z Nových Jiren) bylo nezvěstných.

Proto se občané rozhodli postavit padlým a nezvěstným hrdinům pomník. Stavební náklad 10 800 Kč byl opatřen obecním zastupitelstvem za vedení "Výboru pro postavení pomníku" s předsedou p. Rudolfem Polzem.

První zmínka o mlýnu v Jirnech pochází z roku 1350, kdy je mlýn uveden v trhové smlouvě majitele zdejšího panství Jana Eywanuse z Jiren. Náležel tehdy panství a mlynář na něm pracoval námezdně.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jirny.cz/, na kterých najdete další informace.