Bašť

Bašť

Historie
Jméno vesnice, ležící 15 km severně od Prahy, se v písemných pramenech uvádí poprvé už v r. 1088 a pak v listinách z r. 1130 pro vyšehradskou kapitulu, četnější zmínky pochází až z konce 14. století. Tehdy je tu doložena řada měšťanských držitelů. Za nich se začaly rozlišovat dvě vsi - vlastní Bašť, neboli Velká Bašť a Baštěk, nebo též Malá Bašť.

Až do konce 15. století nebylo toto rozlišování důsledné, a tak nevíme, ve které z nich stála tvrz, připomínaná v r. 1407. V 15. století se v držení Baště vystřídalo více majitelů, mezi nimiž musíme jmenovat především rod Bašťských z Lerojid (1434 - 76), ve století následujícím to byli zejména Popelové z Lobkovic a pražská kapitula. V r. 1595, za vlády Kateřiny Smolíkové z Harasova bylo v Bašti vystavěno prosté sídlo, které nazývali tvrzí. Ta po Bílé hoře záhy zanikla a sama vesnice se v r. 1680 stala trvalou součástí pakoměřického panství hrabat Nosticů.

Nejstarší dějiny Baštěku jsou shodné s dějinami Baště, první, ale nejistý písemný záznam o jeho existenci pochází z r. 1296. Rovněž v držbě Baštěku se vystřídalo během staletí mnoho měšťanských i šlechtických vlastníků, z r. 1575 pochází zpráva o baštěcké tvrzi (kdy vznikla, ovšem nevíme). Před Bílou horou drželi Baštěk Hochhauzerové z Hochhauzu, z nichž Václavu Janovi byl statek po r. 1618 zabrán pro účast ve stavovském povstání. V r. 1694 jej Nosticové připojili k Pakoměřicím.

Jádra dnešních částí Baště - Baště a Baštěku - tvoří původní návsi, kolem nichž se rozkládá nejstarší zástavba. Oběma částmi protéká Zlonínský potok, který v prostoru obou návsí vytváří rybníky.

Historických památek mnoho není. Kaple se zvoničkou na návsi Baště je z období pozdního baroka, další je z doby kolem r. 1800. Kaplička na návsi Baštěku, rovněž se zvoničkou, je opět pozdně barokní. Za zmínku snad stojí ještě sýpka jako část statku č. p.42 a zbytky zástavby na místě pravděpodobné tvrze v Baštěku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecbast.cz/, na kterých najdete další informace.