Štíhlice

Štíhlice

Historie
První písemná zmínka o existenci osady (lid.Štilice), pochází z roku 1358. Jde vlastně o informaci pojednávající o hádce mezi rytířem, který se jmenoval Bohunka Hájek z Chrástu a cisterciáky z Klášterní Skalice o tehdejší hranice vesnice, dvora Lažan a lesa na Kozím hřbetě s horou Hradištěm (dnes Staré či Pusté Zámky). Štíhlice patřily v těch dobách spolu s Dobrou Vodou, Kozojedy, Slavicemi a Lažany ke chrástskému královskému lénu. Rod Hájku z Chrástu tento majetek drželi asi do 90. let 14 století. Jejich nástupce byl Jindřich z Lažan. O něm jsou dochovány informace opět z majetkových sporů a to v letech 1395-96, tentokráte se skalickým klášterem.

Asi v roce 1579 získal chrástský statek tehdejší majitel Kostelce, bohatý Jaroslav Smiřický ze Smiřic a od této doby jsou Štíhlice trvalou součástí černokostelecka. Od roku 1623 vlastně lichtenštejnského panství.

Podle čeho či proč mají Štíhlice své jméno se mi nepodařilo zjistit, prý snad podle rodového jména Štíhliců nebo od staroslovanského slova stěhotání ptačí neboli stěhovavý.

Podle dochovaných spisů prý z Kosteleckého zámku vede ke Štíhlickému hřbitovu podzemní chodba, ovšem nikdo jí ještě nenašel.

Geologicky patří Štíhlice k tzv. Říčanské žule.

Archeologické poznatky dokazují, že ve 14. století zde bylo středověké osídlení, a to na obou protilehlých svazích potoka protékajícím obcí. V místech přibližně od rybníčka na návsi a kde se potok zatáčí k východu, průzkumné sondy a nálezy keramických úlomků prokázali tuto dlouhověkost Štíhlic z listin. Mezi osadami Dolánek, Kozojed a Štíhlic byl Kozí hřbet s Kobylím polem, kde chovali stádo polodivokých koní určené pro válečné potřeby panovníka a to ještě v roce 1358, takže budou Štíhlice starší, jen se o nich nikde nepsalo. Za krále Jana Lucemburského sídlili ve Štíhlicích jen lesníci. Okolní revír měl 1624 jitra rozlohy.

V roce 1920 bylo od Štíhlic dáno 7 menších kamenů k Husovu kameni v Jiráskových sadech v Českém Brodě. Každý kámen měl také svoje jméno: Žižka, Prokop, Jeroným, Chelčický, Štítný a Milíč.

Lípa Svobody, která stojí na návsi Štíhlic, byla zasazena v listopadu 1918 a v jejích kořenech je zapečetěná láhev s pamětními spisy.

Obec je taková brána do lesů Dolánek, které mají charakter šumavského rázu. Potok Šembera, který vévodí tomuto lesu z velké části napájí Štíhlické prameny. V současné době je v mapách zakreslen jeho samotný pramen nad rybníčkem, který je mezi Vyžlovským hřbitovem a drůbežárnou, ale dříve se uváděl začátek Šembery na soutoku potoka Lázný a Kozojedský.

Šembera se dříve jmenovala Všembera, ale ještě dříve Nestavatka, protékala na cestě do Českého Brodu původně 9 rybníky-Balík, Žabinec, Dívčí, Šember, Stodolu, Řešeto, Mrzák, Tuchorazský a Podviňák.

Když je jasné počasí, tak je ze silnice Vyžlovka-Štíhlice krásný výhled, východním směrem Kostelec a Lipany s mohylou, na severu střední Polabí a celý český sever -Sedlo, Bezděz, Ralsko, Ještěd, Kozákov, Jizerské hory, Zvičinu, Orlické hory a Krkonoše se Sněžkou.

Na Štíhlickém katastru se nalézají pozůstatky středověké tvrze Lažany, byla tvrz s dvorem, která patřila Bohuňkovi Hájku z Chrástu a potom jeho synovi Litoltovi z Tismic, jenž také sídlil v Chrástu. Najdete je na kraji lesa vpravo od silnice směrem ze Štíhlic do Kozojed, je zde ještě patrný val, jenž byl 160 metrů dlouhý a jenž je dosud cca 2,5 m vysoký. Pod valem je trochu patrná hráz příkopu, který napájel rybník Petřík.

Lažany mají jméno podle obyvatel tzv. lazů, což byla pole u lesa. Bohužel pozůstatky Lažan jsou poněkud skryty lesním porostem, ale podle archeologických poznatků zde byla tvrz, dva dvory a 5 až 7 nadzemních objektů, kamenný lom přístupný pouze místním obyvatelům a rybník, jehož pozůstatek hráze byl v roce 1969 rozorán. Samotná tvrz stála na okraji severozápadního okraje mělké údolní pánve a malého údolí, byla opevněná kruhovým valem a příkopem. Ze strany širokého údolí její bok chránil rybník. Zánik Lažan není přesně datován, snad zanikly na počátku 15. století, ovšem v okolí tvrziště byly archeologické nálezy, které potvrzují její zánik kolem roku 1300, takže nejspíše vše dokazuje, že Lažany byly jednou téměř zaniklé a pak zase obnoveny a přestavěny a proto vznikl i druhý název Lažany-Nový Dvůr.

Ve středověkých letech zde po okolí bylo více osídlení, která postupně zanikala, jak se lidé začali v 15. století shlukovat do větších a prostornějších vesnic, ať už kvůli bezpečnosti, válce nebo rozmáhajícímu se zemědělství. Například Kozojedy-V zahrádkách-5 obydlí, Kozojedy-ZaLukama, v Louňovicích byly hned dvě původní osídlení, Vyžlovka kdysi Vyžlantice či Vyžlanice, za krále Václava IV. zde byli chováni lovečtí psi-vyžlata.

Jen náznakem okolní vesnice z archeologického hlediska: Dolánky (podle obyvatel doliny)původně zde byla tvrz s vesnicí a zanikla až v letech 1542 - 1564. Pozůstatky by jste našli po levé straně v lese pod silnicí z Doubravčic do Mrzek. A podle nich se jmenují okolní lesy.

V Kosteleci byl dřevěný hrad s vodním příkopem ještě v době pohanů a středověké osídlení se nacházela v místě dnešních Poustek. Nedaleko byla obec Cukmantl, která ležela mezi lesem Malinovým a Ohraženkou na březích Buhumilského potoka. Mezi tímto sídlem a Kostelcem bylo popraviště, kde poslední poprava byla ještě v roce 1763.

Kozojedy (z posměšného kozojedi) byly původně kolem kostela sv. Martina, kde bylo původně pohanské pohřebiště. Po částečné likvidaci v 30leté válce Kozojedy přesunuly opodál.

Pod Kozojedy nad potokem Šemberou byl kdysi hrad Šember, který si lidé přejmenovali na Staré Zámky. O této tvrzi kolují tajemné pověsti plné skrytých pokladů a objevujících se postav, původně byla tvrz dřevěná až později byla přestavěna na zděný hrad. Kolem byl val s příkopem a předhradím s početnými sklepy.

Žernovka podle mlýnského kamene-žernov, bylo sídliště vždy a podle arch. nálezů vždy jako sídlo kameníků.

I v nedaleko vzdálené minulosti se název a správní řízení obce v některých letech mírně odlišovalo v roce 1850 - Štíhlice - obec okresu Kostelec n. Č. l., 1869 - Štilice - osada obce Louňovice v okrese Česká Brod, 1880 - 1890 Stíhlice - samostatná obec v okrese Český Brod, 1900 - 1950 - Štíhlice - samostatná obec v okrese Český Brod, 1961-1990 Štíhlice - osada obce Doubravčice a od 21. 11. 19990 zase jako samostatná obec v okrese Kolín.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.stihlice.cz/, na kterých najdete další informace.