Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem

Historie
Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Proto v roce 1960, kdy byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly zachovány původní historické názvy obou měst. Vznikl tak nejdelší název českého města.

Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což – spolu s blízkostí hlavního města Prahy, která je vzdálena jen asi 20 kilometrů – odedávna ovlivňovalo vývoj území dnešního města. Labe bylo významnou komunikační cestou a zejména v boleslavské části hranicí archeologických kultur a kmenových území. První zemědělci kolonizovali povodí Labe v mladší době kamenné. Ve městě nebo jeho blízkém okolí se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné i doby bronzové, z nichž nejstarší nad Kabelínem u Záp pochází z období 5500 – 4300 př. Kr. V nálezech na městském území jsou zastoupeny jak doba železná, tak období římské a období stěhování národů.

Příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století. Stará Boleslav byla významnou lokalitou z počátků českého přemyslovského státu, zejména v souvislosti s expanzí kmene Čechů do zlického a charvátského území. Na ochranu labského brodu vzniklo na přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště.

Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v r. 1052, která tak je nejstarší v Čechách. V následujících staletích množství obyvatelstva značně vzrostlo a osídlení se rozšířilo směrem na východ. Za Karla IV. a Václava IV. byly na místě starých románských hradeb vybudovány nové, silnější. Často v těchto místech pobýval Karel IV., který tu lovil černou a vysokou zvěř. Staroboleslavský hrad byl za husitských válek pobořen Pražany.

Písemné doklady z 12. století dokládají vznik kostelíka sv. Petra na břehu Vinočského potoka, písemné záznamy z přelomu 13. a 14. století dokládají existenci kostelíka sv. Vavřince. Postupně tu vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, na niž ještě dnes upomíná věž ze silného zdiva, koncem 15. století začleněná do východního křídla hradu, v 16. století přestavěného na honosný zámek.

Za třicetileté války byly Stará Boleslav i Brandýs prakticky zničeny. V pobělohorské době se město Stará Boleslav stalo významným střediskem mariánského kultu. Roku 1680 Byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, zahrnující řetěz kapliček s obrazy Panny Marie a sv. Václava. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začala obě města rozrůstat, byla však znovu postižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce 1757 část Staré Boleslavi lehla popelem. Přímo u zdí mariánského chrámu byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg.

Do historie se zapsal rok 1813, kdy se na brandýském zámku sešli tři panovníci (císař František I., pruský král Vilém III. A ruský car Alexandr I.) spolu s vrchním velitelem koaličních proinapoleonských armád knížetem Karlem Schwarzenbergem, aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Císař František v té době přesídlil z Jičína na brandýský zámek. Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se v roce 1820 stal základem nedalekých lázních Houštka.

Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely komunikace. Některé závody, například Melicharova továrna na zemědělské stroje založená v roce 1883, dosáhla věhlasu i za hranicemi a měla pobočky v mnoha evropských městech.

Památky

Brandýský zámek
Brandýský zámek vznikl na místě původní mostní pevnosti, rozšířené koncem 15. století na hrad. Zámek za Krajíců budoval Matteo Borgorelli a po něm Ettore Vaccani. Na zámku rádi pobývali císaři Ferdinand I. a Maxmilián II., který zde často přebýval v letech 1579 – 1599. Stěny zámku byly postupně pokrývány sgrafitovou výzdobou. K zámku patří zahrada s bohatě zdobenou balustrádou, sochami, vodotrysky a kašnami, které zásoboval dřevěný vodovod. Jedním z jeho vývodů byla kamenná hlava delfína v manýristickém slohu, oblíbeném v rudolfinské době, která je dodnes součástí expozice. Do zahrady se vcházelo krytou chodbou na pilířích, zvanou Rudolfína či Josefínka. Zámek i zahrada byly velmi poškozeny za třicetileté války, kdy zde Švédové zbudovali opevnění, přičemž zbořili většinu kamenných staveb ve městě.

Oblastní muzeum
Muzeum má sídlo v Arnoldinovském domě na Masarykově náměstí. Bylo založeno jako spolek pro sbírání památek a uchování starožitností pod názvem Okresní jednota muzejní dne 2. 6. 1911. V budově je umístěna stálá expozice „Brandýsko v proměnách času“. V přízemních sálech pořádá muzeum další tématické výstavy či přednášky.

Oblastní muzeum také spravuje Staroboleslavskou bránu, což je původně gotická brána ze 14. století, barokně upravená. Je zde stálá expozice „Obraz dějin v archeologických a historických pramenech“.

Staroboleslavské náměstí
Cestou z brandýského náměstí přes údolí Labe na náměstí staroboleslavské procházíme na pravém břehu Labe místy, kde stával po mnoho století hrad. Často hostíval české panovníky. Když ve 12. století vyhořel, byl na jeho místě postaven hrad pevnější, v jehož zdech pobývali na loveckých výpravách mnozí čeští vladaři. Hrad byl zničen za husitských válek. Dodnes jej – mimo obou kostelů – připomíná brána při vstupu do náměstí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.brandysko.cz/, na kterých najdete další informace.