Nučice

Nučice

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1422. Původní název obce Vnučice označoval ves lidí vnukových. Časem lidé jménu nerozuměli, pokládali „V“ mylně za chybu a označovali ves za Nučice. Z roku 1637, z doby třicetileté války již za vlády knížete Lichtensteina ve zprávě hejtmana Ořecha Svatkovského můžeme vyčíst soupis osedlých (usedlých) v Nučicích v počtu 11 selských rolníků.

Ze „Správních register“, zapsaných v roce 1562 za doby pánů Smiřických víme, že k panství Kosteleckému náleželo od roku 1549 do roku 1626 městečko Kostelec a vsi. V urbáři Kosteleckém zvaném „Zlatá kniha“, na kterém pracovalo několik úředníků Lichtenštejnských po více let, je uvedeno, že ves Nučice přináležela k příslušnosti Smiřické a k rychtě Komorecké.

Dále se zde můžeme dočíst, že přes ves protéká potok z Březin a louky Vávrovy ze studánky obecní (nyní Konojedský), druhý od Prusic a schází se za obcí s potokem od Volešce (od Olešky) přitékajícím a všechny se vlévají do Kmoreckého (nyní Nučického) a že přes obec vede „silnice svobodná“ od Sázavy, přes Komorce do Kostelce, přes Vyžlovku až do Prahy. Nejstarší silnicí okresní na celém okresu Černokosteleckém byla silnice, která procházela Nučicemi od Olešky do Rataj. Byla stavěna v letech 1847.

Vilém Oldřich Střela z Rokyc se do Nučic dostal pravděpodobně díky rozsáhlým okolním lesům a hojnému množství vysoké i černé zvěře, které na jeho předchozím sídle v Cerhenicích nebylo tolik. Dodnes nese část obce, v místě, kde stávala Střelova krčma, která musela být později z důvodu velmi špatného stavu zbourána, název „Na Střelovce“.

Druhá hospoda (nynější Hospoda u Kubelků) bývala obecní, pak byla knížete Lichtenštejnského, jelikož občané mu ji přenechali a on jim pomohl při stavbě obecní chalupy.

Již v roce 1790 byla v Nučicích zřízena jakási škola, kde se učilo předmětům psaní, čtení a počítání. Škola byla zřízena v soukromém stavení č.p.7 a vyučoval zde Václav Smolík. Teprve v roce 1882 byla v obci vybudována řádná škola.

Největší význam v naší historii má však známý Nučický červený pískovec. Červený pískovec se objevuje na mnoha místech ve Středočeském kraji jako stavební i dekorační kámen. Byly z něj postaveny městské hradby v Českém Brodě, najdeme ho ve zdivu kostela sv.Štěpána a zvonice v Kouřimi, zámku v Kostelci n. Č. l., v Sázavském klášteře sv.Prokopa, portálu kostela v Hrusicích, při rekonstrukci byl použit v Kolíně, v Olešce, ale i na Konopišti a na mnoha dalších místech.V okolí Kostelce n. Č. l. jsou permské sedimenty tvořeny typicky červeně zbarvenými pískovci nebo správněji arkózovým pískovcem. Pískovec je složen ze zrn křemene, v arkózovém pískovci jsou vedle křemene zastoupena i zrna živice. Vrstvy pískovců se střídají s vrstvami břidlic, které však snadno zvětrávají a pro kamenické využití se nehodí.

Většinou se jednalo o drobné lomy, kde byl získáván stavební kámen pro použití v nejbližším okolí. Větší a významnější lomy byly soustředěny v místech, kde je kámen nejkvalitnější a umožňuje získávat nejmohutnější pískovcové bloky bez znehodnocujících proplástků břidlic. Taková oblast se nachází jižně od Kostelce n. Č. l., zhruba mezi Nučicemi a Konojedy. Známější je druhý lom, vzdálený necelý jeden kilometr jihovýchodně od Nučic. Tento tzv. „Nový nučický lom“ (nebo též Pokornova skála podle majitele Františka Pokorného) byl v provozu od 60.let 19.století, až do počátku 2. světové války.

V okolí naší obce stojí v polích a u silnic kamenné kříže a Boží muka z nučického pískovce, dnes bohužel většinou poškozené, které jsou však historickou pamětí našeho kraje. Zachycují historické události z minulých časů, které se na takto označených místech udály.

Některé křížky nebo kapličky byly postaveny jako poděkování, že někdo nezemřel, za jeho uzdravení.

Na kraji obce Nučice, ve směru od Kostelce n. Č. l., nechala rodina Dlabalova v roce 1911 postavit malou kapličku se sochou Panny Marie, a to na počest rodičky boží - jako poděkování za zachránění z těžké a dlouhé nemoci Marie Dlabalové, manželky Josefa Dlabala, rolníka. Tento osadník dal úpis, že se bude o kapličku vždy dobře starat. Sochu dali vytvořit místnímu kameníkovi. Dne 10. září 1911 se konal na svátek jména panny Marie slavnostní průvod z Konojed do Nučic a v tento den byla kaplička a socha slavnostně posvěcena.

V našem okolí umírali během historie příslušníci různých zahraničních armád. Za druhé světové války to byli vojáci Německa a Sovětského svazu, v první světové válce váleční zajatci z Itálie, Srbska i Ruska, kteří zemřeli v kostelecké nemocnici.

Málokdo však ví, že zde umírali i francouzští vojáci, váleční zajatci z bitvy u Lipska 16. - 19. října 1813, kterou prohrál francouzský císař a vojevůdce Napoleon Bonaparte (1769 - 1821). Po bitvě byli jeho vojáci deportováni do Kutné Hory a při přenocování v Kostelci a jeho okolí zde zemřeli na epidemii břišního tyfu. Tito vojáci se pohřbívali za obcemi a jejich hromadné hroby byly označovány většinou kamennými kříži. Kamenným křížem z nučického pískovce je označen hrob před obcí Konojedy ve směru od Nučic, vpravo u silnice, kde je pochováno 15 vojáků velkého Korsičana pod českými lípami, další společný hrob je u hlavní silnice u Prusic směrem na Kostelec. Ještě jeden kamenný kříž z roku 1896 má být v poli u Výžerek, ale není písemně doložen. I v Kostelci stával na Pražské ulici kříž, který označoval hromadný hrob, avšak byl dřevěný.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-nucice.cz/, na kterých najdete další informace.