Křenek

Křenek

Historie
První písemně doložené zprávy o obci Chřeník, dnes Křenek (obvyklý a nyní používaný tvar Křenek se poprvé vyskytuje v zápise matriky Staroboleslavské ze dne 14. června 1682), jsou z roku 1337, kdy jistý Janda z Hlavna a z Lysé daroval Křenek spolu s Kostelním Hlavnem Křížovníkům Svatomařským v Praze na Malé Straně.

Obec Křenek se v historických pramenech připomíná poměrně zřídka. Obec Křenek vznikla jako zemědělská a tržní obec a po celou dobu své existence byla těsně spjata se zemědělstvím a řemesly, které byly určujícími faktory v celém jejím historickém vývoji. Byla založena při brodu přes Labe, původně zřejmě ve formě skupiny dvorců na ostrohu mezi labskými meandry. Dodnes zachovaná kompozice obce Křenek je středověkého původu.

Původní obec se rozvinula okolo okrouhlé návsi, dodnes dobře zachované. Výstavba pak pokračovala podél původní historické cesty do Ovčár, která byla až do doby výstavby železniční trati a nové silnice hlavní třídou obce.

Přestože na území obce nejsou známy žádné archeologické nálezy, starobylé založení obce je vysoce pravděpodobné, protože sídelní struktura této oblasti je v zásadě stabilizována již od doby českého raného středověku, to je od 10. až 11. století. Mělnicko a Boleslavsko totiž patří k nejdříve a nejhustěji osídlovaným částem Čech.

Od počátku XVI. století již náležel Křenek k brandýskému panství. Dle Urbáře z roku 1651 bývalo ve vsi 13 poplatných gruntů, které byly vesměs poplatní robotou každý rok ze čtyř luk ke vsi náležejících (Panoš, Hluboká, Jamka nebo Kopanina a Ševid) „všechnu trávu na seno posekat, usušit, shrabat, do stodol svést a do stohů srovnat. Za to se jim každý rok platilo 2 kopy 10 gr. míš. a k tomu dává strava“. Po hospodářské a kulturní stránce získal Křenek otevřením Polabské dráhy r. 1873. Byla vybudována silnice jako nejkratší spojka k železniční zastávce Dřísy a začala novodobá výstavba na volných plochách ve východní části obce, čímž se podstatně změnila tvářnost obce.

Pěstování cibule, česneku, okurek, raných brambor a jiné zeleniny se sice připomíná již v 18. století, ale živořilo, bylo odkázáno pouze na pražský trh. Otevřením železničního spojení do Saska a severních průmyslových center Čech se rázem zdejší pěstování zeleniny zhodnotilo. Pěstitelé měli možnost svoji produkci vyvážet. Ve Všetatech a ve Dřísech se konaly pravidelně od června až do konce září dvakrát až čtyřikrát týdně veliké zeleninové trhy, na nichž to vypadalo jako na burze.

Obec byla již v roce 1927 elektrifikována a to nákladem 72517 Kč, které byly uhrazeny státní subvencí ve výši 38450 Kč a zbytek obec hotově doplatila dražické elektrárně. Do roku 1930 se také výrazně změnilo okolí obce napřímením koryta řeky Labe, stavbou elektráren a jezů v Brandýse a v Kostelci nad Labem a částečným odvodněním labské nivy.

Ve 2. polovině 20. století se obec vyvíjela méně dynamicky. V současnosti probíhá nová, převážně obytná výstavba v prolukách v intravilánu obce. V labské nivě vyrostlo několik rekreačních chat a koupaliště u starých labských ramen. Významný je rovněž vznik známého křeneckého jezera na místě bývalé pískovny.

Po hospodářské a kulturní stránce získal Křenek otevřením Polabské dráhy r. 1873. Byla vybudována silnice jako nejkratší spojka k železniční zastávce Dřísy a začala novodobá výstavba na volných plochách ve východní části obce, čímž se podstatně změnila tvářnost obce.

Pěstování cibule, česneku, okurek, raných brambor a jiné zeleniny se sice připomíná již v 18. století, ale živořilo, bylo odkázáno pouze na pražský trh. Otevřením železničního spojení do Saska a severních průmyslových center Čech se rázem zdejší pěstování zeleniny zhodnotilo. Pěstitelé měli možnost svoji produkci vyvážet. Ve Všetatech a ve Dřísech se konaly pravidelně od června až do konce září dvakrát až čtyřikrát týdně veliké zeleninové trhy, na nichž to vypadalo jako na burze.

Obec byla již v roce 1927 elektrifikována a to nákladem 72517 Kč, které byly uhrazeny státní subvencí ve výši 38450 Kč a zbytek obec hotově doplatila dražické elektrárně. Do roku 1930 se také výrazně změnilo okolí obce napřímením koryta řeky Labe, stavbou elektráren a jezů v Brandýse a v Kostelci nad Labem a částečným odvodněním labské nivy.

Ve 2. polovině 20. století se obec vyvíjela méně dynamicky. V současnosti probíhá nová, převážně obytná výstavba v prolukách v intravilánu obce. V labské nivě vyrostlo několik rekreačních chat a koupaliště u starých labských ramen. Významný je rovněž vznik známého křeneckého jezera na místě bývalé pískovny.

V obci Křenek nikdy nebyl kostel, dochovaly se jen křížky. Původně byl Křenek přifařen do Kostelce nad Labem, ale již od roku 1651 byl přifařen do Staré Boleslavi (i když zádušní platy šly do Kostelce ještě na počátku 18. století).

Školou náležel Křenek také do Staré Boleslavi. V roce 1895 byla zřízena samostatná škola ve vlastní budově. Po II. světové válce se zde vyučoval 1. - 5. ročník, do dalších ročníků se chodilo do Kostelce nad Labem a později do Všetat. V Obecní škole se vyučovalo až do r. 1973, kdy byla škola pro malý počet žáků uzavřena. Od té doby chodí děti do Dřís. Starší děti pokračují ve škole ve Všetatech a ve Staré Boleslavi.

Nevyužitá budova Obecní školy byla v roce 1998 zrestaurována a přestavěna na Obecní hospodu. Ta byla slavnostně otevřena 1. července 1999.

V letech 1987 - 89 byla v akci „Z“ postavena budova Smíšeného zboží. Nachází se naproti Obecní hospodě při státní silnici. V roce 2000 nechala obec opravit budovu Obecního úřadu a Hasičskou zbrojnici, která stojí vedle. V obci jsou činné čtyři společenské organizace (dobrovolní hasiči, červený kříž, myslivci a baráčníci).

Jako zajímavost uvádíme, že v roce 1952 bylo založeno JZD - postupně vznikl mamutí kolos (pod názvem JZD XV. sjezdu KSČ Dřísy), který v osmdesátých letech 20. století sdružoval 21 vesnic s celkovou plochou přes 7000 ha. JZD patřilo k největším v republice.

Památky

Pomník padlým
Dílo sochaře Emanuela Klose z Lysé nad Labem. Stavební náklad 14 500 Kč byl opatřen „Výborem pro postavení pomníku“ a dary občanů pod vedením předsedy pana V. Komeštíka. Slavnostní projev při příležitosti odhalení dne 28. září 1924 přednesl dr. Ketner z Prahy.

V obci Křenek se nenachází žádný památkově chráněný objekt. V obci Křenek nikdy nebyl kostel, dochovaly se pouze křížky (nejstarší z r. 1830). Za urbanisticky hodnotné lze však považovat celé historické jádro obce.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obeckrenek.cz/, na kterých najdete další informace.