Kostelec u Křížků

Kostelec u Křížků

Historie
Osídlení obce se datuje od počátku prvního tisíciletí. Vedla tudy solná stezka spojující Středomoří s Baltem.

Nejstarším místem obce je Kalifáč - oblast kolem Kulturního domu a restaurace, kde byla v raném středověku ohřívárna pro poutníky (Kalifáč od latinského calafacere - ohřívati se).

Románská rotunda sv. Martina s cennými freskami má původ na samém počátku 12. století. Rotunda je součástí stejnojmenného kostela s vynikajícími varhanami a významnými malbami.

Obec byla centrem náboženského života regionu. Kromě kostela a fary s farní školou, kam chodily děti z širokého okolí (i z Jílového a Velkých Popovic), tu byla do 19. století i synagoga a jsou tu na severním okraji obce i zbytky židovského hřibitova s hroby ze 17. století, který byl pohřebištěm jihovýchodní region kolem Prahy.

V minulosti obec správou náležela pod Královské Vinohrady a Jílové. V 19. století se stala součástí Ringhofferova panství. Majitel smíchovských továren (bývalá Tatrovka) zvelebil kraj množstvím rybníků, zámků v Kamenici, Štiříně a Lojovicích a lesních obor. V blízké Kamenici, což je rychle se rozvíjející středisko nejužšího regionu, je i dosud funkční továrna vybudovaná Ringofferem, zabývající se lehkým kovoprůmyslem.

V obci byla velká výzkumná a šlechtitelská stanice zabývající se řepou cukrovou, která mívala mezinárodní věhlas.

V katastru obce byla Ringofferem založena mnohahektarová lesní obora, kde jsou stáda zvěře a k obci patří velký rybník, sloužící k chovu ryb.

Časová osa
922 - založení osady
970 - první dochovalá zmínka o Kalifáči
992 - položen základní kámen k rotundě kostela sv. Martina
1151 - dokončená stavby rotundy
1264 - přístavba chrámu k rotundě
1380 - kostel již jako farní
1380 - zmínka o vesničce Březka
1422 - vypálení kostela husity
1692 - kostel byl obnoven
1742 - svobodný grund č. 8
1750 - začalo se učit v židovské škole
1852 - postavena nová fara a škola
1882 - oslavy Karla Havlíčka Borovského ve škole
1884 - hraje se zde první divadlo o oslavě Karla Havlíčka Borovského
1922 - založen hasičský sbor
1922 - odtržení Kostelce od Štiřína a přidělení názvu: Kostelec u Křížků
1932 - založen fotbalový klub
1932 - založen fotbalový klub sportovní sdružení Kostelce
1945 - osvobození Kostelce, konec druhé světové války
1945 - založena šlechtitelská stanice
1950 - založen Sokol
1952 - založeno Jednotné Zemědělské Družstvo

Současnost
Obec má schválený územní plán, který počítá i s výstavbou rodinných domů. Počet obyvatel by se měl během patnácti let zvýšit na asi 700 lidí. Přitom není plánován žádný rozvoj průmyslu a obec tak zůstane jednou z mála oblastí bez nepříznivých ekologických vlivů ve Středočeském regionu blízko Prahy.

V obci byl zaveden zemní plyn a zůstalo tu minimum topenišť na pevná paliva. Počítá se v roce 2002 se zahájením prací na splaškové kanalizaci a připravuje se připojení na vodovod spolu s ostatními obcemi kolem Kamenice.

Základní škola poskytuje dětem vzdělání od 1. do 5. třídy. Kulturní dům je sídlem knihovny a divadelního amatérského souboru Beseda Jirásek. Čilý je sportovní ruch. Fotbalový klub má seniorské mužstvo v okresním přeboru a desítky chlapců jsou v mládežnických družstvech. Jen žákovská přípravka má téměř 30 chlapců. Krásný stadion na břehu rybníka je plně využíván sportovci i žáky blízké školy.

Dva roky slouží občanům obce i okolí tenisový kurt a tenisová a také hala na squash. V obci působí Sbor dobrovolných hasičů. Sídlí tu tři stavební firmy, jedna větší dílna zabývající se výrobou plastů a dílna kamenická. Život obce je zaznamenáván v měsíčníku vydávaném Obecním úřadem.

Památky

Kostel sv. Martina
Ve 12 stol. byla postavena rotunda okrouhlého tvaru, která jakožto presbyterium kostela zdejšího až na naše časy se dochovala. Takovýchto staveb je po naší vlasti dvacetčtyři. Raritou naší je vybočení apsidy z polokruhu. Je uváděna jako čtvrtá stavba té doby. První v Lukové, druhá v Biteši, třetí u svatého Longína v Praze a konečně čtvrtá je naše. Časopis "Mathod" z roku 1850 píše, že asi onu rotundu Kosteleckou nechal přebudovat a dostavět děkan kapituly Vyšehradské, kněz Martin, jenž od roku 1157 až do roku 1171 úřad svůj zastával.

Do této doby byla zde snad jen stavba kamenná a práce na ni prováděli Benediktýni z Břevnova. První přestavba se datuje do roku 1264, kdy pro neutěšený stav zdiva po úderu blesku se počala dělit na dvě půlky. Proto byla přistavěna pevná kamenná věž z jedné strany a z druhé čtvercová loď malých rozměrů, Čímž podpírala starou stavbu, v níž probourán toho roku vítězný oblouk. Z počátku 12. století se datují i staré malby, Částečně dochované a až roku 1942 při opravě profesorem Jelínkem restaurované. Nejstarší malířskou památkou z dávných dob je fresková malba "Matky Boží s Ježíškem", pocházející z doby ranné gotiky z počátku 13. století, která byla namalována do surového zdiva.

Židovský hřbitov
Kostelec u Křížků byl i významným centrem pro židovskou církev. Přesné začátky židovského osídlení obce neznáme.Je doloženo, že v r. 1714 byla v obci první modlitebna.V roce 1724 žije v obci 18 osob ve 4 židovských rodinách.V polovině 19.století je v obci vlastní 7 rodin a v celém okol pak 30 židovských rodin, tvořících náboženskou obec v jejímž čele stojí.kostelecký rabín. V roce 1872 jsou zmínky o náboženském spolku vedeném kantorem. Od počátku 20. století život židovské obce upadá a v roce 1930 se k židovskému vyznání nehlásí nikdo.

Fara
Farní budova je od minulosti spojená s budovou základní školy v naší obci. Obě stojí v centru obce, na malém náměstíčku, kde je pomník, věnovaný památce padlých vojínů v I. a II. světové válce. V minulosti zde bydleli faráři, ale již několik let tu žádný stálý farář není a církev využívá budovu pro své potřeby - různá setkání,výuka náboženství apod. V posledních letech dostala fara částečně novou tvář, díky novým oknům a nové fasádě na čelní straně, která je opravdu krásnou ozdobou obce.

Čerpáno z oficiálních stránek http://www.kostelecukrizku.cz/, na kterých najdete další informace.