Svojetice

Svojetice

Historie
Naše oblast leží při okraji nejstaršího sídelního území, hustě obývaného již od pravěku, zabírajícího dolní Povltaví, Slánsko, Poohří, celé střední Polabí, v našem okolí pak na jihu ohraničeného Sázavou, na východě Železnými horami.

Již od 10. století je zřejmé, že právě mezi dnešními Říčany a Kostelcem nad Černými lesy se rozkládal prokazatelně ještě ve 13. a 14. století široký pás lesů, tvořivších tady kmenovou hranici mezi územím českých Přemyslovců a v 10. století ještě mocným kmenem Zličanů (Kouřim). Osídlení na katastrech našich obcí vznikalo tedy na mýtinách, vykácených v těchto lesích, které je dodnes ze všech stran obklopují.

Jméno „Svojetice“ poprvé uváděné až roku 1407 nepatří, bohužel, k žádnému užšímu typu; skupina názvů na „-ice“, odvozených ze starých osobních jmen (zde Svojata, doložené roku 1177) tvoří sice celou třetinu názvu jmenovaných písemně od roku 1150, avšak je běžné i po polovině 12. století.

Někteří badatelé však zdůrazňují velké stáří této skupiny, takže současný vznik s výše uvedenými názvy (od 10. do 12. století) není vyloučen. V terénu s množstvím úzkých luk – tedy příznak vysokého stáří – mají převážně pod prameništěm potůčku rozložené Svojetice. Liší se však nápadně pravidelným půdorysem oválné, k severu podkovovitě otevřené návsi (typ oválný návesní), do níž zřejmě jako dnes ústila hlavní cesta do Srbína úzkou mezerou mezi dvěma statky, dávajíc tak půdorysu ráz přechodu typu návesní silnicovky. Podobně jako u Srbína, jsou později na úkor lesa vydobyta pole členěna do užších nepravidelných pásů a bloků a nesou zajímavé názvy, jichž si všimneme jindy (Pitřince a k Drletínu).

Plánovitě vzniklá náves není asi starší než z 13. století. Tvary polí v této poloze, jakož i trasy polních cest přetrvaly zřejmě z doby starší, nejméně před koncem 12. století. Zakreslené domy podél silnice ke Struhařovu pocházejí až z 19. století, předtím byla zástavba protažena pouze podél „Staré cesty“. Za tím účelem byly přesně stanoveny hranice všech katastrálních obcí, často např. u Svojetic – zahrnujících i několik vesnic, jejichž počet proti tzv. josefinskému katastru v Čechách vzrostl z 6066 na 9053.

Plány tohoto tzv. stabilního katastru jsou velmi cenným pramenem informací a půdorysu obce, o počtu a druhu domů, vedení cest, o tvarech a počtu průběžně pročíslovaných vrchnostenských i poddanských parcel (rozlišeny jsou na zahrady, pole, louky, louky s částečným lesním porostem a rybníky) a o jejich majetkovém rozdělení; spisy pak mluví o sociálním složení obyvatel, o zemědělské výrobě včetně vlivu klimatu a kvality půdy. Na všech dílech plánu každé katastrální obce jsou pod prohlášením, že „indikace“ (zjištěné údaje), zanesená do této skici byla v přítomnosti povolaných na místě shledána úplnou a správnou, „podpisy 3-5 sousedů“ příslušné obce v čele s rychtářem (u Svojetic a Louňovic s pěknými obecními razítky), zástupců vrchnostenské kanceláře a hlavně úředního geometra, který měření provedl a plán nakreslil. Podle berní příslušnosti patřily všechny uvedené obce k zemi České, kraji kouřimskému a bernímu okresu v Kostelci nad Černými lesy (IV. Inspektorát).

Těsně před rokem 1843 byl daleko největší vsí v našem území Struhařov s 307 obyvateli žijícími ve 43 domech; do tohoto počtu je ovšem zřejmě zahrnuto 5 domů v samotě Habru, kde tehdy ještě nebyl žádný hostinec. Na druhém místě co do velikosti byly Svojetice s 264 (podle Sommera dokonce s 294) obyvateli ve 29 domech. Přibližně stejně středně velké byly Tehovec (211 obyvatel, 25 domů včetně hájovny na samotě Vojkov) a Klokočná (191 obyvatel a 23 domů). Mezi velmi malé vesnice se řadí Louňovice se 152 obyvateli v pouhých 14 domech a Srbín (138 obyvatel, 16 domů). Myšlín neměl tehdy vůbec charakter vesnice, ale jeho 32 obyvatel bydlelo pouze ve třech obytných budovách: ve vrchnostenském zámečku v rozlehlém panském dvoře s hostincem. A když už jsem u hostinců: ty byly tehdy ve Struhařově, v Tehovci, v Klokočné, v Louňovicích i v Srbíně, takže svojetičtí museli chodit na pivo do některé z okolních vesnic.

Komunikační osou naší oblasti je dnešní silnice z Bud do Chocerad (resp. na Komorní Hrádek), zakreslená již v geometricky přesných liniích na mapách z roku 1841. Plány na její výstavbu z roku 1816 nebyly pro obtížnost terénu v době stavby černokostelecké silnice realizovány, vznikla někdy mezi léty 1828 - 1841.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.svojetice.cz/, na kterých najdete další informace.