Sluštice

Sluštice

Historie
Ves Sluštice se poprvé objevuje v písemných pramenech už k r. 1223, kdy je zmíněn jakýsi Mstidruh ze Sluštic. Ves v té době zřejmě nebyla bez významu, protože měla farní kostel a stála v ní i tvrz.

Od r. 1332 vlastnil ve Slušticích rentu pražský měšťan Fridlin Rost a zřejmě od r. 1357 do r. 1366 byl jejich majitelem jeho bratr Donat Rost. Ti měli podací právo ke kostelu ve Slušticích i v Bříze.

V r. 1380 patřily Sluštice staroměstskému měšťanovi Matějovi od Věže, ale patronátní právo k místnímu kostelu vykonávali bratři Ondřej a Martin Stachové ze Starého Města pražského a v r. 1400 a 1405 pak bratři Mikuláš Ortlin (Ortlinovic) a Rudolf z Mülhausenu, kteří zdejší podíly v r. 1407 postoupili svému bratrovi (synovi) Reinhardovi (též Rynardovi) z Mülhausenu. Ten se již psal ze Sluštic.

O Reinhardovi ze Sluštic se dochovalo poměrně dost záznamů - např. další zmínka o něm pochází z r. 1414, kdy ustanovoval faráře do Břízy. Tento Reinhard ze Sluštic prodal v r. 1416 rentu na místní tvrzi, poplužním dvoru a zdejší vesnici pražskému měšťanovi Reinhardovi z Remeše. Další zmínka o něm pak pochází z r. 1423, kdy zakoupil blízký Hradenín od Otky - dcery svého staršího bratra, a další ještě r. 1437, kdy patrně zemřel. Ze zápisů je známá jeho manželka Machna z Horek, matka pěti dcer, které ještě r. 1460 žily. Po jeho smrti se vdova Machna provdala za Jana z Čepě a spolu se svým manželem si vyprosila r. 1455 odúmrť po Reinhardovi z Remeše, jenž si r. 1416 koupil plat na Slušticích od jejího prvního manžela.

Z dalších záznamů vyplývá, že Jan z Čepě byl již r. 1460 mrtev a Machna se vdala po třetí - tentokrát za Mikuláše Daksa z Hamršteina, jenž takto vyženil i Hradenín.

Po r. 1460 získal Sluštice Jan Ledecký z Říčan, který poplužní dvůr s vesnicí Sluštice odprodal v r. 1473 dvěma pražským měšťanům - Křížkovi ze Starého Města pražského a Jílkovi Rybovi, zvonaři z Nového Města pražského.

Potomky jednoho z nich (aneb obou) byly Anna manželka Zikmunda Roha z Vlkanova a Johanka ze Sluštic vdaná Čermákova. Roh prodal Sluštice r. 1519 Martě Pechancové z Bezděkova.

V této době se již na sluštické tvrzi nebydlelo, Pechanci spravovali Sluštice z Kralovic a Chřenic, a proto zdejší tvrz zanikla.

Ves Sluštice patřily pak z větší části ke kralovickému a křenickému panství a teprve v r. 1563 byly zdejší dvůr a tvrz ve Zlaté odděleny a určeny Matyášovi Pechancovi z Kralovic, který nemaje dětí je v r. 1568 odkázal Mikulášovi Skalskému z Dubu a jeho manželce Markétě z Frejskutu.

Z jeho čtyř synů zdědili po r. 1597 Sluštice Heřman a Jan Jiřík a ti zde obnovili tvrz. V r. 1616 postoupil pak Heřman svůj zdejší podíl Janovi Jiříkovi a po jeho smrti připadl tento majetek Mikulášovi Skalskému z Dubu. Jemu byla pak v r. 1623 tvrz s poplužním dvorem a pivovarem ve Slušticích a vesnice Sluštice, Třebohostice a Zlatá zkonfiskovány a prodány knížeti Karlovi z Lichtenštejna. Od této doby patřily Sluštice trvale ke škvoreckému panství a sdílely s ním i jeho osudy. Polohu ani okolnosti zániku zdejší tvrze neznáme.

O obci
Obec Sluštice leží ve střední části bývalého okresu Praha - východ, přibližně uprostřed trojúhelníku tvořeného městy Říčany, Úvaly a městské části Praha 9 - Koloděje, asi 2 km od hranic hl. m. Prahy.
Jedná se o malou obec se zajímavou historií - první zmínka o Slušticích pochází již z r. 1223.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecslustice.cz/, na kterých najdete další informace.