Dobřejovice

Dobřejovice

Historie
V roce 1998 proběhly oslavy 75. výročí založení Fotbalového klubu Dobřejovice.

K této události vznikl následující text:
Vznik samostatného Československa se výrazně projevil v životě všech generací. Z front se vraceli vojáci, kteří prošli velkým utrpením. Mnozí se svobody nedožili. Padli v boji nebo zemřeli na následky zranění a nemocí. Jejich hroby jsou rozesety v Srbsku, Rusku, Itálii, Albánii i někdy zasypány v Alpách. Válka také na druhé straně přinesla poznání způsobu života jiných národností, nových zvyků i krajin. Mezi bojem, pochody i v zákopech si našli chvilky na napsání dopisu a na vzpomínání. Vzpomínali jistě na domov, na bezstarostná léta svého mládí i na hry, které provázely jejich život.

Tam se také dověděli o kopané, hře, která byla provozována již ve staré Číně, v Římě a později v Británii, kde v roce 1863 vznikl první svaz kopané na světě "FOOTBALL ASSOCIATION".  Nebylo tedy divu, že se po válce kopaná lavinovitě rozšířila i v naší republice. Ve městech se hrála mnohem dříve, byla to oblíbená hra studentů a později i ostatní mládeže. K ustavení Českého fotbalového svazu došlo v roce 1901 a od té doby řídí osudy české kopané. Na vesnice se dostala až začátkem dvacátých let, kdy se rychle zlepšilo zásobování, rozvíjela se průmyslová výroba a bylo více času i a na kulturu a sport. Zakládaly se spolky, sokolské jednoty a sportovní kluby.

Tak tomu bylo i v Dobřejovicích, kde hrstka nadšenců začala s fotbalem. Pro tuto kolektivní hru, jakou fotbal je, nestačilo místo na návsi, mezi chalupami a nebo na strnisku sklizeného obilí. Bylo třeba mít hřiště, a kde jej neměli, těžko se tato hra ujala. Pro nás bylo štěstím, že nájemce pivovaru v Dobřejovicích pan J. Štěpán kouzlu této hry podlehl a pro fotbal zapůjčil v roce 1923 pozemek pod Zitovou kovárnou. Do Dobřejovic se sjížděla mládež ze širokého okolí hrát fotbal. Převahu měli hráči z Dobřejovic a Průhonic a ti také byli nejaktivnější. V roce 1924 založili klub, který měl název SK Průhonice se sídlem v Dobřejovicích.

Jak dokazují dochované dokumenty, prvním předsedou výboru byl p. Čenda Paducha. Fotbalové mužstvo registrovaného klubu bylo složeno hráči Průhonic, Dobřejovic, Čestlic a Benic (Paducha, Hoza, Valenta, Velingr, Čejka, J. Urban, Petržílek, J. Vykus, Dvořáček, Pšajk a B. Urban). V Dobřejovicích se hrálo sedm let. Jednou po zápase při návratu do Průhonic se několik příznivců rozhodlo založit vlastní klub. Hostinský p. Růžička jim zajistil pole na hřišti a pronajal ve své hospodě místnost na šatnu. Tak byla založena Čechie Průhonice. Někteří hráči i funkcionáři přesto zůstali v Dobřejovicích. Přátelství a vazby započaté v roce 1923 pokračovaly v dalších letech. Pokladníkem byl stále B. Mašata a za člena přijat Fr. Dvořáček. Docházelo také k vzájemným výměnám hráčů i k jejich přestupům.

Přestože se na toto desetiletí zachovalo jen málo písemností a ani pamětníci již nežijí, je jisté, že naši předchůdci byli mladí, neměli peněz nazbyt, avšak stihli žít pro klub i společenským a kulturním životem. Ze strohých záznamů si můžeme připomenout některá jména: Dvořáček, Hoza, Mašata, Jeřábek, Landovský, Mařík, Petržílek, A. Paducha, Č. Paducha, Petzner, Kučera, Pokorný, Štěpán, B. Urban, Fr. Vykus, J. Vykus, hostinský Douda a Růžička a mnoho dalších. Kdo z nich byl ve výboru, hrál nebo jinak pomáhal, není důležité. Všichni položili v obou obcích základní kámen nejrozšířenějšímu sportu na světě - fotbalu.

Založením Čechie Průhonice v roce 1931 a přejmenováním SK Průhonice na FK Dobřejovice začala další kapitola klubů, jejichž společné zájmy trvají přes osm desítek let. Někdy byla období i méně příznivá, přesto stále převládalo přátelství mezi hráči, funkcionáři i příznivci obou klubů.

Památky

Zámek
Dominantou obce je zámek, který vznikl z bývalé tvrze. Ta zde stála již v roce 1309 jako sídlo Bohuslava. Od té doby celé panství včetně zámeckého dvora vystřídalo mnoho majitelů, jimiž byli čeští šlechtici. V roce 1391 to byl Jindřich z Dobřejovic a po něm Ojíř z Očedělic, který v roce 1472 prodal Dobřejovice Oldřichu z Konipasu. Majitelem Dobřejovic byl také Václav z Tedražic. V roce 1549 Oldřich Zápský ze Záp prodal panství Jiříkovi Mosauerovi z Valdova.

Z toho rodu tam vládli: Jiřík, Adam, Jáchym, Markéta Mosauerová z Harasova, Vilém, Mikuláš a Jiří Aleš. Posledně jmenovaný neměl potomky a odkázal majetek roku 1627 Vilému Vokovi ze Rzavého. Jeho rod panství držel až do r. 1677.

Dalším majitelem byl Odolen z Věrník, Vojtěch Voračický, Krištov z Mitrovic a v roce 1693 Dorota Přehořovská. Později patřily Dobřejovice Valdštejnům a od roku 1710 Šternberkům. Od nich v roce 1763 koupil zámek s panstvím (vč. Kamenice, Psár, Sulicemi a Těptínem) za 217 000 zlatých arcibiskup hrabě Jan Gustav Manderscheid. Dobřejovice byly po něm pokřtěny jménem Manderscheid, ale to se obyvatelům nelíbilo, a tak v polovině 19. století byl znovu obnoven původní český název. Své soukromé dobřejovické panství odkázal do majetku arcibiskupské stolice. Ve druhé polovině 19. století byla ves správně připojena k Dolním Břežanům.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.dobrejovice.eu/, na kterých najdete další informce.