Hovorčovice

Hovorčovice

Historie
Prvý historický záznam o Hovorčovicích se datuje r. 1088, kdy český král Vratislav vydal nadací listinu, kterou obdaroval několika obcemi nově založenou kapitolu Vyšehradskou. Obec je zde uvedena pod názvem Nagoruyně – „Uratislaus rex. eccl. Wissegrad donat Nagoruyně“ – a podle názoru prof. Sedláčka se jedná o Hovorčovice. V r. 1130 se Hovorčovice stávají mensovním statkem jediného kanovníka. V této době jsou uváděny pod jménem Govrisce a teprve v r. 1453 se objevuje název v dnešní podobě.

Podle dr. Profouse „Místní jména v Čechách“ byl prvotní tvar tohoto názvu Govorici, neboli Hovořice, což znamená „ves lidí Hovorových“.

V r. 1284 kapitola vyšehradská pronajala zdejší statek Oldřichu Placerovi Pražanu, který zde ještě před sepsáním smlouvy tvrz vyzdvihl. Od r. 1321 patřila ves k probošství. O tvrzi v pozdějších zápisech není zmínka, ani o majetku probošta.

V r. 1436 zapsal císař Zikmund ves Vaňkovi Duršmídovi z Ostrova. Již od r. 1525 se ve spojitosti s Hovorčovicemi objevuje jméno Jakuba Fikara z Vratu, radního písaře a měštěnína města Prahy. V r. 1524 se stávají jeho majetkem. V té době je již primátorem města Prahy. V r. 1547 byl Fikar za účast v odporu proti Ferdinandovi I. odsouzen k smrti a popraven. Jeho tělo má být údajně pohřbeno ve zdejším kostele. Majetek popraveného byl konfiskován a dvůr byl prodán Janu Hoškovi, jenž byl v r. 1563 povýšen do stavu vladyckého s titulem z Proseče.

Celá obec Hovorčovice byla zničena během třicetileté války, pravděpodobně při švédském obléhání Prahy v r. 1648 a úplně zpustla. Podle pověsti zůstala stát pouze kostelní věž a zdi.

V r. 1652 koupil libeňské panství, ke kterému tehdy patřily i Hovorčovice Jan Hartwig Nostic.

V r. 1713 bylo v Hovorčovicích 8 chalupářů. Při zavádění nové obecní správy v r. 1788 byly Hovorčovice spojeny s Měšicemi v jednu obec a v té době měly 18 budov a 17 osadníků. Do roku 1843 vzrostly Hovorčovice na 27 čísel. V r. 1890, kdy byly poplatným dvorcem hraběte Nostice, měly 33 domů a 370 občanů. Od r. 1906 jsou Hovorčovice opět samostatnou obcí.

Památky

Památník - obětem padlých v I. světové válce 1914 - 1918 (byl odhalen v roce 1935, jako poctu těmto padlým místním občanům: Jan Arazim, Josef Češpiva, Adolf Junek, František Kálal, Josef Linek, Karel Petr, František Tůma, Bedřich Vojáček).

Kostel - je nejvýznamnější dominantou obce Hovorčovice. Budova kostela je starobylá, na pohled prostá, stojí na nevelké vyvýšenině přibližně ve středu obce. První zmínky o kostele a farnosti jsou známé ze čtrnáctého století. Z této doby je také první přestavba v raně gotickém slohu, jejíž prvky jsou dodnes patrné, i přes pozdější barokní úpravy.

Kostel je zasvěcen Narození sv. Jana Křtitele. Velká přestavba kostela proběhla v době po třicetileté válce, kolem roku 1650 zhruba. Další přestavba kostela je již doložena zápisem v archivu rodu Nosticů, kdy držel obec Hovorčovice František Antonín Nostic, v roce 1784.

Okolo kostela je zachovaná hřbitovní zeď, hřbitov zde totiž byl již v době založení kostela, i když v některých dobách se na něm nepohřbívalo a po třicetileté válce byl dokonce zcela zpustlý. K jeho obnovení a znovuvysvěcení došlo v roce 1738. Severně od kostela je kostnice s kamennou mensou oltářní. V podlaze kostnice jsou zapuštěna malá dvířka, která vedou do podzemních prostor, tam snad mají být uloženy kosti a lebky z hrobů, které byly vykopány při stavbě silnice okolo kostela, přibližně v roce 1905.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hovorcovice.cz/, na kterých najdete další informace.