Mukařov

Mukařov

Z archivních materiálů muzea v Kostelci nad Černými lesy vyplývá, že Mukařov dostal své jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny 12. století. Když se ve vojsku krále Vladislava vyznamenali vojíni Ondřej, Kubjata, Hlaváč, Myška, Srba a Mukar, dostalo se jim od krále v Černém lese manských údělů, na nichž tito vojíni ve 12. století založili stejnojmenné dvorce a tvrze.
(z Mukařovské kroniky / str. 70, rok 1987).

První údaj o obci Mukařov je z roku 1318. (Emler: Regesta diplomatica)

Mukařov přináležel před husitskými válkami k panství říčanskému, později k panství Kostelec n. Č. lesy / páni z Kostelce, Slavata z Chlumu a Košumberka, Komora královská.

Roku 1558 prodala Komora královská statek Kostelec nad Č.lesy za 30 tisíc kop grošů českých panu Jaroslavu Siřickému, sídelním svým místem zvolil Kostelec n.Č.lesy. Roku 1561 vystavil tu nádherný zámek s kaplí a rodinnou hrobkou. K tomuto panství patřila i obec Buda-Mukařov, Srbín, Žernovka. Později pan Jaroslav Smiřický rozšířil panství kostelecké o zakoupená další panství jako Říčany, Uhříněves a Koloděje.

Smiřičtí drželi panství až do bitvy bělohorské a po smrti pana Jaroslava se v držení vystřídali:
• Zikmund Smiřický 1597-1608
• Jaroslav 1608-1611
• Albrecht Václav 1611-1614
• Albrecht Jan 1614-1618
• Markéta Saloména 1618-1621 (Markéta Saloména byla provdána za Jindřicha Slavatu z Chlumu a Košumberka)

Po prohrané bitvě na Bílé Hoře bylo panství zabráno císařem a později prodáno Albrechtovi z Valdštejna, který jej r. 1623 prodal knížeti Karlu Lichtenštejnovi, u kteréhož rodu zůstalo panství až do pozemkové reformy po první světové válce.

Nejstarší údaje o panství kosteleckém máme ze dvou urbářů panství. První urbář je z r. 1562 psaný česky a pod názvem "Registra správný panství kosteleckého z r. 1562" je uložen v archivu Národního muzea v Praze. Druhý urbář z r. 1677 je rovněž psaný česky, má název "Kniha urbální, jinak gruntovní pravidlo všech všelikých příležitostí panství Kosteleckého nad Černými lesy od porodu panského r. 1677", uložen rovněž v archivu Národního muzea v Praze.

Podle údajů z roku 1623 mezi 9. rychtami panství je uváděna rychta Mukařov, Tehov, Tehovec, Všestary, Klokočná, Menčice, Svojetice a Srbín.

Během 30leté války byly na Říčansku způsobeny veliké škody válečné, mnoho obyvatel bylo vybito, řada vesnic vypálena. Některé obce zůstaly dlouho pusté, jiné vůbec zanikly a jejich místo zarostlo postupně lesem. Tak například již před 30.letou válkou zanikla obec Janovičky ležící mezi Vojkovem a Babicemi. Dnes se po této hrnčířské obci nazývá jen lesní část.

Památky

Nanebevzetí Pany Marie
První zmínku o kostele v Mukařově nalézáme již ve 14. století (kostel Nanebevzetí Pany Marie - ve století XIV. farní). Později byl kostel po nějakou dobu v rukou utrakvistů a připojen ke Kostelci nad Černými Lesy. Obec Mukařov za 30leté války od Švédů spálena, fara zanikla. Roku 1790 zřízena lokálie, roku 1855 na faru povýšena.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mukarov.cz/, na kterých najdete další informace.