Štěpánovice

Štěpánovice

Štěpánovice jsou obec v okrese České Budějovice. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 679 obyvatel. Štěpánovice se nacházejí na hlavní silničním tahu I/34, který spojuje České Budějovice a Třeboň. V nadmořské výšce 463 m n.m. Obec má v současnosti 241 domů a 655 obyvatel.

Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Dominantou je gotický kostel Nanebevzetí P.Marie (z r. 1356), v kostele je kamenná křtitelnice z roku 1515 a umělecky velmi vzácná dřevěná socha P. Marie.

Historie školy sahá až do roku 1770, dnes je zde základní (1.-5.roč.) a mateřská škola.

Současnost
Ke štěpánovicím patří osada Vranín a osada Skalice. Ke sportovnímu vyžití slouží Sokolovna pro oddíly 1.a 2. ligy stolního tenisu, krajského přeboru badmintonu. Dále je zde travnaté hřiště na kopanou, tenisový kurt, koupaliště u lesa Malý Vranín, Náveský rybník s možností rybolovu. V obci se nachází Poštovní úřad (PSČ 373 73), jehož doručovací obvod v současné době tvoří nejen Štěpánovice, ale i 7 dalších obcí a osad, mezi ně patří i dvůr Vranín a lom Skalice. Obec má vlastní vodovod, kanalizaci, čistírnu odpadních vod a je zcela plynofikována.

Historie
Štěpánovice se původně jmenovaly Štěpánov a byly založeny od rytíře Štěpána kolem 13. století, v níž byl kostel již před rokem 1356. Kolem tohoto století patřil Štěpánov panům z Landštejna. V roce 1372 měl je v držení Ješek z Kosovy Hory z Lomnice a byl tu také zemanský statek. V roce 1398 osvobodil Vilém z Landštejna ves od úmrtí a patřila k faře Ledenické. Od roku 1424 k Třeboni.

V 15. století byly Štěpánovice v zástavě. V době husických válek měl zde některé platy pan Tožický z Vidova, ale větší část vesnice držel Oldřich z Rožmberka nepřítel Husitů. Když pak Táboři a Sirotci se svými vůdci panem Bidinkou a panem Čapkem ze Sán podnikli válečné tažení k Třeboni, aby tu škodili Oldřichovi, došlo i na tuto vesnici, která byla popleněna a kostel vyloupen, načež ztratil faráře.

V roce 1573 dal hejtman Rožmberský Jan Černý z Vinoře postaviti dvůr Vranín na místě vymýtěného lesa Vraní. Roku 1440 koupil Oldřich z Rožmberka váznoucí platy od Jana Tožického, a tak celá vesnice připojena k panství Třeboňskému a kostel přidělen jako filiální k faře Ledenické.

Teprve v roce 1738 filiálka tato pro velkou vzdálenost zrušena a kostel od ovdovělé kněžny z Švarcnberga vyzdvižen. Prvním farářem ustanoven ThDr. Josef Schmidt, před nímž nebylo tu faráře přes 100 let.

Robota a poplatky
obce Štěpánova v 17. až 18. století - Platilo se v kopách, groších a denárech. 1 kopa 60 grošů, jeden groš 7 denárů. Poplatky se odváděly vrchnosti 2x za rok a sice: na sv. Jiljí a na sv. Jiří. Poplatky činily o sv. Jiří 12 kop, 41 groš, 61 denáru. O sv. Jiljí 12 kop, 23 grošů, 61 denáru. Když panství Třeboňské získal J. Adolf hrabě ze Švarzenberggu byly tyto dávky regulovány. Na sv. Jiří 25 zl. 43 kr. , 41 denáru, na sv. Jiljí 30 zl. 11 krejcarů 5 denárů.

Po třicetileté válce zbylo zde 5 rolníků a v lese Slabci byla tvrz. Obec Štěpánovice a Hvozdec byly podány faře Štěpánovické a jejich obyvatelé musely zdejšímu faráři robotovati, od čehož také jedna farní louka má název "Robotýřka". Podle robotního patentu z roku 1775 vázly na obci tyto roboty. 32 sedláků se 2 voly 3 dny v týdnu a 24 sedláků ruční roboty, od Jana až do Václava 1 den týdně, 1 chalupník konal ročně roboty 26 dní a podruzi ročně 13 dní. Pak nastalo ponenáhlé vystupování roboty.

Tolik ze zápisků, od pana Františka Mareše staršího, které jsou od něho ručně napsané.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://stepanovice.unas.cz, na kterých najdete další informace.