Žár

Žár

Žár je obec ležící v okrese České Budějovice. Má 331 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 1 508 ha. K místním částem patří také Božejov a Žumberk.

Ves Žár je v historických pramenech poprvé zmiňována již k roku 1186, kdy byl zdejší dvůr věnován klášteru v rakouském Zwettlu. Kolem roku 1270 ho koupili Vítkovci a v roce 1359 prodal Vilém z Landštejna žárský dvůr spolu s novohradským panstvím Rožmberkům.

Od posledního rožmberského vladaře Petra Voka získali ves roku 1610 Hockové z Zweibrucku, ale o osm let později se Žár vrátil k panství Nové Hrady, pod něž patřil až do zániku feudálního zřízení v polovině 19. století. Potom připadl jako osada obce Žumberka k novohradskému okresu a teprve na sklonku 19. století se stal samostatnou obcí. V současnosti patří k Žáru ještě osady Božejov a Žumberk a žije zde 287 obyvatel.

Obec je typické vesnické sídlo, kde hlavním hospodářem na zemědělské půdě je společnost Sohors, s. r. o., se sídlem v Žáře. Kromě tohoto podniku je na katastru Žár postaven i závod na výrobu rašelinových zahradnických substrátu ASB Grunland. 3/5 práceschopných obyvatel dojíždí do zaměstnání mimo obec.

Novodobá historie obce se datuje rokem 1990, kdy na XVIII plenárním zasedání ONV České Budějovice dne 24. 9.1990 se obec osamostatnila od Nových Hradů.
Mezi zaniklé osady, ale stále používané místní názvy patří Janovy II, Svaryšov, Chudějov.

Žumberk
Jihozápadně od Žáru leží na mírném návrší opevněná ves Žumberk s tvrzí. Osada vznikla patrně kolem poloviny 13. století na okraji hraničního hvozdu, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1279. V polovině 16. století připadla Rožmberkům. Petr Vok z Rožmberka prodal roku 1610 Žumberk bratrům Theobaldovi a Janovi Hockům z Zweibrucku, kteří vedli o podíl na majetku ostré spory. V roce 1618 došlo k připojení Žumberka k novohradskému panství.

Osada Žumberk leží 2,5 km jihozápadně od Žáru na mírném návrší je jediná vesnice s částečně dochovaným opevněním a tvrzí ve střední Evropě. Kromě tvrze, v jejímž interiéru je umístěná rozsáhlá expozice lidového malovaného nábytku z jižních Čech, patří mezi mimořádně hodnotný architektonický soubor i žumberský kostel sv. Jana Křtitele, který je již od roku 1332 připomínán jako farní. Pozoruhodné síňové čtyř lodí na čtvercovém půdorysu završuje síťová klenba, presbytář je zaklenut pozdně gotickou křížovou klenbou s pětilistou růží na svorníku.

Mezi zajímavosti patří i nově obnovená vodní nádrž Žumberk na svinenském potoku o rozloze 3,5 ha, která slouží jako pstruhový rybářský revír.

Božejov
Božejov je další osadou obce patří mezi nejmenší osady. Trvale hlášených obyvatel je zde jen 7, ale má pěknou náves s kapličkou a patří mezi vesnickou památkovou zónu.

Památky a zajímovosti

Gotická tvrz
Zdejší gotická tvrz vznikla koncem 15. století jako sídlo drobného šlechtického rodu, počátkem 17. století ji nechal renesančně přestavět Theobald Hock z Zweibrucku. Od roku 1817 patřila několika místním sedlákům, kteří zbořili část hradeb a věž. Do dnešních dnů se z tvrze dochovala čtyř křídlá jednopatrová budova uzavírající nevelké nádvoří s obnovenou sgrafitovou výzdobou. V interiérech je umístěna rozsáhlá expozice lidového malovaného nábytku z jižních Čech. Žumberk patří mezi unikáty mimo jiné tím, že nejen tvrz, nýbrž i celá vesnice byla původně opevněna. Z tohoto opevnění se kromě části hradeb zachovalo pět bašt, které jsou nyní postupně opravovány.

Kostel sv. Jana Křtitele
Mimořádně hodnotný architektonický soubor doplňuje navíc žumberský kostel sv. Jana Křtitele, který je již k roku 1332 připomínán jako farní. Původně gotickou stavbu vypálili v roce 1423 husité a 1455 byla znovu postavena loď i věž. Roku 1837 kostel opět vyhořel a v letech 1875 až 1881 došlo k nové úpravě interiéru. Pozoruhodné síňové čtyřlodí na čtvercovém půdorysu završuje síťová klenba, presbytář je zaklenut pozdně gotickou křížovou klenbou s pětilistou růží na svorníku. Vnitřní vybavení je převážně novogotické a tvoří jej hlavní oltář, dva boční oltáře a kazatelna, dále několik barokních soch z 18. století a kamenná křtitelnice. Za povšimnutí stojí několik náhrobních kamenů ze 16. a 17. století.

Žárský rybník
O jeho existenci víme již k roku 1221, čímž se řadí k nejstarším rybníkům v Čechách. V průběhu 14. století byl rozšířen na současných 112 hektarů. Uprostřed rybníka leží nevelký ostrov, který nechali Buquoyové parkově upravit a zřídit zde letohrádek (dnes po něm nejsou ani stopy).

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sdruzeniruze.cz/zar.asp, na kterých najdete další informace.