České Budějovice

České Budějovice

České Budějovice (Budweis) jsou statutární město a metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a nachází se v nich řada historických památek a muzeí. Pro ně a blízkost dalších historicky cenných míst (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod atd.) jsou častým cílem turistů. Ve městě je sídlo biskupa římskokatolické českobudějovické diecéze.

Původ jména
Název města se odvíjí od staré osady Budivojovice. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala, přídomek České se začal objevovat v průběhu husitských válek, původně se objevoval v češtině i němčině (Böhmisch Budweis) a byl chápán čistě územně. Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci.Z zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku (k záměně s Moravskými Budějovicemi dojít nemohlo, ty se německy nazývají Budwitz). Tento stav přetrval dodnes, příliš na něm nezměnil ani fakt, že v roce 1920 byl československými úřady za oficiální jméno města vyhlášen tvar České Budějovice v češtině a Böhmisch Budweis v němčině. V průběhu protektorátu přechodně panoval opačný stav – z rozhodnutí okupačních orgánů byly oficiálním jménem Budweis v němčině a Budějovice v češtině.

Historie
České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265, samotné založení a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat dosud chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité.

Během husitských válek i po nich Budějovice finančně upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření) v relativně klidném 16. století, Budějovice opět čelily těžkým časům. Za stavovského povstání stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí jí alespoň využili k likvidaci konkurenčního Rudolfova. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci 1641 vypukl ve městě požár, během něhož lehly popelem asi 2/3 města.

Budějovice zažily okupaci vojsky saského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a pruská armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Město nabylo na významu v roce 1785, kdy se stalo sídlem biskupa nově vzniklé diecéze českobudějovické.

Další výrazný vzestup Budějovic nastal na počátku 20. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora. Z málo významného devítitisícového města se díky tomu a železnici stalo významné centrum.

Boje se Budějovicím od druhé slezské války vyhýbaly, převrat a ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů. Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do okupace města jednotkami Wehrmachtu 15. března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost 17. března). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci.

Přímých bojových akcí se Budějovice dočkaly na konci druhé světové války – v březnu 1945 se dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu 1945 německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Poválečné vysídlení Němců z Československa postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16% obyvatelstva).

V roce 1949 se České Budějovice staly hlavním městem nově zřízeného Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.

Poloha
České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí.

Podnebí
Podnebí je mírně teplé, vlhké a s mírnou zimou. Projevuje se efekt blízkých pohoří Šumava, Novohradské hory a (byť poněkud slabě) i vliv Alp, což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních větrech (srážkový stín a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.

Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních inverzí. Rybníky v okolí způsobují časté a husté mlhy zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).

Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1886 - 2004) činí 8,1 °C, nejnižší naměřená teplota vzduchu – 42,2 °C (11. únor 1929), nejvyšší 37,8 °C (27. červenec 1983). Mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je 6 tropických dnů ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v létě. Rekordní denní úhrn srážek pochází z 25. srpna 1925 (127,7 mm), měsíční ze srpna 2002 (403,5 mm).

Povodně
Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku povodní. Nejčastěji se rozvodňovaly Dobrovodský potok a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus Jihočeské univerzity.

Město v minulosti postihovaly i velké povodně, z kronik jsou známy četné případy, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na městském opevnění. V první čtvrtině 20. století byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu 1920, srpnu 1925, březnu 1940 a červenci 1954. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let 20. století, kdy byla postavena vodní nádrž Lipno.

Další katastrofální povodně město postihly až v srpnu 2002 a jednalo se o bezkonkurenčně největší známou povodeň v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl při ní desetkrát až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o 1/2 vyšší než při rozsahem následujících povodních z let 1888 a 1890). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (za obzvlášť exponovanou je považována Havlíčkova kolonie).

Přírodní zajímavosti ve městě a okolí

Přírodní rezervace Vrbenské rybníky na severozápadním okraji města

Přírodní památka Tůně u Špačků na jižním okraji města na břehu řeky Malše

Stromovka – park na západojihozápad od centra města (významný krajinný prvek)

Památné stromy:
jinan dvoulaločný u piaristického kláštera, lípa malolistá u plaveckého stadionu, jinan dvoulaločný v areálu Lannovy loděnice, buk lesní červenolistý v Dukelské ulici.

Park Na Sadech – malý parčík v centru města s kolonií havranů polních

Chráněná krajinná oblast Blanský les – západně a jihozápadně od města

Kultura, umění, turistické zajímavosti
České Budějovice jsou vděčným cílem turistů z Německa, Rakouska, Asie a dalších zemí. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje. V Budějovicích lze za největší turistické atrakce historické centrum města (Piaristické náměstí, přilehlý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou, a radnicí, Černá věž), katedrála svatého Mikuláše atd.

Ve městě se nachází též řada muzeí: Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky, Jihočeské motocyklové muzeum, Budvar muzeum České Budějovice.

V blízkém okolí města se nachází Hluboká nad Vltavou s jedním z našich nejnavštěvovanějších zámků – Hlubokou a ves Hosín s nádherným kostelem. Zajímavé je též bývalé hornické městečko Rudolfov s naučnou stezkou v okolí a obec Dobrá Voda s barokním kostelem Panny Marie Bolestné. Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství ubytovacích zařízení (hotely, penzióny), z nichž některé stojí přímo na náměstí (Grand hotel Zvon, Hotel Dvořák). Severně od centra se nachází i největší z budějovických hotelů, výšková stavba z r. 1982 pojmenovaná po družebním běloruském městě Gomel.

Významné podniky

Budějovický Budvar – pivovar
Budějovický měšťanský pivovar – pivo Samson
Duropack Bupak Obaly a.s. - vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky
GAMA – vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů
Gamex – výroba potravinářských obalů
Jihočeské tiskárny – výroba etiket a papírových obalů
Koh-i-Noor Hardtmuth – výroba školních a kancelářských potřeb
Madeta – mlékárny
Robert Bosch – vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily
Slévárna České Budějovice

České Budějovice vás okouzlí i v zimě

Zimní výlety určitě mají své kouzlo. Nejenže si prohlédnete známá česká místa a města z úplně jiné perspektivy, jejich návštěvu můžete navíc spojit i s lyžováním nebo jinými zimními radovánkami. Pokud se v závěru výletu rozhodnete pro zasloužené posezení u teplého svařeného vína nebo rovnou pro návštěvu sauny či jiného wellness zařízení, užijete si to o to více.

celý článek

 

Další články