Kamenný Újezd

Kamenný Újezd

Kamenný Újezd (též Kameňák) je obec ležící v okrese České Budějovice. Má 2 030 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 2 896 ha.

Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka je nejdelším názvem železniční stanice v ČR.

Místní části:
- Březí
- Bukovec
- Kamenný Újezd
- Kosov
- Krasejovka
- Milíkovice
- Opalice
- Radostice
- Rančice

Vývoj názvu obce:
- 1263 Michael de Wgezt
- 1263 Wernherus de Steynchirchen
- 1279 Walchynus de Steinkirchen
- 1369 decan. Doudleb : Vgezd
- 1521 ze wsy Augezdce
- 1562 z Oujezda
- 1659 Weran von Steinkirchen
- 1841 Steinkirchen, Oujezd Kamenný

Historie
V první polovině 13. století bylo mezi Vltavou a Malší vyměřeno panství rytířů z Újezda, kteří měli v erbu znamení střely. První písemný doklad existence je z roku 1263, kdy je Vernéř z Kamenného kostela (Wernherus de Steynchirchen) svědkem při založení kláštera Zlatá Koruna. Téhož roku svědčí Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vesnice Záhoří klášteru ve Vyšším Brodě.

Při obchodní cestě do Rakous vznikla u křižovatky vesnice s velkou obdélnou návsí, kostelem a tvrzí. Rytíři z Újezda sídlili nejdříve v tvrzi u kostela, po polovině 14. stol., v době největšího rozmachu si zbudovali západně od vesnice na skále nad Vltavou hrad Maškovec. Postupně však chudli a dědickými podíly bylo panství zmenšováno a ve 20. letech 15. století se někteří členové poslední známé generace rodu živili také přepadáváním kupců na obchodní cestě kolem Újezda. Ve 30. letech 15. stol. získávají část a roku 1455 zbylý majetek s vesnicí Rožmberkové, kteří tak úspěšně pokračují ve scelování svého dominia.

Během doby došlo k rozvoji a sloučení dvou vsí - Češnovice a Libský s Újezdem. Vesnice těžila z obchodního ruchu a užívala, i když zřejmě právně nepodloženě statut poddanského městečka, a to až do roku 1464, kdy vyvrcholil spor ohledně mílového práva a vesnice spadla pod obchodní vliv a omezení řemesel městem Budějovic.

Tehdy bylo v Újezdě 5 sladoven, 24 krčem a domů, kde se šenkovalo pivo a nejméně tři hostince. Bez překážek jako staletí před tím tu pracovali řezníci, krejčí, ševci, tkalci, hrnčíři, provazníci a kováři. Došlo ke kuriózní situaci, ač byl Újezd majetkem Rožmberků, pivo sem bylo dováženo z města, nebo jej tu vařili a prodávali budějovičtí poddaní. Situaci, kdy měl zisk z poddaných někdo jiný, se Rožmberkové snažili zvrátit žádostí o povýšení Újezda na město roku 1552. Pokus byl neúspěšný a Rožmberkové své aktivity realizovali na hranici mílového práva v blízké Plavnici, kde roku 1564 postavil Jakub Krčín z Jelčan dvůr s pivovarem, aby újezdští kupovali pivo své vrchnosti. V roce 1579 byly v Plavnici napuštěny nové rybníky a vznikl tu mlýn.

Roku 1602 získal krumlovské panství i s Újezdem císař Rudolf II. Za třicetileté války byla ve vsi vypálena a opuštěna polovina usedlostí. Hlavní silnice, která byla v dobách míru zdrojem zisku a prosperity, se během kruté války stala příčinou úpadku, neboť přivedla stavovská či císařská vojska, jenž bezohledně drancovala malá hospodářství. V roce 1622 získal krumlovské panství kníže Jan Oldřich z Eggenberka a roku 1719 přechází do majetku Schwarzenbergů. Roku 1849 se Kamenný Újezd stal samostatnou obcí a od 1. listopadu 1975 spravuje tyto obce - Březí, Bukovec, Radostice, Rančice, Opalice, Kosov, Krasejovka a Milíkovice.

Památka

Kostel Všech svatých
Nepřímo doložen jako kamenná stavba již roku 1263 v predikátu rytíře Vernéře "z Kamenného kostela" (de Steynchirchen) na zakládací listině kláštera Zlatá Koruna. Patrocinium kostela je písemně doloženo až v roce 1383.

Jednolodní plochostropý kostel s pravoúhlým klenutým presbytářem, sakristií a věží před západním štítem. Gotice náleží sakristie, kněžiště s monumentálním pastoforiem z doby kolem roku 1500. Z mobiliáře pak deskový obraz Madony a torzo sochy Panny Marie s Ježíškem ze 40. let 15. stol., (dnes v expozici AJG, Hluboká n./Vlt.).

V roce 1520 ulil mistr Bartoloměj z Prahy Velký zvon, který je zavěšen v dolní části věže. V letech 1690 až 1694 byla přistavěna věž, v první třetině 18. stol. byla rozšířena loď a celý kostel dostal jednotnou barokní úpravu. Současně vznikl kompaktní barokní mobiliář - 3 oltáře, kazatelna, křtitelnice, 4 zpovědnice, lavice, varhany a sochy světců.

Tento kompaktně dochovaný soubor byl vážně narušen a poškozen při neuvážené modernizaci interiéru kostela v roce 1995, kdy byla přesunuta kamenná balustráda z triumfálního oblouku, poničena a odstraněna kazatelna, odstraněny branky u hlavního oltáře, zničena jedna ze zbývajících barokních zpovědnic. V roce 1999 pak byly zcela zbytečně odstraněny původní barokní lavice a nahrazeny novými.

Fara
Vznikla nepochybně současně s kostelem v první polovině 13. stol., písemně je doložena v roce 1290. Fara stojící severně od kostela, v jádře ještě renesanční, byla barokně upravena. Přilehlý hospodářský dvůr se zahradou slouží jako opravna zemědělských strojů.

Prvním známým farářem byl Bozdiech (1359). Za husitských válek byla fara napadena, farář oloupen o knihy a kaplan Ondřej byl zabit kvůli penězům. Farář Jan Pryndl dokončil roku 1427 na hradě Maškovci opis Zlaté legendy Jacopa de Voragine. V letech 1681 až 1695 tu byl farářem kněz a spisovatel Jan Florián Hammerschmidt.

V letech 1705 až 1737 spravoval zdejší farnost Jan Josef Zavadil, který inicioval a částečně dotoval barokní přestavbu kostela. V roce 1800 byl na faru jmenován spisovatel Antonín Puchmajer, který odtud do roku 1804 vedl čilou korespondenci s Dobrovským a dalšími přáteli.

Roku 1933 byl presentován farářem v K. Újezdě rázovitý Jan Evangelista Eybl, který je znám jako postava Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Po smrti faráře Karla Kubíčka roku 1990, po více jak sedmi a půl století přestala fara sloužit jako sídlo duchovního správce a farnost je administrována z Boršova nad Vltavou. Od roku 1996 spravuje farnosti Kamenný Újezd, Boršov nad Vltavou a Doudleby - O. Praem. Hugo Josef Pitel (*1928).

Škola
Byla v Kamenném Újezdě již ve středověku. "Stará škola", trojtřídní se nacházela mezi kostelem a farou v č. p. 22, čtvrtá třída se od roku 1898 nacházela v č. p. 31. V roce 1942 byla dokončena nová škola. 11. května 1945 proběhlo ve škole setkání zástupců sovětské a americké armády a byla podepsána kapitulace německého vojska. V listopadu téhož roku byla škola rozšířena na měšťanku. Přístavba z roku 1961 ustoupila pro statické poruchy nové přístavbě z roku 1997, o rok později byla dokončena nová tělocvična.

Boží muka
V obci se nacházejí čtyři boží muka. V parku na Náměstí stojí žulová na tordovaném sloupku ze 16. století, jedny z nejstarších v jižních Čechách. Ve výklenku bývala barokní soška sv. Jana Nepomuckého, zcizena roku 1994. Jižně od středu obce stojí boží muka datovaná 1776. Třetí se nalézají na rozcestí u školy. Poslední boží muka "u sv. Antonína" datovaná na soklu 1856 byla v červenci 2000 povalena a zcizena jim horní část s křížkem.

Pošta
C. k. poštovní úřad tu byl zřízen roku 1869 v č. p. 79, pak ale přemístěn do výstavné budovy č. p. 31 na východní straně Náměstí, které se dosud říká "Stará pošta".

Vybavenost - v roce 1995 byl uveden do provozu dům s pečovatelskou službou. V dubnu 2000 byla dokončena přestavba pavilónu C mateřské školy na malometrážní byty. V roce 2001 byla dokončena přestavba č. p. 67 na obecní byty a prostory pro obecní knihovnu. Obecní úřad sídlí v bývalé budově Kampeličky na Náměstí č. p. 220, ve stejném objektu se nachází ordinace praktického a dětského lékaře a zubaře.

Současnost
V obci působí zemědělský podnik Konsivia, s. r. o., továrna na výrobu gastronomických potřeb Gastro a několik drobných podnikatelů. Prodejna Jednoty nabízí sortiment potravin a drogerie, dále je tu pošta, lékárna, prodejna zdravé výživy, prodejna potravin, květinářství, drogerie, holič, 4 hospody a vinárna.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kamenny-ujezd.cz, na kterých najdete další informace.