Střížov

Střížov

Střížov je obec ležící v okrese České Budějovice. Má 173 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 466 ha. Střížov je malá obec, vzdálená deset kilometrů na jih od Českých Budějovic.

Historie
První písemné zmínky o jedné z nejstarších obcí Doudlebska, která byla strážnicí na Vitorazské stezce, pocházejí z roku 1263. Pohled z širokého okolí upoutá kostel sv. Martina, v němž byl pokřtěn Jan Žižka z Trocnova. Kostel má gotické kněžiště s barokní přístavbou. Uprostřed návsi byla roku 1833 postavena škola, kterou v létech největšího rozmachu obce navštěvovaly téměř čtyři stovky žáků. Pohled na obětní mísu, pernici, dosud uchovávanou v kostele nás vrátí do doby, kdy se na tomto místě rozkládal posvátný háj obrovských dubů a lip.

Současnost
Obec žije svébytným kulturním životem, kterému dominuje dodržování tradic v čele s masopustní koledou. Každoročně si koledníci vyžádají povolení od starosty obce a za tónů "Červené růžičky" vycházejí ze Střížovské hospody, aby se tam mohli navečer opět vrátit.

Střížov nabízí krásné pohledy na Doudlebsko, budějovickou kotlinu, předšumavské pohoří a novohradské hory.

Z typických štítových statků si zaslouží největší pozornost statek Třetinů a statek Otrubů, č. p. 8, v jehož štítu byly ještě ve čtyřicátých letech dvě pozdně barokní sošky.

Památky

Kostel sv. Martina ve Střížově
O kostelu střížovském, jako kostelu sv. Martina, se mluví ve věnovací listině z r. 1460, kdy Beneš z Komářic dal kostelu roční plat 1 kopu za duši svou, svých předků a Oldřicha z Pašínovic.

Z listiny, psané v Čes. Budějovicích, kterou dal biskup kamenický Benedikt z Waldštejna kostelu odpustky, dovídáme se zároveň, že světil střížovský kostel v neděli po oktávě svátku Těla Kristova 10. června 1493.

Střížovský kostel stojí v severovýchodním rohu dosud dobře zachované téměř kruhové návsi, typické to slovanské okrouhlice a stával uprostřed hřbitova zrušeného roku 1772. Má starší ještě gotické kněžiště. Loď byla v 17. stol. nově upravena. V roce 1660 byla zaklenuta.

Na jižní straně přiléhá ke kostelu věž s cibulovitou bání a hodinami. Horologium (pozn. red. zastarale věžní hodiny) bylo dáno na ni již roku 1652. Má malé gotické okénko a byla do určité výše ozdobena sgraffitem, které se ukázalo i na venkovní zdi kněžiště. Touto věží se původně také jen procházelo do kostela síní otevřenou ven hrubým gotickým obloukem, kde nyní visí veliký kříž - patrně kříž, který dal zříditi Kristian Jiří David z Komařic. Samotný vchod do kostela má pěkně profilované gotické ostění.

Druhý vchod do kostela byl zřízen teprve v roce 1775, jak o tom svědčí tento letopočet, vtesaný do kamenného jednoduchého portálu.

Původně byla sakristie na severní straně kněžiště. Roku 1871 byla zbořena a téhož roku zbudována nová na straně jižní a proraženo na severní straně nové velké okno, které r. 1944 bylo ozdobeno novým malovaným skleněným oknem, představujícím bl. Anežku, jak posluhuje nemocnému, podle návrhu manželů Kotrbových (akad. malířka Vilma Vrbová-Kotrbová).

Kněžiště 7,85 m dlouhé, 5,43 m široké o jednom poli jest uzavřeno závěrem pěti stran osmiúhelníka. Má gotickou, křížovou klenbu, jejíž silná, žlábkem opatřená cihlová žebra vyúsťují do dvou kamenných svorníků; na jednom je hlava, která později asi pod vlivem znaku pánů z Dráchovských přeměněna na hlavu ušatce - znak tento nalézá se na zámečku v blízských Komářicích z r. 1565.

Manželka Jiřího Kořenského z Terešova, který byl ve Střížově pochován, Kristina z Dráchova - oba dobrodinci kostela střížovského - měla ve znaku zmíněnou hlavu s oslíma ušima. Na druhém svorníku byla při poslední opravě (před r. 1945) objevena pětilistá červená růže, s kterou se často setkáváme v jihočeských kostelech - např. hned v blízkých Doudlebech na malém postranním portálku.

Střížovský hřbitov
Původně byl hřbitov kolem kostela sv. Martina. Ten sloužil do roku 1773. Z někdejších 18 vesnic, zůstalo - po odloučení Ostrolovského Újezda, Záluží a Zborova v roce 1787 - při farnosti dodnes ještě 15 vesnic. Pokud bývalo nejvýše 40 pohřbů za rok, byli zemřelí ukládáni tak, aby je hřbitov mohl pojmout; hůře však bylo, když roku 1773 zemřelo 129 osadníků, kromě bezejmenných žebráků.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.strizov.cz/cze/obec/index/index.html, na kterých najdete další informace.