Mokrý Lom

Mokrý Lom

Mokrý Lom je obec ležící v okrese České Budějovice. Má 66 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 355 ha. K místním částem patří Lahuť a Polžov.

Historie
Osada Mokrý Lom patřila do r. 1387 k velešínskému panství, od tohoto roku připadla Rožmberkům. Roku 1362 ji dali jako zástavu Bohuslavovi z Mirkovic. Roku 1474 zastavil osadu Jindřich z Rožmberka Janu z Bohušic za 20 kop a 46 grošů činže. Velešínské farnosti patřila osada až do r. 1786. Od r. 1786 patří pod farnost ve Svatém Jánu.

Osada Polžov
Osada Polžov (starší názvy: Pojžov, Plžov, Spolzov) patřila pánům z Velešína do r. 1387. Toho roku přešla na Rožmberky. Roku 1418 převzal rožmberské dominium Oldřich z Rožmberka. Roku 1419 jsou Mokrý Lom, Polžov, Ločenice a další blízké vesnice jmenovány v souvislosti s ukončením tzv. „odúmrtí“ - to je práva šlechticů dědit majetek, pokud rod nemá přímého dědice. Roku 1459 ji prodal Jan z Rožmberka Mikuláši z Holkova za 2 kopy, 48 grošů. V roce 1553 v Polžově žili 4 usedlíci: Ambrož, Jakub Jírovec, Jan Mikeš, Linhart Mráz. Platili ročně 4 kopy, 96 grošů a za robotu 6 grošů. Roku 1541 zapsána v zemské desce pro panství Nové Hrady. Od roku 1611 majetek pánů ze Švamberka a od r. 1620 majetek hrabat Buquoyů.

Podle ústního vyprávění rodáků byla pole (Soudná pláň, jinak Soudňáky) na rozhraní s Mokrým Lomem v době hladomoru prodána za 7 bochníků chleba sedlákům z Polžova. Později sedláci z Mokrého Lomu vyvolali soud, který však pole potvrdil Polžovu, protože tehdy tuto cenu měla.

Po prvé světové válce měla obec 72 obyvatel, pokud byli počítání kromě usedlíků i sloužící chasníci a děvečky. Ve vsi byli 4 sedláci, jejichž pozemky byly vždy vedle sebe a vznikly zřejmě dělením na 4 díly. Usedlost č. 1 vlastnil Snížek (později Kožant). Usedlost na č. 2 a č. 3 - podle chalupy Jírovců - vlastnil Florian František (později Florian Josef). Po roce 1880 zůstal statek Jírovců bez dědiců - blesk zabil 3 děti, které se schovaly na peci. Statek koupila rodina Florianova. Usedlost č. 4 - podle chalupy Janů - patřila rodině Farků. Čtvrtým sedlákem byl Mráz - v padesátých létech byla rodina sídlící zde 400 let vystěhována - jejich statek byl přebudován na objekty JZD a postupně zde pracovali 4 rodiny dosídlenců ze Slovenska. Usedlost s pozemky koupil p. Gruber žijící v Německu.

Osada Lahuť
Roku 1361 obdržel farář z Velešína vydržováním dvou vikariátů dar - vesnici Lahuť. V roce 1387 přechází vrchní panství na Rožmberky. Jindřich z Rožmberka dal faráři z Velešína roku 1410 povolení, aby vzdálený dvůr prodal. Prodej se uskutečnil téhož roku v den svatého Michala a kupcem byl Pešek Lahodka z Ločenic za 22 kopy a roční činže: 2 kopy pražských grošů, 2 čebry žita a 2 čebry ovsa.

Novodobá historie
Současná obec Mokrý Lom byla založena 28. února 1924. Původní obec se skládala z osad: Branišovice, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov, Sedlce, Hrachové Hory, Úlehle, Zahrádka a samoty Benák a Babka. Starosta obce byl Václav Hamberger z č. 4 v Mokrém Lomu.

Návrh na rozdělení obcí byl podán dne 23. ledna 1919, novými volbami, ve kterých zvítězili sociální demokraté bylo dělení zamítnuto. Novým starostou se stal Josef Beran ze Sedlce. V Mokrém Lomě vzniklo osadní zastupitelstvo v čele s Františkem Pártlem, které opětně žádalo rozdělení obce. Několikrát neúspěšně, naráželi na odpor obcí Sedlce a Branišovice. Největším problémem bylo rozdělení majetku Sboru dobrovolných hasičů, který byl založen r. 1889. 19. srpna 1923 Sedlce kapitulovala a 28. února 1924 byl určen jako rozlučovací den.

Čerpáno z oficiálních stránek obce, na kterých najdete další informace.