Dražíč

Dražíč

Dražíč je obec ležící v jižních Čechách v okrese České Budějovice. První písemná zmínka pochází z roku 1379. V obci Dražíč byla v roce 1600 postavena tvrz, která byla později přestavěna na barokní zámek. Do 1. ledna 2007 byla obec v okrese Písek.

Historie
V Dražíči vystavěl po roce 1600 tehdejší její majitel Jan z Dobrohoště renesanční tvrz. Další majitelé ji později přestavěli na zámek v barokním stylu. Nejvýznamnější z vlastníků byli Thamové (v 1. třetině 18. století přistavěli k tvrzi barokní kapli sv. Mikuláše) a Paarové. Posledně jmenovaní vlastnili dražíčské panství až do roku 1924. Zámek je patrová budova obdélníkového půdorysu, nejstarší část je východní. Kaple sv. Jana Nepomuckého na jižním okraji vsi je z 1. poloviny 18. století.

Ves Dražíč byla od svého vzniku rozdělena na dvě části. První byla v majetku arcibiskupského panství Týn nad Vltavou, poprvé je zde uváděna v urbáři roku 1379, druhá byla součástí panství Bechyně. V roce 1585 prodal zástavní držitel týnského panství Prokop Čabelický část vsi Dražíc Oldřichu Svatkovskému z Dobrohoště.

Jeho syn Jan zde vystavěl nevelkou renesanční tvrz. Po Bílé hoře mu byla část majetku konfiskována, Dražíc získal Adam Lipovský z Lipovice. Lipovští založili na břehu Vltavy novou osadu a dali jí své jméno – Lipovsko. Bývala zde papírna, známý mlýn s pilou a několik domků. Nad osadou se v šedesátých letech 20. století zavřely vody přehradní nádrže Orlík.

Od první poloviny 18. století se majitelé Dražíce rychle střídali, v roce 1729 přestavěl tvrz na barokní zámek s kaplí sv. Mikuláše Jan Václav Tham. V roce 1806 byla Dražíč připojena k sousednímu bechyňskému panství, kde zůstala až do r. 1924. Poté získali statek se zámkem soukromí majitelé, jejich potomkům byl v 90. letech zámek v restituci navrácen.

V současné době je majitelem společnost Zámek mládí, s. r. o., která zde každoročně pořádá festivaly české a bavorské mládeže. Součástí hospodářského dvora u zámku býval pivovar a lihovar.

Dnes je budova rekonstruována, funguje zde malý pivovar, který vyrábí světlý a tmavý ležák. Ročně se zde uvaří kolem 750 hl, funguje zde také vlastní pěstitelská palírna. Nepasterizované, kvasnicové pivo, je vyhledáváno „pivními labužníky“. Součástí pivovaru je restaurace, kde se místní pivo čepuje, je rovněž možné nahlédnout přímo do varny, kde zlatý mok vzniká.