Ševětín

Ševětín

Ševětín je obec ležící v okrese České Budějovice. Má 1 300 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 811 ha. Ševětínem probíhá železniční trať vedoucí z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic.

O obci
Obec Ševětín s 1 300 obyvateli a výměrou 811 hektarů se nachází 17 km severně od Českých Budějovic nedaleko od silnice E-55 a na železniční trati z Českých Budějovic do Prahy. Leží na mírném návrší, které se směrem na východ svažuje do Třeboňské pánve. Z národopisného hlediska patří Ševětín do oblasti Pšeničných Blat.

Staré osídlení dokládá asi 60 slovanských mohyl 2 km západně od obce. První zmínka o „Ševitínsku“ z roku 1228 je sporná, skutečně doložený je letopočet 1356 v konfirmačních knihách pražské diecéze.

Historie Ševětína je úzce spjata se jménem renesančního básníka Šimona Lomnického z Budče, který se do obce přiženil r. 1585 do statku se zájezdní hospodou.

Nejvýznamnější památkou je raně gotický kostel sv. Mikuláše s třípatrovou barokní věží. V roce 1993 byly při opravě kostela odhaleny gotické malby z poloviny 14. století. Na náměstí Šimona Lomnického stojí od roku 1909 v malém parčíku socha sv. Jana Nepomuckého. V čítárně místní knihovny se nachází malá expozice o životě a díle Šimona Lomnického. Najdeme v ní pamětní desku z r. 1907, která byla původně umístěna na domě, kde Lomnický žil.

Ševětín má charakter spádové obce. Najdeme zde obecní úřad s matrikou, úplnou základní školu, mateřskou školu, zdravotní středisko s výdejnou léků, obvodní oddělení Policie ČR, farní úřad, kino, kulturní dům. Velkou tradici má Sbor dobrovolných hasičů, působí zde zahrádkáři, včelaři a rybáři. Aktivní je sportovní klub SK Ševětín s celou řadou oddílů, které využívají rozsáhlý sportovní areál i tělocvičnu základní školy.

Od roku 1975 v obci existuje folklorní Blaťácký soubor písní a tanců, který vystupuje v bohatě zdobených blaťáckých krojích. Jednou za dva roky pořádá v obci folklórní slavnosti „Setkání na Blatech“ a reprezentuje obec doma i v zahraničí.

V okolí Ševětína jsou rozsáhlé převážně borové lesy bohaté na borůvky a houby. V blízkosti se nachází Poněšická obora s jelení zvěří. Obec je známa také svými rybníky – hlavně Dubenským s velkou chatovou oblastí, a dále kamenolomem, kde se těží žula granodiorit. Ševětín je východiskem řady značených turistických cest. Ty zavedou návštěvníka například před Poněšickou oboru k Vltavě a dále ke Karlovu hrádku, směrem jižním se turista dostane k tzv. Žižkovu dubu v polesí Velechvínském.

Z firem působících v Ševětíně patří k nejvýznamnějším Biogena CB, s. r .o., – výroba ovocných čajů, Kámen a písek. spol. s r. o., Český Krumlov – těžba a zpracování kamene pro stavební účely, Phoenix, a. s., - lékárenský velkoobchod, Ardeapharma, a. s. – výroba infuzních roztoků, a Agra Ševětín – zemědělská činnost.

Historie
Obec Ševětín se rozkládá při dříve významné komunikaci spojující Linec s Prahou. Vesnice je součástí až sem zasahujících Pšeničných Blat. Nejstarší ševětínskou památkou je raně gotický farní kostel sv. Mikuláše, stojící v severovýchodní části náměstí. Název obce, který zněl původně Šebětín, se odvozuje od osobního jména Šebata či Šebestián.

O starém osídlení Ševětínska svědčí na šedesát slovanských mohyl, nacházejících se přibližně dva kilometry západně od obce. Datují se do střední doby hradištní, to je do 9. století. Otázka prvního písemného dokladu o existenci vesnice je dodnes sporná. V roce 1228 potvrdil český král Přemysl Otakar I. latinskou listinou Anežce abatyši kláštera u sv. Jiří na Pražském Hradě kromě jiných vesnic i držbu Ševitínska na Prácheňsku. Tento údaj byl dlouho vztahován k zdejší obci. Je však pravděpodobnější, že se jednalo o dnes již zaniklou obec Ševětínsko u Horažďovic. Odpovídalo by tomu i její umístění v oblasti Pracheňska. Celý problém není dosud jednoznačně rozřešen.

Průkazná je proto až zmínka v konfirmačních knihách pražské arcidiecéze k roku 1356. Další zmínky o farnosti se objevují i v registrech papežských desátků. Ševětín náležel do lomnického panství, jehož majitel rytíř Ješek z Kosovy Hory dosadil v roce 1360 na zdejší faru kněze Jiříka, nástupce po zemřelém faráři Mikulášovi. O třináct let později směnil Jiřík zdejší faru s knězem Václavem za obročí v Lomnici nad Lužnicí. V roce 1382 přešlo lomnické panství do rukou českého krále Václava IV. Za husitských válek bylo panství obsazeno husity a spravoval je hejtman Jan Roháč z Dubé.

Katolickému šlechtici Oldřichovi II,. z Rožmberka se podařilo Lomnici získat v roce 1435. Připojil zdejší statky ke svému třeboňskému panství a jeho součástí zůstal Ševětín až do zrušení vrchnostenské správy po roce 1848. V neklidné době vlády krále Jiřího z Poděbrad trpěl Ševětín od drancujících vojenských oddílů a byl nakonec v roce 1470 vypálen. Od roku 1516 probíhala stavba nedalekých rybníků Dubenského a Žáru, navržených Štěpánkem Netolickým.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.sevetin.cz, na kterých najdete další informace.