Lišov

Lišov

Lišov je město v okrese České Budějovice. Leží asi 5 km severovýchodně od Rudolfova na svazích Lišovského prahu. Má asi 4 tisíce obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 9 357 ha. V okolí se nachází mnoho zajímavých památek a krásná příroda.

Město Lišov leží na pahorkatině, která odděluje kotlinu českobudějovickou a třeboňskou. Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník, ležící v nadmořské výšce 566 m.

Historie
Počátky vzniku města nejsou přesně známy, lze však důvodně předpokládat, že se jedná o osadu starou. Lišov leží v místě staré osady Budivojovy, neboli Starých Budějovic, které byly přebudovány českým králem Přemyslem Otakarem II. na vojenské, obchodní a politické středisko značného významu - Nové město - Budějovice. Tudy procházela v dobách nejstarších důležitá obchodní tepna spojující sousední Podunají se středem Čech, tzv. Linecká stezka.

První věrohodné písemné zprávy o osadě městské - oppidum Lyssaw - se objevují již v roce 1296. Kdy byl Lišov uznán městem není celkem přesně známo. Skutečností však je, že v době přebudování na osadu městskou ve 13. století za krále Přemysla Otakara II., zakladatele budějovického Nového města, měl Lišov již ustálený název. V dochovaných letopisech, počínajíc rokem 1400, je králem Václavem IV. i dalšími nástupci nejčastěji nazýván oppidum, což je vykládáno jako městys.

Z četných udělených výjimek je zřejmé, že se Lišov těšil zvláštní přízni nejen krále Přemysla, ale i Václava II. a jeho nástupců. Z dochovaných zpráv z roku 1360 vyplývá, že i Karel IV. podporoval intenzivní hospodářský rozvoj Lišova, který díky vzkvétající řemeslné výrobě zaujímal přednostní postavení v rámci Budějovicka. V roce 1400 král Václav IV. udělil Lišovu privilegia, týkající se svobodné jízdy na trhy do obchodního rakouského města Cáhlova (Freistadt). Král Václav IV. udělil Lišovu roku 1400 právo odúmrti, což znamenalo, že se občané mohli sami rozhodovat o svých statcích v případě úmrtí. Král Václav IV. udělil Lišovu právo hrdelní. V roce 1561 bylo povoleno vaření piva a svobodné prodávání, dále císař Rudolf II. povoluje dva výroční trhy a čtvrteční týdenní trhy.

Dějepisné zprávy dále uvádějí, že panství Hluboká bylo lénem českých králů a Lišov k němu vždy náležel a sdílel s ním i jeho osudy. Do roku 1489 měl panství v zástavě Zdeněk Lev z Rožmitálu. Na podzim téhož roku bylo panství vyplaceno králem Vladislavem II. a znovu zastaveno moravskému pánu Vilému z Perštejna, nejvyššímu hofmistru království českého, současně horlivému a ušlechtilému vlastenci.

Lišov se stal svobodným teprve roku 1706. Roku 1765 bylo královským patentem zrušeno právo hrdelní, reformou Josefa II. byl vydán patent o zrušení nevolnictví a tělesné poddanosti. V roce 1826 byla od hlubocké i zemské správy schválena stavba jednopatrové školní budovy. V nové budově byly tři třídy a obydlí pro učitele a dva pomocníky.

Kulturní památka

Muzeum Františka Miroslava Čapka
V létech 1675 – 1676 rozkázal kníže Jan Adolf ze Schwarzenbergu vybudovat knížecí špitál, zasvěcený svatému Janu Křtiteli a svatému Antonínu Paduánskému. Špitál byl určen pro zaopatření 6 mužských a 6 ženských osob, jimž byla rovněž zajištěna strava a oděv. Šlo především o vysloužilé schwarzenberské zaměstnance. Chovanci špitálu nosívali oděv v rodových schwarzenberských barvách, tj. bílé a modré. Dostávali pravidelnou rentu.

V roce 1797 zvýšil Ferdinand Schwarzenberg počet zaopatřených osob na 14. Svému účelu sloužil knížecí špitál až do 30. let 20. století, kdy jej Jan Schwarzenberg věnoval městu, které jej vyhradilo pro kulturní a vzdělávací účely. Dodnes je celý areál majetkem města. Budova byla v roce 1962 prohlášena nemovitou kulturní památkou.

Součastná rozsáhlá trojkřídlá budova s knížecím erbem nad hlavním vchodem a se zasklenými arkádami s původními trámovými stropy je sice přestavěná, ale přesto patří k jedinému dosud zachovanému špitálu v Jihočeském kraji, který dokumentuje barokní sociální poddanské poměry.

Muzeum nese jméno Františka Miroslava Čapka, lišovského rodáka, vlastivědného a národopisného pracovníka. F. M. Čapek nashromáždil cenou sbírku krojů a národopisných předmětů, z nichž část věnoval lišovskému muzeu. V roce 1938 jmenoval tehdejší starosta p. František Raindl rodáka F. M. Čapka čestným občanem města Lišova.

Městské muzeum bylo proto pojmenováno jeho jménem.

Místní části:
- Červený Újezdec
- Dolní Miletín
- Dolní Slověnice
- Horní Miletín
- Horní Slověnice
- Hrutov
- Hůrky
- Kolný
- Levín
- Lhotice
- Lišov
- Velechvín
- Vlkovice

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.lisov.cz/muzeum.htm, na kterých najdete další informace.