Trhové Sviny

Trhové Sviny

Trhové Sviny jsou město ležící na jihovýchod od Českých Budějovic na soutoku Farského a Trhosvinského potoka. Mají 4730 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 5 280 ha.

Historie
Trhové Sviny se původně jmenovaly pravděpodobně Svinice, německy Schweinitz. První listinná zmínka pochází z roku 1260, kdy se píše o člověku jménem Hojer von Schweinitz, Ojíř ze Svin z rodu Vítkovců. V roce 1481 Sviny získaly od krále Vladislava Jagellonského právo pořádat dvakrát za rok trhy a městečko získává přídomek Trhové.

Město Trhové Sviny leží na soutoku Trhosvinenského a Farského potoka. Krajina se zde začíná vlnit v přechodu z Třeboňské pánve do pahorkatiny, směřující k Šumavě. Od nepaměti bylo město střediskem obchodu této nejjižnější části jižních Čech a jak sám název vypovídá, proslavilo se zejména trhy. Ještě koncem 40. let minulého století se zde pravidelně konaly zvlášť známé trhy s dobytkem. Obchod býval tradičně orientován na Horní a Dolní Rakousko a Trhové Sviny zároveň představovaly důležité obchodní centrum celého okolí.

Významní rodáci
Ve městě se mimo jiné narodil Dr. Emil Hácha, prezident Československé republiky v letech 1938 - 1939 a státní prezident v období 1939 až 1945. K další významným rodákům patří i hudební skladatel Karel Valdauf, na jehož počest se ve městě pořádá festival dechových hudeb s mezinárodní účastí. K dalším osobnostem patří také Rudolf Bureš, Karel Hlubuček a Štěpán Valter.

Současnost
Město je východiskem turistických cest do Slepičích hor, vzdálených necelých 10 km. Volný čas lze využít pro turistiku, cykloturistiku, sport a koupání, ve městě je také možnost ubytování.

Od roku 2003 se město stalo obcí pověřenou řízením III. stupně a stává se centrem zaměstnanosti, vzdělanosti, kultury, turistiky i politického dění pro širokou spádovou oblast.

K místním částem patří Březí, Bukvice, Čeřejov, Hrádek, Jedovary, Něchov, Nežetice, Otěvěk, Pěčín, Rankov, Todně, Třebíčko a Veselka.

Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně raně gotický kostel z konce 13. století, jehož zachované části svědčí o možnosti jeho využití i jako obranné stavby, byl přestavěn ve druhé polovině 15. století. Tuto pozdně gotickou přestavbu připomíná kamenná deska s vytesaným znakem městečka a latinským nápisem z roku 1485 (v překladu: "Pečeť obce Svinů léta Páně tisícího čtyřstého osmdesátého pátého"), která je vsazena nad jižním portálem (dnes nahrazena kopií).

Síňové trojlodí je završeno síťovou klenbou, presbytář byl v roce 1510 sklenut jednoduchou žebrovou klenbou hvězdového vzorce. Křestní kaple na severní straně a jižní věž pochází z roku 1520, přičemž báň věže byla vyměněna po požáru v roce 1850. Hlavní součást vnitřního zařízení tvoří barokní oltář z doby kolem roku 1730 se sochami světců a sochou Trhosvinenské Madony z roku 1520, dále čtyři boční oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Vendelína a sv. Linharta z 18. století, barokní oltář v kapli sv. Barbory v přízemí věže, rokoková kazatelna s bohatými figurálními reliéfy z doby kolem roku 1760 a varhany s figurální výzdobou z počátku 18. století.

Za pozornost rovněž stojí tesané náhrobní kameny drobných šlechticů z okolí, zazděné ve stěně pod emporou. Kostel patří k nejcennějším památkám pozdní jihočeské gotiky, mimo jiné díky tomu, že jeho vysoká sedlová střecha má zachovány původní dřevěné krovy. Na místě dnešního kamenného kříže před kostelem stávala již v roce 1355 kaple sv. Jana Křtitele, z níž se však po požáru roku 1828 nic nedochovalo.

Radnice
Trhosvinenská radnice je připomínána již v 16. století, dnešní stavba ale pochází až z roku 1845 a je dílem Martina Čoučery z Kaplice. Stojí uprostřed řady měšťanských domů s kompaktně zachovaným podloubím po celé jižní straně náměstí. Z původní radnice pochází kamenná obruba malovaného znaku ve štítě budovy a gotické sklepení (podobně se části kamenných portálů dosud nalézají v domech č. p. 140 a 142 v severní frontě náměstí). Radniční štít je doplněn novodobějšími sochami králů Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1722, vztyčený na objednávku zdejších měšťanů, je dílem českobudějovického kameníka Zachariáše Horna a v sochařské části pravděpodobně i význačného umělce Josefa Dietricha. Na vrcholu stávala původně socha sv. Barbory, po svatořečení Jana Nepomuckého však došlo k prohození obou plastik, což vede k určité kompoziční nevyváženosti celého sloupu.

Kašna
Šestiúhelníková kamenná kašna uprostřed náměstí pochází z roku 1864.

Milníky
Charakteristickými prvky v trhosvinenské krajině jsou kamenné válcovité milníky z 18. století, které označují směr a vzdálenost k nejbližším městům.

Buškův Hamr
V malebném údolí mezi Trhovými Sviny a Lništěm se nachází někdejší železný hamr z přelomu 18. a 19. století, zvaný podle posledního majitele Buškův. Jako prvořadá technická památka byl v letech 1992 až 1995 zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. Kromě expozice hamernických a kovářských výrobků a dobově vybavených místností v klasicistní obytné budově slouží nejlépe k poučení návštěvníků funkční zařízení vlastního hamru, poháněné vodními koly.

Svatá Trojice
Patrně nejpůsobivější památkou Trhových Svinů a nejbližšího okolí je poutní kostel Nejsvětější Trojice - necelé dva kilometry jižně od města. Prokazatelně již v 16. století stála v těchto místech kaple, k níž směřovaly kroky desítek poutníků. Z prostředků shromážděných dobrovolnými sbírkami byl v letech 1708 až 1710 postaven dnešní barokní kostel, u něhož však není znám autor projektu.

Dispozice je založena na centrálním půdorysu a přizpůsobena svatotrojičnímu zasvěcení - stavba má tři oltáře, trojici štítů a věžiček, trojúhelníková okna a obklopuje ji šestiboký ambit se třemi věžicemi. Cennou barokní nástropní fresku Nejsvětější Trojice vytvořil roku 1709 českobudějovický malíř Bonanella. V sousedství poutního kostela se dodnes nachází budova někdejších nevelkých lázní, které až do sklonku 19. století provozovala svinenská obec. Pozoruhodná trojboká kaple skrývá pramen vody, jíž bývala tradičně připisována léčivá moc, především proti očním neduhům.

Okolí
V nedaleké osadě Rejta se kromě kaple Nanebevzetí Páně z roku 1896 nachází bývalý železný hamr využívaný dnes k rekreačním účelům. Pomník vedle silnice do Nových Hradů připomíná deset rukojmí popravených 5. května 1945 oddílem SS. V lese západně od vsi Hrádku se zachovaly drobné zbytky tvrze ze 14. století, zničené za husitských válek. Nedaleko odtud nalezneme působivou skupinu velkých kamenů, kterou někteří badatelé považovali za slovanské kultovní místo. Poblíž, na místě kostelíka zrušeného josefinskými reformami, stojí boží muka z roku 1904.

Čížkrajice bývaly ve 14. století samostatným vladyckým sídlem s tvrzí, která před rokem 1650 zpustla a byla přestavěna na dnešní č. p. 31 a 33. Mimořádnou zajímavostí Čížkrajic jsou však pozůstatky hradeb, neboť celá ves měla v minulosti opevnění, podobně jako Žumberk.

Nedaleký Něchov a Todně patří ke starobylým vsím připomínaným již k roku 1186. V Otěvěku se zachovalo několik lidových staveb a pozoruhodný smírčí kříž .

Pomníček odhalený roku 1938 v Čeřejově připomíná místo někdejšího dvorce, který získal Jan Žižka z Trocnova jako věno své manželky Kateřiny.

Na okraji nevelké osady Veselka, při silnici do Českých Budějovic, je nově opravena a zpřístupněna předválečná pevnůstka s expozicí československého pohraničního opevnění z 30. let a rekonstruovaným původním vybavením.

Ve větší vzdálenosti od Trhových Svinů leží ves Kondrač s několika doklady lidové architektury a kostelem Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 19. století. Do stejného období spadá i stavba návesní kaple v sousední Kamenné.

Lesy pod Kamenskou horou ukrývají zchátralou kapličku, která bývala vyhlášeným poutním místem. Zasloužil se o to pramen vody, jemuž lidé přikládali léčivou moc proti očním neduhům.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.tsviny.cz/pages/stranka.php?id=3, na kterých najdete další informace.