Hlincová Hora

Hlincová Hora

Hlincová Hora je obec v okrese České Budějovice. Ke 3.7.2006 zde žije 293 obyvatel. Na západ od vesnice se nachází stejnojmenný kopec Hlincová Hora (570 m.n.m.), na jehož vrcholu je rozhlasový vysílač.

Hlincova Hora je vesnička na prudkém kopci. Katastrem patří už do blízkého Rudolfova. Z původní výzdoby, která zde jistě byla, se zde nezachovalo téměř nic. Několik statků má původní tvar, na konci vsi se zachovala jediná nika. Ve vsi je ale k vidění i taková vesnicko hradní architektura. Pod kopcem směrem k Rudolfovu roste nová zástavba luxusních domků.

Historie
Východně od Českých Budějovic v sousedství starého města Rudolfova leží přímo pod hřebenem Kněžského vrchu (Pfaffenbergu) stará ves, dnešní Hlincová Hora. V nejstarších dokladech nazývá se česky „Nícovou horou“, německy Pfaffendorf.

Už k roku 1398 je v Liber losungarum města Budějovic Českých na fol. 72 veden jako zdaněný občan budějovský jakýsi Paulus z Nyczowyhory. Byl zdaněn na 1/2 kopy a je pak veden v knize až do let 1401-1407, v jejichž období se ztrácí (byl škrtnut ze seznamu). Název vsi by ukazoval, že ves byla založena nějakým Nícem. Pro 13. století je jméno Níc a Nicek doloženo. Od něho má jméno např. osada Nícov.

V roce 1399 se usadil v Rožnově nějaký Nycz Neustifter. Jméno toto je odvozeno od německého Nikolaus. Jako přetvořují Němci Konrád v Kunz, Heinrich v Heinz, Friedrich ve Fritz, podobně činí i s jménem Nikolaus, jež zkracují v Nietz. Má tedy osada „Nietzova hora“ původ svého starého jména v něm. Nietz, utvořeném z Nikolas nebo z Niklas.

Tento Mikuláš však není živý zakladatel, nýbrž jde o kostel sv. Mikuláše v Budějovicích Českých a o patrona tohoto chrámu, papeže Mikuláše, jenž měl jaksi protektorát nad jeho stavbou. (Papež Mikuláš papežoval v letech 1277 až 1281, chrám budějovský se stavěl do r. 1297).

Pro faru a chrám budějovský byly určeny dvě vesnice poddanské, které patřily městu: byly to Kněžské Dvory (Pfaffenhöfen) a Pfaffendorf, česky jmenovaná „Niezowa hora“, čili „ Mikulášova hora“, jak se však nikdy nejmenovala.

Samo jméno „ hora“ neznačí ve skutečnosti horu či vrch. V minulých dobách se horou jmenoval les nebo zalesněný komplex. Tak ves Třebotovice ještě po třicetileté vojně se zve „ Třebotova hora“, a městské lesy písecké se jmenují ještě v 19. století „Píseckými horami“. Tento les leží dodnes na horské přepážce mezi kotlinou budějovskou a třeboňskou při pohledu na východ z města Českých Budějovic. Od pradávna slul vrch, jejž tento les zdobí, „ Pfaffenberg“, jinak se nazýval lesem „Děkanským“, lid jej zkrátka nazývá „Děkanem“. To proto, že les i vesnice v něm založená patří budějovskému faráři, od roku 1601 děkanovi.

Čerpáno z oficiálních stránek http://www.hlincovahora.cz a http://selskebaroko.unas.cz , na kterých najdete další infromace.