Nákří

Nákří

Nákří je obec v okrese České Budějovice. Ke 3. 7. 2006 zde žije 213 obyvatel.

Historie
Obci Nákří se dochovala kronika z roku 1943. Podařilo se najít v okresním archivu něco o historii kostela v Nákří. Jsou to překlady z latiny, které přeložil místní farář.

Obec Nákří leží asi 10 km na severozápad od Hluboké nad Vltavou a je již prastaré kulturní místo. Vznik obce se dá předpokládat do konce VI. století po Kristu, to je do doby hradištní, kdy k nám do jižních Čech z plání Bechyňska pronikli staří Slované a zde své osady zakládaly.

Před příchodem těchto našich předchůdců celá krajina kolem dnešní obce poskytovala jednotvárný obraz. V nížinách se prostíraly ze všech stran bažiny a rybníky. Pahrbky a návrší z vod vystupující, byly porostlé bujnými křovinami a pěknými lesy. Takovým asi byl i nepatrný vršíček, na němž v době "Hradištní" staří Slované svoji osadu vybudovali, a kde dnešní obec Nákří leží. Močály, porostlé bujnými křovinami, daly nové osadě, která uprostřed nich vznikla, název.

Původně se obec jmenovala Nakrzy, což postupem času se měnilo na Nakerži, Nakři, Nakří až na dnešní Nákří. Obec Nákří byla až do roku 1919 rozdělena na Dolní a Horní Nákří, tedy vlastně obce dvě, z nichž každá měla jiného pána a majitele. Že staří Slované skutečně v nejbližším okolí dnešní obce Nákří žili, dosvědčuje vojenská hlídková posice tzv. Strážiště, které se nacházelo směrem severozápadním od obce na mírném návrší zvaném "Na Bábě", ve vzdálenosti asi 1 500 m od obce a po levé straně silnice, vedoucí z Nákří do Strachovic ve vzdálenosti přibližně 400 m. Na místě tohoto strážiště se asi roku 1862 začalo s dobýváním kamene a roku 1878 knížecí Schwarzenberská technická správa v Hluboké nad Vltavou tam dobývala kámen na opravu cest a rybníků. Při této práci byl zrušen nejenom obranný val strážiště, ale i celá jeho plocha.

Že obec Nákří může být ještě starší, dokládá přítomnost mohyly asi 1 500 m od obce a asi 500 m od bývalého strážiště. Mohyla se nachází po pravé straně silnice, vedoucí z Nákří do Strachovic přibližně 100 m prakticky na pokraji rybníka "Velký Luský". Dle útvaru zdá se, že mohyla pochází z doby Keltů asi 1 200 let př. Kr. Tato mohyla není dosud prozkoumána, takže o jejím stáří se dá jen spekulovat.

Přes obec Nákří probíhala též stará zemská stezka (silnice) z Budějovic na Zaháj, přes Nákří na Protivín a Písek, kde se již v dobách římských až na dálný sever obchodovalo. Až stavbou nové silnice roku 1815 z Budějovic přes Pištín do Vodňan a roku 1866 - 1868 výstavbou dráhy Vídeň-Cheb, obrátil se obchod a doprava zboží jinou stranou. Ves sama se v historických spisech připomíná coby osada farní, vlastně vesnice dvě: Dolní a Horní Nákří. Již roku 1345 kdy z Radomilic platili desátek na faru v Nákří.

Památka
Ve vlastní obci je velmi malé kulturní vyžití. Je zde obecní místní lidová knihovna, která má k dispozici celkem 2 613 svazků knih vlastních a jednou až dvakrát do roka se ze státní vědecké knihovny zapůjčí přibližně 200 svazků. Tuto knihovnu využívají hlavně děti a důchodci. Vlastní knihovna je zřízena v bývalé kaplance, která byla postavena v letech 1868-9 pod č. p. 44. Roku 1924 byla založena obecní knihovna,knihy zakoupeny za 734 korun 70 haléřů. Knihovna obsahovala 45 svazků a dary po faráři Fromovi a Národní jednoty pošumavské, rozšířena na 156 knih. Knihovníkem zvolen Vojtěch Polák č. 7. V obci je obecní hospoda s menším sálem, který pro potřeby obce postačuje.

Kostel sv. Petra a Pavla
V obci je též kostel, který je zasvěcen Petru a Pavlu a je to kulturní památka. Nejstarší záznam je z poloviny 14. století. V pamětní knize fary Nákří máme zápis, jímž se potvrzuje roku 1345 příjem desátku z Radomilic pro zdejšího faráře podle údajů z kroniky obce. V té době se již kostel uvádí mezi farami děkanátu Bechyňského.

Gotická, orientovaná v době slohu barokního, průčelnou věží r. 1774 rozšířená stavba, byla r. 1897 se šetrným ušetřením starších cenných částí, obnovena. Kněžiště jest čtverečné, 4,85 m dlouhé a 4,9 m široké, přepjato jest gotickou klenbou křížovou, jejíž na hranách otupená žebra spočívají na jednoduchých konzolách, protínají se ve svorníku. V severní stěně pěkné sanknarium, zakončené pěknou lomenicí, zdobenou na ramenech lupeny a hrozny a v tympam pelikánem. Triumfální oblouk hrotitý 3 m silný, nesl původně věž (dnes opět, pozn. kronikáře). Loď kostela je 15,65 m dlouhá a 7,65 m široká,vchod je ze strany severní a západní.

V severním vchodu zřízen Boží hrob. Kamenná křtitelnice 95 cm vysoká, gotická s kalichem, zdobena znaky růže, půlměsíc, hvězda a velké M. Štít rytířský. Na pateně jest vyryt erb s nápisem (staročeským): "Jiří Albrecht Zbudovský ze Žebenberku".

Starý hrob v kostele: před oltářem pod triumfálním obloukem jest velký kámen, který nese latinský nápis: že pod ním pochován jest farář Antonín Alexijus Navrátil, zemřel r. 1743. Na choru lavice, které před opravou kostela bývaly dole, nesou nápis: "Tyto lavice jsou od sousedů Zbudovských r. 1806".

Kostelní varhany byly nově zřízeny r. 1834 varhaníkem Fr. Istlem za 240 zl. 84 kr. 17.srpna 1880 varhany laděny od stavitele varhan Václava Mölzera v Táboře, za 40 zl. Nynější nové varhany postaveny při opravě kostela 1897.

22 - 23.června 1883 bílil se kostel zvenku i uvnitř. Dveře se předělávaly, aby se mohly otevírati ven. Zároveň se opravovala báň věže, kde byl nalezen letopočet 1774, kdy byla věž dostavěna. 31. května udeřil blesk do věže, sjel do kostela a porouchal oltář Panny Marie, ve zdi způsobil 8 děr a nepálil. Při bouři té jest průtrž mračen, voda mezi kostelem a farou tvoří jedno řečiště, není pamětníka tolika vody.

Dále ještě při té bouři udeřil blesk do stavení ve Zbudově, v Novosedlech do pastoušky a oboje zapálil. V Dubenci pak do housera na vsi. 1886 dán hromosvod na věž (školní archiv Nakří). Roku 1897 byl kostel opravován. Provedena nástavba kostela o 1 m zdivo výše. Okna, dříve dřevěná, dána kamenná. Věž zvýšena o jedno patro a střecha věže, dříve baňatá, jako je v Zaháji, nahrazena hrotitou. Nad triumfálním obloukem zřízena nová věž, která v té době již nebyla a do ní koupil farář Petr Šimon Zvettler zvonek. Dřevěné práce provedl truhlář Jan Irmiš z Hluboké n.V. Stavbu prováděl stavitel Bohuslav Kbel z Č.Budějovic za 20 tisíc zl.

Uvnitř kostela změněn otvor dveřní, jímž se kdysi vycházelo na hřbitov, a kde až dosud stál oltář P. Marie Bolestné (r. 1868 stavěl Jan Brener, malíř a štafíř ve Vodňanech za 294 zl.). Oltář přeložen a z otvoru dveřního udělána jeskyně, v níž stojí socha P. Marie Lurdské. Malbu provedl v jeskyni a kolem ní Václav Vandas, syn Vítů z Dívčic.

O tomto místě pověst praví, že zde byl zavražděn farář od rytíře ze Slatiňanů, sídlem v Dívčicích (kdy je neznámo), když dle rytířova rozkazu, nečekal na něho se mší svatou, poněvadž poledne již odzvonilo (viz Svatobijce). Od té doby zůstaly na stěně tři skvrny rezavé, prý krev zavražděného faráře, která z něho vytryskla a zeď poskvrnila. Ještě při opravě kostela, po odstranění oltáře, byly skvrny dobře viděti. O vraždě faráře Nakeřského jest od faráře Josefa Celesýna Friegenfelda r. 1804, jenž v té době zde byl farářem, ve farní pamětní knize záznam, kde se mezi jiným praví:

"Po nějakém osoběhu přihodilo se, že kostel Nakeřský přes 200 let vlastního pastýře zbaven byl. A to zkrze následující, jak všeobecná pověst jest, neobyčejnou příhodu. Když potom o nepokojném stavu České země, skrze různá husitská domnívání, vše naopak v náboženství se dalo a každý možnější dle své vůle činil, stalo se, že farář Nakeřský velmi velkou horlivostí, pro náboženské radosti neslýchané, Dívčického Pána tak zmužile odporoval a od téhož divokého člověka také v kostele proboden jest. Jehožto krev až podnes na zdi na rohu Epištoly, kde nyní oltář Blahoslavené Panny Marie postaven jest, se spatřuje. Z jakého pokolení tento mordýř jest, nic jistého se nalézt nemůže, ale k víře podobné jest, že on z urozeného a rytířského stavu jest, jenž Slatinský sluje. Ani již roku 1554 ve své poddanosti měli statek, an Dívčice sluje, jehož následující památka Evy Slatinské ukazuje. Tato památka, která se na zdi na straně Evangelia ukazuje, spatřiti můžeš tento nápis:"Léta Páně 1554 tuto jest pochována urozená Paní Eva Slatinská z Čertynku a na Dívčicích. Jindřich Slatinský ze Slatiny. O této urozené paní a její štědrotě povídá se, že ona pastviště, jenž Blata slují, která kdysi páni z Růže od krále Vladislava darem obdrželi, a která potom oni některým vesnicím k pasení dobytka pronajali, svojí štědrostí velmi rozšířila."

Také se v pověsti praví, že po svém činu odebral se rytíř Slatinský do Krumlova, kde byl hejtmanem (pamětní kniha fara Nakří). Jiná pověst praví, že po svém činu odjel do Španěl, boje se trestu královského a po něm převzaly majetek jeho 3 dcery, z nichž poslední, Eva Slatinská, onen náhrobek na zdi kostela má (pozn. kronikáře).

Při opravě kostela roku 1897 tehdejší farář Zvetler chtěl otevříti hrobku, jež se pod hlavním oltářem nalézá a kde jsou snad pochovány všichni držitelé panství Dívčic. Před oltářem dělníci zdvihli dlažbu, odkryli nához země, pod kterou se objevila cihlová klenba. Stavitel však nedal svolení k probourání klenby, boje se, by tato se nezřítila a jiný vchod se nalézti nemohl, zanechali tedy pokusu o otevření. Za oltářem jsou ve zdi dva kruhy železný, jest tedy domněnka, že se pravděpodobně před ně náhrobní kameny hrobku kryjící otvíraly. Že se v sakristii sloužila mše svatá, nemohli tudíž zde ničeho dělati.

Přírodní zajímavosti
Rybníky v katastru obce a v těsném sousedství, které podle místní kroniky založil syn Hynka Jan z Řepic roku 1510.

Rybník Blatec
Jeho rozloha činí 103,74 ha, je méně vhodný pro koupání pouze pro místně znalé. Na rybníce a v okolí žije velké množství živočichů a ptactva, z toho důvodu zde česká ornitologická společnost vybudovala ornitologickou stanici a provádí v okolí odchyty a kroužkování ptactva. Na rybníce hnízdí mimo jiné velké množství hus divokých.

Rybník Velký Luský
S rrozlohou 26 ha, je vhodný pro koupání ze strany (místní název od kostela).

Rybník Velké Nákří
Rozloha činí 42,49 ha, je méně vhodný pro koupání. S vybudovanými ostrovy vhodný pro život ptactva, v současné době hnízdí velké množství hus divokých a jiné vodní ptactvo. Největší zajímavostí je jediné hnízdiště v České republice na ostrově tohoto rybníka, kde hnízdí pravidelně od roku 1991, v posledních letech 3 - 4 páry kolpíka bílého (Platalea leucorodia).

Rybník Malé Nákří
Rozloha je 8,19 ha a je méně vhodný pro koupání. Na tomto rybníce provádí místní myslivecké sdružení vypouštění kachen divokých, které sami odchovávají.

Rybník Březovec
O rozloze 16,27 ha je méně vhodný pro koupání. Hnízdí zde husy divoké a na ostrově je menší kolonie volavek.

Turistické tipy
V nedalekém okolí obce se nachází pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty (popraveného v těchto místech roku 1581), pomník od V. Suchomela z roku 1904 a obec Zbudov, kde jádro obce bylo v roce 1990 vyhlášeno památkovou zónou.

Přibližně 10 km od obce se nachází Hluboká nad Vltavou se svým zámkem původně gotickým hradem z 2. poloviny 13. století, zámek Ohrada se zoologickou zahradou, ve kterém je muzeum lesnictví a rybářství a Alšova jihočeská galerie.

Čerpáno z oficiálních stránek http://www.nakri.cz, na kterých najdete další informace.