Bezkov

Bezkov

Současnost
Bezkov je starobylá obec, která se nachází se na Jižní Moravě asi 10 km po silnici severozápadním směren od Znojma. Rozkládá se jednak v údolí kolem Gránického potoka a na kopci zvaném Háty. V současnosti má asi 210 obyvatel. Z památek lze jmenovat kapli z roku 1855 zasvěcenou neposkvrněnému početí Panny Marie a poklonu na rozcestí do Mašovic z roku 1799.  Ze spolků v obci funguje pouze sbor dobrovolných hasičů, který se každým rokem zúčastňuje soutěží v hasičském útoku.

Dopravní spojení: Autobusová linka Znojmo - Čížov. Provozuje ji Znojemská dopravní společnost Psota. Autobus jezdí přes den v intervalu 2 až 3 hodiny. Inženýrské sítě obsahují rozvod elektřiny a telefonů, vodovod + hydranty , rozvod plynu, kanalizace na povrchovou vodu. Čistička odpadních vod v sousedních Citonicích, vysílač bezdrátového širokopásmového internetu firmy Videon-Znojmo. Vždy počátkem roku se koná obecní ples, v červnu potom hasičské závody a počátkem října posvícení.

Historie
První písemná zmínka je z roku 1252.

Výnosem ze dne 17/XI. 1924, čís. 75000 stanovilo ministerstvo vnitra název pro naši obec Bezkov dle zákona ze dne 14./4. 1920, čís. 266, sb. Zák. a nařízení. Nařízení bylo uveřejněno poprvé v úředním listě okr. Pol. Správy ze dne 1. března 1925, č. 3, pod úředním č. 23. Dříve se užívalo názvu Veskov, ačkoliv sousední obce od pradávna říkali Bezkov i Beskov. Obec názvu Bezkov poprvé užila na úřední listině ze dne 15/III. 1925 přidělovému komisaři státního pozemkového úžadu ve Znojmě.

První zmínka o Bezkovu se činí v listině Přemysla Otakara, vévody rak., štýr., mark. Morav. (jest to Přemysl Otakar II.), kterou dne VIII. Idus Junii potvrdil původní darování krále Václava I. R. učiněné Křižovníkům u sv. Františka v Praze u Kamenného mostu. V této listině se jmenuje Beskowe cum suis pertinentiis (Beskowe s přískušenstvím). Kopie uvedené listiny potvrzovací jest na Hradišti Arch. II. od 1. 11.

První probošt na Hradišti Karel 1259 až 1289 vyměmil si roku 1259 ves Řeznovice za Mašovice, které do té doby byly majetkem panenského kláštera „a s S Marian“ v Oslavanech. Tím byl asi Veskov spojen s Mašovicemi a zůstal pod panstvím Křížovníků asi do r. 1848. Posledním rychtářem měl býti František Komínek. Že tyto osady tvořily kdysi jednu obec, nasvědčují i staré účty a protokoly, které jsou uloženy v archivu obce Bezkova. Spojeny tyto obce zůstaly asi až do roku 1867, neboť protokol ze dne 26. dubna 1868 jedná již o službě starosty a radních v Bezkově. Dříve starosta býval v Mašovicích a v Bezkově byl jen radní.

Nynější Bezkov čítá 68 čísel s 297 obyvateli. Obyvatelé jsou vesměs Češi náboženství římsko - kat. Rozkládá se jednak v rozkošném údolíčku, jednak na kopci zvaném „Háty“. Rozloha obce 607 ha, majetek obce obsahuje 54 ha. V roce 1923 vykoupila obec panský rybník, který se rozkládá uprostřed vesnice.

Roku 1834 bylo ve 40 domech 218 obyv., r. 1890 v 53 domech 272, r. 1900 295 obyv., Čechů, katolíků. Farou patří do Mašovic, poštou do Znojma.

Nedaleko Bezkova stojí hájovna. Jména tratí: za Humny, u Háje, na Hájku, malé a velké Nivky, malý a velký Padělek, Blek, Velký a malý Díl, malé a velké Záhumenice, Velké a malé Vokrouhličí, malé a velké Kusy, horní záhony, Velké Záhumenice. V ústech okolního lidu slove Veskovem Bezkovem. V starých listinách se čte Beskovem.

Archoelogické nálezy, ve sbírce notáře Jaroslava Paliardiho chované, náleží mladší době (viz. rok 1963, na konci.) Gruntovní kniha nejstarší, chovaná v listovním úřadě ve Znojmě, začíná se roku 1650. Nejstarší rody: Molíkův, Brechtův, Komínkův, Šťávův. Roku 1385 Bohuslav z Beskova prodal čtvrtinu selského gruntu v Beskově Janovi z Beskova. Podobně Martin z Beskova prodal témuž Janovi r. 1385 půl dvora s příslušenstvím v Bezkově.

Po válce třicetileté bylo v Bezkově 8 lánů. Domů bylo osedlých 17, nové pusté 3, starých putých 6. Rolí starých pustých 540 měr. Ves byla tou dobou na hranicích národnostních a byla poněmčena. V dobách pozdějších byla vrácena k půvonímu živlu českému. Obyvatelstvo dosud užívá mnoho slov z němčiny (ovšem zkomolených).

Dle vrchnostenského urbáře panství hradištského r. 1629 platila obec bezkovská vrchnosti ročně 37 zlatých 36 grošů 2 denáry hotově a v desátcích: ovsa 2 mty 24 měr, 115 slípek 16 kop 3 mandele vajec. V poslední době poddanské byly roboty dle vypravování starých pamětníků: pololáníci robotovali vrchnosti hradišťské na dvorech mašovském nebo hradištském dva dny v týdnu potahem, dávali 8 měřic sypaného, kromě toho z drůbeže 4 slepice a 42 vajec a z dobytka půl libry masa, čtvrtláníci robotovali a platili polovičně. Chalupníci robotovali 13 dní v roce. Kromě toho každý bez rozdílu dával vrchnosti každý desátý snop.

Roku 1905 vystavěl si p. František Fraj výměnek č. 60. Roku 1913 vystavěl si p. Jan Fraj, rolník č. 43, výměnek č. 64. Roku 1921 vystavěl si domek p. Jan Mahr u silnice č. 67. Roku 1922 vystavěl si domek č. 66 p. Josef Šalamoun a č. 65 Antonín Bruckner. V roce 1924 pak p. Františel Lendler, zedník č. 68.

Pan Klika byl starostou 9 let. Při odhadu pozemků do tříd byl odhadcem v německých obcích. Ve zdejší obci se přičinil o to, že pozemky byly zařazeny do nižších tříd. Byl dlouholetým nájemcem honitby a majitelem cihelny. Své dítky posílal do „Matičné“ školy do Znojma. Většina těchto starostů si veškeré práce pracovala sama. Odměna za úřad starosty v posledních 30 letech byla 56 K.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bezkov.cz/, na kterých najdete další informace.