Skalice

Skalice

Historie
Obec leží v severovýchodní části okresu Znojmo v nadmořské výšce 230 m. Název má od skal, které jsou nejvíce viditelné v geologickém zlomu v lokallitě Hájek. Tudy také protéká potok Skalička.

Území kolem obce bylo známo lovcům a sběratelům ve starší době kamenné. O tom svědčí nálezy dnes uložené v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Trvalé osídlení naší krajiny zemědělci se datuje od mladší doby kamenné, tj. před 6 tisíci lety.

První písemná zpráva o Skalici je z roku 1252. Tehdejší majitel Skalice pan Boček z Obřan dal skalickým za povinnost odvádět vinný desátek do kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Z té doby má také Skalice kapličku sv. Víta. Farností patří obec do Hostěradic.

Území dnešního katastru Skalice bylo rozšířeno o lokalitu Kravky až v 15. století, kdy osada Kravky zanikla. Zde měl nejúrodnější půdu velkostatek. Ve středověku patřila Skalice nejdéle pánům Jankovským z Vlašimě, později hrabatům z rodu Daunů (vymřeli 1904). Daunové prosluli chovem ovcí.

Po zrušení roboty v roce 1848 se museli všichni obdělávatelé půdy vykoupit z roboty. To některým trvalo až do první světové války.

Vedle zemědělců žili ve Skalici ve 2. polovině 19. století až do třicátých let 20. století domáčtí výrobci perleťových knoflíků. Úlomky perletě jsou v obci dodnes vidět. Protože zemědělských dělníků bylo v místě málo, najímal si velkostatek tyto dělníky ze Slovenska. Pro ně a pro tzv. deputátníky dali Daunové postavit ubytovnu č. 130 – zvanou Kasárna (dnes keramická dílna P. Macků).

Vznik ČSR zastavil germanizaci obce, která jí hrozila. Pozemkovou reformou získali zemědělci část půdy patřící velkostatku barona Baraty. Mnozí nabyvatelé této půdy neměli dost kapitálu na postavení provozních budov, strojů a zařízení. Ceny za zemědělské výrobky poklesly v době světové hospodářské krize. Proto se malorolníci začali zadlužovat. Dluhů se velká většina zbavila až za druhé světové války, kdy ceny potravin šly nahoru.

Za 2. světové války vznikla ve Skalici podruhé německá škola, do které chodili i němečtí školáci ze sousedních vesnic. Za této války nebyla dovolena žádná taneční zábava, činnost tělovýchovných jednot byla zakázána. Pokračovalo se v hraní divadelních her. Také ze Skalice museli mladí lidé na práci do Německa, kde pracovali v továrnách, kopali zákopy atd.

Skalice byla osvobozena oddíly RRA 8. května 1945 ve 14 hodin. Němci ze Skalice byli odsunuti do Bavorska. Několik českých rodin šlo osídlovat pohraniční obce, ze kterých byli Němci odsunuti. Po ukončení 2. světové války došlo i ve Skalici k dalším pozemkovým reformám iniciovaných KSČ. Když skončily, nastal proces socializace zemědělské půdy, tj. odnímání půdy zemědělcům. JZD ve Skalici bylo založeno v roce 1949, v čele s Františkem Löfflerem. Zavedení velkovýroby v zemědělství bylo nutné, ale ne násilnou cestou. Příděl potravin na lístky a poukazy na průmyslové zboží, které byly zavedeny v roce 1939, byl zrušen až v roce 1953 po vyhlášení měnové reformy, která nejednoho obyvatele poškodila.

Při socializaci vesnice byly také zrušeny tři malé obchody – místo nich byla vytvořena prodejna Jednoty z Mor. Krumlova. Po „vítězství“ socializace vesnice bylo nejedno hospodářství stavebně přeměněno a vybaveno moderními stroji pro domácnost. Bylo také postaveno mnoho rodinných domů. JZD dalo postavit čtyři bytové domy o dvou patrech.

Místní národní výbor (O. Fiala, O. Drozd) se také až do roku 1989 staral o četné úpravy obce. Většina cest byla pokryta asfaltem. Do obce také začaly zajíždět autobusy, které dopravují dělníky, studenty a ostatní zájemce do okresního města, na nádraží v Miroslavi nebo k lékaři do Višňové. Pro prodejnu Jednoty byla postavena v akci "Z" nová prodejna v bývalé panské zahradě. Na mnoha ulicích byly vybudovány chodníky.

Současnost
Vedení obce (Fr. Vančura, R. Křepela) se po roce 1989 postaralo o dokončení vodovodu, zavedení plynu po celé obci, bylo vybudováno zdravotní středisko a Hasičský klub uprostřed obce.

V roce 2005 byla dokončena přístavba školy, kde je umístěna školní kuchyně, jídelna a tělocvična pro žáky. Od ledna 2006 již pracuje kuchyně v plném provozu a mohou si do ní chodit pro jídlo i zájemci z obce, kteří museli dosud využívat služeb ZD Hostěradice, případně místní Charity. Vybavení školní kuchyně, jídelna atd. je na nejvyšší úrovni tak, jak to vyžaduje EU. Pro potřeby obce byla rozšířena i budova OÚ, kde je i pošta a místní knihovna.

Pro sportovní vyžití slouží zájemcům nejen místní sokolovna, ale i velké, moderní hřiště - i ve Skalici je kopaná velmi populární. Z dalších sportů se nepravidelně provozuje lední hokej, nohejbal, stolní tenis, aerobik aj.

Památky

Skalický zámek
Dnešní skalický zámek byl zbudován na počátku 19. století v místě, kde tehdy stála kaple sv. Víta. Zbořenou kapli nahradila kaple nová, která tvoří jedno ze čtyř jednopatrových křídel empírové zámecké budovy obklopující pravoúhlý dvůr. Zámek sloužil jako letní sídlo bítovských pánů. Dnes v něm sídlí domov důchodců (od roku 1954).

Kašna - lipová alej
Před zámkem stojí kašna se sochami delfínů. Od náměstíčka před zámkem se táhne lípová alej až ke zdaleka viditelnému platanu javorolistému. Ten je dominantou parku. Z dřevin tehdy vysázených jsou dochovány jasan ztepilý, mohutné dřezovce trojtrnité a několik vzácných keřů.

Sochy sv. Jana Nepomuckého
Protože rod Jankovských z Vlašimě byl velkým ctitelem sv. Jana Nepomuckého, má i Skalice dvě sochy tohoto světce – socha za obcí pochází z 18. století, v obci pak z 19. století.

Sýpka
Nad obcí na kopci se nachází zdaleka viditelná stavba sýpky ze začátku 19. století (za sýpkou jsou objekty ZD Zea Hostěradice). Sýpka patří dědicům ing. B. Letovského, posledního majitele velké části velkostatku.

Kaplička
Na jiném kopci těsně nad obcí stojí kaplička z 19. století s jeskyní P. Marie Lurdské. Kapličku dal postavit sedlák Rábl, který se do Skalice přiženil z Miroslavi.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.skaliceuznojma.cz, na kterých najdete další informace.