Vratěnín

Vratěnín

Obec Vratěnín leží v západní části znojemského okresu, v blízkosti hranice s Rakouskem, na rozhraní Čech a Moravy.

Z původně slovanské osady se během staletí stala převážně německá obec. Po obsazení Sudet německou armádou museli z Vratěnína odejít čeští obyvatelé, po válce došlo k odsunu Němců. Do Vratěnína přišli noví osídlenci, převážně z nedalekého vnitrozemí.

Vratěnín byl typickou pohraniční obcí, která zažila kolektivizaci. Po roce 1989 se do Vratěnína vrátila samospráva a Vratěnín se přihlásil do nově se rozvíjejícího Programu obnovy vesnice.

Současnost
Obec Vratěnín byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou a v seznamu jmenovitých památek je uvedeno 24 památkově chráněných objektů. V roce 1996 byl Vratěnín vyhlášen Vesnicí roku ČR.

Důležitým mezníkem v obnově vesnice byl počátek spolupráce s ing. arch. Krumlem z brněnského Ateliéru pro obnovu vesnice. S důkladností zpracoval pro každý dům evidenční návrhový list. Obnova vesnice získala podporu většiny občanů, každý občan, který se rozhodl opravit svůj dům podle vypracovaného návrhu, dostal z prostředků obce uhrazeno více než pětinu nákladů.

V následující etapě bude obec věnovat větší pozornost okolní krajině. Kolem obce chybí množství ovocných stromů, které při celkovém pohledu dotvářely její ráz. Obec v závěru roku 1995 započala s výsadbou stromů podél cest a na obecních pozemcích.

V současné době věnuje obec velkou pozornost zanedbané infrastruktuře. Finančně přispěla na posílení rozvodu elektrické sítě a současně tím umožnila některým domácnostem zřízení elektrického vytápění. V prosinci roku 1999 byla uvedena do provozu nově vybudovaná splašková kanalizace s ČOV a obecní vodovod. Na akci v hodnotě 24 mil. Kč přispěla EU v rámci programu Phare 75%.

Přes nesporné pozitivní výsledky se v obci také objevují tendence k vylidňování. Obec podporuje výstavbu nových domů, zájemcům nabízí stavební parcelu zdarma a rozhodla se postavit sociální byty. V roce 1998 dokončila obec výstavbu 6 nájemních bytů a předala je mladým rodinám.

Ve Vratěníně funguje sportovní klub, který má oddíl kopané a stolního tenisu. Oddíl kopané hraje krajskou soutěž, v přátelských utkáních nechybějí ani soupeři ze sousedního Rakouska. Tradičním turnajem se stal Memoriál Pavla Fialy.

Obyvatelé Vratěnína dodržují staré lidové zvyky a obyčeje, například velikonoční pomlázku, pálení čarodějnic, stavění máje. Pouť na svatého Jakuba se vztahuje k patronu kostela. O vánočních svátcích v roce 1995 obnovili ve Vratěníně štědrovečerní průvod vyhánění oveček.

Vratěnínští žijí bohatým společenským životem. Pořádají Ples obecního úřadu, myslivecký ples v únoru, oslavují významná výročí dějinných mezníků a nezapomínají také na své nejmenší občany, kterým připravují program na Den dětí.

Kulturní památky
Obec byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou a v seznamu památek je uvedeno 24 památkově chráněných objektů, nejznámější je kostel sv. Jakuba Většího, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Františka Xaverského, sochy sv. Donáta, sv. Floriána, Panny Marie, dům č. p.1, dům č. p. 51, historický objekt bývalé poštovní stanice (dnes obecní úřad a restaurace Na rychtě).

Barokní kostel
Mohutný barokní kostel je zasvěcen svatému Jakubovi Většímu. Statické poruchy kostela hrozily v budoucnu zřícením stavby, ale společným úsilím obce, okresního úřadu a farního úřadu se podařilo stavbu zachránit.

Dějiny obce
První písemná zmínka o Vratěnínu se vztahuje k roku 1251. Vratěnín býval pravděpodobně slovanská osada. Protože ležel na zemské hranici a procházela jím významná obchodní stezka, povýšil ho Jan Lucemburský v roce 1325 na město. Již v roce 1348 tu byla celnice, později poštovní stanice s přepřahem koní.

Hlavní rozvoj přišel v šestnáctém století, kdy tudy začala jezdit pošta z Prahy do Vídně. V centru obce vyrostla velká budova přepřahací stanice s hostincem a městečku se dařilo až do té doby, než Marie Terezie nechala vystavět novou císařskou silnici, která Vratěnín minula, a poštovní ruch ustal. V té době už tu žili Češi spíše v menšině.

Smutný osud potkal bývalý klášter, který je ve velmi špatném technickém stavu. Klášter byl zrušen už Josefem II. Dlouhá desetiletí se v klášteře bydlelo, stavbu nikdo neudržoval a obec nyní nemá prostředky na její rekonstrukci.

Po první světové válce si dělali na zdejší území nárok Rakušané a za první republiky byl Vratěnín jednoznačně německou obcí. Ze zhruba pěti set obyvatel bylo jen třicet Čechů. V říjnu 1938 obsadila obec německá armáda a Češi museli Vratěnín opustit. Starousedlíků se vrátilo po válce jen několik. Noví obyvatelé přišli většinou z relativně blízkého okolí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vratenin.cz/index.php?linkID=txt1&lang=1, na kterých najdete další informace.