Šumná

Šumná

Obec Šumná se nachází na křižovatce silnic z Vranovské Vsi do Lesné a Znojma, do Vranova nad Dyjí a do Bítova. Leží obklopena lesy na okraji chráněné krajinné oblasti Národního parku Podyjí. Je východiskem do rekreační oblasti Vranovska a Bítovska. Ze Šumné vedou turistické cesty a stezky všemi směry.

Jihovýchodním směrem se dostaneme za necelou hodinu pochodu k rybníku a zřícenině hradu Šimberk. Dáme-li se na jih přes Lesnou a Čížov, přijdeme do nedalekého rakouského Hardeggu. Jihozápadně od Šumné nás turistické značky zavedou k Vranovské přehradě a samotného Vranova nad Dyjí. Směrem západním přes Štítary se dostaneme až do 15 km vzdáleného Bítova.

Historie
Dvůr Bažantnice a myslivna (nyní obytný dům č. 1 v Šumné) na pokraji obory byly jedinými obydlími uprostřed rozsáhlých lesů. Tehdejší držitel panství vranovského zemský advokát pražský Josef Hilgartner, rytíř z Lilienborna, dal r. 1798 vystavit malé rodinné domky na vykácené lesní trati, čímž byl dán základ naší obci Šumná. Podobně založil Josef Hilgartner von Lilienborn osadu i na druhé straně dvora Bažantnice, která dostala jméno po něm - Liliendorf (dnes Lesná).

O čtyři roky později nežli Liliendorf, tedy r. 1798, zakládá na vykácené lesní trati majitel vranovského panství advokát Josef Hilgartner rytíž z Lilienbornu další obec, která je německy zvána Schönwald, česky Šunvald, později ustálená malebnější podoba Šumwald. Zajímavostí je skutečnost, že Šumvald je prvně připomenut ve farní matrice štítarské již r. 1797, která zaznamenala narození a křest dítěte jistého Matyáše Böhma ze Šumvaldu.

Traduje se, že zakladatel obce, ve snaze dosáhnout co největšího majetkového prospěchu, jednak kácel lesy, v založených obcích prodával půdu a nabízel poddaným i výkup z roboty. Ti, kteří včas překonali počáteční nedůvěru, stali se vlastníky svých usedlostí. Původně samostatná obec byla katastrálně přiřazena r. 1817 ke Štítarům, s poměrným zastoupením v obecním zastupitelstvu. R. 1798 má obec 28 domů a v nich 128 obyvatel, zpočátku většinou německé národnosti. Patřila k ní i osada Bažantnice a myslivna, později převedené k obci Vracovice. Dne 1.2.1846 usnesli se občané uložit výnosy z pozemků na úrok, k úhradě obecních výdajů. Po zrušení roboty r. 1848 vykoupili pozemky, které byly zatíženy poplatky.

Rozvoj obce se vztahuje především k roku 1871, kdy byla dostavěna Severo-západní dráha, spojující města Berlín a Vídeň. V Šumvaldu byla vystavěna železniční stanice Schönwald-Frain-Šumvald-Vranov, jak doslovně zněl dvojjazyčný název. Téměř souběžně je obec postupně propojena silnicemi se Znojmem a Vranovem, a tím i s nejbližšími Liliendorfem (Lesná) a Schröfelsdorfem (Štítary).

V r. 1874 je postavena zděná zvonice. Podle sčítání z r. 1900 bydlelo zde v 45 domech 211 obyvatel. Oblíbenost Šumvaldu i Liliendorfu začíná vzrůstat a obec zažívá i překotný hospodářský rozvoj. Postupně zde vyrůstají dva mlýny, pila, továrna na bedny a sudy, lihovar, výroba sýrů a másla, výroba čisticích prostředků, stavební a bytové družstvo a také hotel. Vyhlášení samostatného Československého státu. 1918, bylo spojeno s obtížemi při převzetí žel. stanice Šumvald-Vranov, protože německý personál nechtěl předat stanici českým úředníkům. Vojenská četa potom obsadila nádraží i školu a zajistila uplatňování zákonů nové republiky, jejíž vláda pak konečně 17. 12. 1920 rozhodla o osamostatnění Šumvaldu od Štítar.

Sčítání obyvatel dne 15. 2. 1921 konstatuje 418 obyvatel a to 265 Čechů, 149 němců a 4 židé. Velkou událostí se stalo zřízení Měšťanské školy, která byla slavnostně otevřena 28. 5. 1928. Poctou se nesporně stala mimořádná událost, totiž návštěva obce presidentem Československé republiky T. G. Masarykem, který se tu zastavil na své cestě prohlédnout si místo, kde měla být vybudována Vranovská přehrada a zatopena obec Bítov. Podepsal se do obecní kroniky i s dcerou dr. Alicí Masarykovou, která jej na cestě doprovázela.

Samotná výstavba Vranovské přehrady, započala prakticky už r. 1924 a obce se dotýkala tím, že od nádraží v Šumvaldu vedla do údolí úzkokolejka k dopravě materiálu.

Okupace obce proběhla 8. října 1938 a připojena k Říši. České obyvatelstvo bylo zatýkáno (10) a proto raději obec opustilo, nebo bylo vyhnáno ordnery, kteří pronásledovali zejména členy Sokola a Národní gardy.

V roce 1949 dostala obec Šumvald české jméno Šumná. Šumná je polské slovo a znamená "pěkná".

Pamětihodnosti

Zřícenina hradu Šimber

Zvonice postavena v letech 1874 - 1875

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://obecsumna.blog.cz/, na kterých najdete další informace.