Hnanice

Hnanice

V roce 2001 oslavily Hnanice 800 let existence plné historických zvratů, změn a milníků. V úvodu publikace vydané k této výjimečné příležitosti se píše:

"...pohraniční obec Hnanice je starobylou obcí ležící ve vinorodém kraji, původně při staré obchodní stezce. Nejstarší písemná zmínka o Hnanicích se datuje kolem roku 1201, dokládá pěstování vinné révy a je v ní zmínka o Němcích na Znojemsku. V období středověku byly Hnanice jedním z nejvýznamnějších společenských center regionu ležícím na významné středověké cestě. Byly první obcí se zemskou hranicí. Na hnanické trhy přicházeli obchodníci z celé jižní Moravy a téměř z celé severní části Dolního Rakouska. Moravané prodávali obilí a obstarávali si dobrá zdejší i rakouská vína. Místní usedlíci tak zbohatli..."

Současnost
Dnes jsou Hnanice moderní obcí navazující na bohatou historii a budující svůj novodobý obraz, který je v současnosti tvořen malebným náměstím s dominantou kostela sv. Wolfganga a nebývalou nabídkou služeb: v obci najdete penziony, moderní hotel, vinné sklípky s možností posezení při degustaci kvalitních vín, restauraci, hostinec, agroturistickou stáj nabízející projížďky na koních, směnárnu, čerpací stanici.

Podobně vybavenou obec na Znojemsku s nabídkou zajímavých turistických cílů nenajdete: blízkost Znojma, velkých vinařských obcí poskytujících neotřelý program související s vinařskou turistikou jako je Šatov a Nový Šaldorf - Sedlešovice, Národního parku Podyjí, Rakouska dělají z obce ideální výchozí místo pro cykloturistiku, pěší turistiku i autoturistiku.

Navštivte Hnanice - v každé roční době mají pro vás připraven zajímavý program - ležící při státní hranici s Rakouskem. Je to starobylá obec a nalézá se jižně od Znojma ve vinorodém kraji. Obec se rozkládá v pahorkovité kotlině podél potoka Daníže.

Teprve před nedávnem se před ní otevřely nové možnosti rozvoje, především znovu otevřením hraničního přechodu Hnanice - Mitterretzbach, ale i vyhlášením Národního parku Podyjí, na jehož východním okraji se obec nachází.

Historie
První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1201. Městečko Hnanice bývalo tržním střediskem na moravsko - rakouské hranici, což dokumentují privilegia udělená obci na sklonku 18. století. Bylo prototypem vesnice bez valné perspektivy, poznamenané negativními důsledky vývoje v pohraničí po roce 1945.

Od nepaměti zde vedla obchodní stezka z Prahy přes Jihlavu do Vídně. Původní obec měla slovanské obyvatelstvo, o čemž svědčí základ jejího názvu. Hnanice se však dosídlovaly již za vlády Karla IV. německými přistěhovalci. Přísun německého obyvatelstva pokračoval během panování.Habsburků do té míry, že postupně české obyvatelstvo zůstalo v menšině.

O dějinách obce Hnanice je uváděno ve Vlastivědě moravské z roku 1904 od kronikáře F. V. Peřinky následující:

"Místní jméno jest původem slovanské. Vychází se z toho, že znamená místo, kde byl zemský nepřítel hnán ze země přes zemské hranice. Založení obce se traduje k roku 1201 podle louckého dějepisce Troschla. Podle jeho zápisu je to první zmínka, kdy
R u d g e r u s , Miles de Gnanlicz, daroval Louckému klášteru desátky všech svých vinic ve Hnanicích, tehdy Gnadlersdorf."

Roku 1284 byla obec potvrzena biskupem olomouckým Dětřichem k příslušenství fary šatovské.

Dominantou obce byl a zůstává i nyní chrám svatého Wolfganga, v jehož nejstarší části je studánka, k níž se váže legenda o jistém rytíři, který byl postižen ztrátou zraku a po otření očí vodou ze studánky znovu zrak nabyl. Když pak později oslepl jeho kůň a on ho zavedl také ke studni, aby se uzdravil, kůň zrak nabyl a rytíř znovu oslepl. Na paměť této událost visí nad studnou dvě středověké podkovy patřící snad tomuto koni.

Roku 1480 počali poutníci k léčivé studánce u svatého Wolfganga ve Hnanicích skládati příspěvky, almužny a milodary, aby založen z nich byl kostel. Roku 1482 olomoucká kapitola odpírala klášteru v Louce, který jako patron a dominikální vrchnost měl stavěti chrám, celou čtvrtinu sebraných milodarů a almužen. Vznikl spor, který rozhodla papežská stolice. Papež Sixtus IV. vyhověl prosbě opata Louckého a spor byl vyřešen ve prospěch kláštera v roce 1484.

Chrám byl dokončen v nynější podobě a velikosti roku 1487. Vysvěcen byl pak 3. srpna 1510 Martinem, biskupem Nikopolským. V chrámu jsou 3 lodi:
- hlavní oltář sv. Wolfganga barokního slohu
- oltář svaté Anny
- oltář svatého Jana Nepomuckého. Tyto tři oltáře se datují již z roku 1657.

Zvony v kostele byly tři. Prostřední byl lit zvonařem Jiříkem z Brna v roce 1840. Největší pak v roce 1650 a nejmenší v roce 1747.

V roce 1777 obdržel kostel z Říma privilej plnomocných odpustků na dobu 7 let.

V roce 1898 byl kostel znovu vydlážděn, vyčištěn, pustá již kaple sv. Wolfganga opravena a opatřena nejnutnějším inventářem. Za zmínku stojí i to, že za třicetileté války byl chrám vypálen, střecha shořela a na klenbě stála voda plných 10 let. Divoké kachny zde hnízdily. Když bylo po válce, byl chrám opravován a z obav, aby se nezřítilo klenutí, bylo toto sneseno a vybudováno nové. Bohužel po této válce byl chrám barokizován.

Roku 1541 byla obec postoupena majiteli Jaroslavic, panu Vilému z Kunžaku.

Císařské listiny vztahující se k obci Hnanice
30. srpna 1743 uděluje císařovna Marie Terezie městečku Hnanice právo týdenního trhu, který se od nepaměti odbýval v sobotu.

19. září 1781 potvrzuje císař Josef II. právo týdenního trhu.

24. října 1792 potvrzuje toto právo i císař František II.

Existuje v kompletním otisku i pečeti obce Hnanice z roku 1749. Originál - otisk pečetě do vosku, je uložen v Zemském archívu v Brně a nese nápis v německé řeči "SIGIL .DES .MARKTS. GNADLERS.-DORF" přeloženo do češtiny: pečeť městečka Hnanice.

Od června 1998 má obec svůj znak a prapor. Základem obou indicií je svatý Wolfgang.

Katastr obce zabíral v roce 1896 750 ha, 3 ary půdy, z toho obci patřilo 6 ha 21 arů polí. Pozemková výměra katastru Hnanic v současné době činí 779 ha. Rozkládá se v oblasti, kde se nalézá množství vínorodých poloh, které se táhnou jižně od Znojma a od celého údolního ohybu řeky Dyje až k rakouským hranicím. Srdcem tohoto vinařství byl právě pás, který se táhl těsně při rakouské hranici přes Hnanice po Jaroslavice.

K charakteristickým stavbám ve Hnanicích patřily vinné sklepy. Stavěly se při okrajích současných nebo již zaniklých vinohradů a stavby těchto sklepů se sdružily v souvislý celek po obou stranách cesty v jihozápadní části obce, dnes ulice Sklepní. Sklepy byly vyhloubené z větší části pod úrovní terénu a vyzděné kamenem nebo cihlami, obvykle s cihlovou klenbou. Základním půdorysným tvarem zdejších sklepů je obdélník o různé šířce a délce. I v Hnanicích, podobně jako na celém Znojemsku a blízkém Mikulovsku, vytváří vinné sklepy systém chodeb navazujících kolmo na sebe.

Škola v obci fungovala již v 18. století a měla přes 80 dětí. Novou budovu školy vystavěli v roce 1812 z pověření jaroslavické vrchnosti. Tato dvojtřídka byla německá. Veřejná farní knihovna existovala již v minulém století. Založil ji a vydržoval místní farář. Společenských spolků v obci nebylo mnoho, pouze spolek zpěvácký.

V roce 1976 byla v obci základní škola zrušena. Děti chodí do sousedního Šatova. Z budovy školy se stala mateřská škola. Dojíždějí do ní i děti ze sousedních Havraníků.

Sport a volný čas

Osada havranů

Jízdy na koních

Krytý bazén
Wellness program.


Koupání
Rybník - koupání. Rybolov. Stánek Znovín Znojmo. Úschovna, půjčovna, servis kol.

Hotel Happy Star

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.daniz.cz/obce/main, na kterých najdete další informace.