Horní Kounice

Horní Kounice

Historie
Oblast dnešního městečka byla osídlena již v dobách mladší doby kamenné. Vypovídají o tom archeologické nálezy objevené na zdejším katastru. Další vykopávky dokládají místní osídlení ve starší době železné. Z historických etnik zdejším krajem prošli Keltové, po nich Germáni a nakonec se v něm usadili Slované.

Kdy přesně byly Horní Kounice založeny, se již dnes přes propast mnoha staletí asi nedozvíme. Dá se však předpokládat, že se již na přelomu 11. a 12. století v místech dnešní obce zrodila menší osada slovanských zemědělců. Její název „Kounice“ vznikl příponou –ice k osobnímu jménu Kúna, které je domácí zkratkou německého jména Konrád. Jednalo se tedy o ves lidí Kunových, Konrádových. Rovněž můžeme předpokládat, že někdy v prvních desetiletích 13. století daroval některý z Přemyslovců Horní Kounice johanitskému řádu, který byl v panovníkově přízni.

První dochovaná písemná zmínka o městečku pochází z roku 1248. Tato listina zde uvádí i johanitskou komendu. Johanité tu, coby pozemková vrchnost, uzavírali s kolonisty smlouvu o dědičném nájmu půdy. Osadníci se pak zavazovali odvádět každoročně přesně stanovenou částku v penězích, doplněnou obvykle menšími naturálními dávkami. V Horních Kounicích vznikla poměrně pravidelná obdélná náves s podélně řazenými usedlostmi, kostelem a komendou při severozápadním okraji. Johanité zde také začali budovat svatyni, kostel sv. Michala. Jednalo se nejspíše o plochostropou stavbu bez věže, která je dnes dochována v úrovní zdí západní části kostela.

Johanité se snažili zdejší panství pozvednout. Jejich snahy se zúročily roku 1318, kdy král Jan Lucemburský vydal pro Horní Kounice významné privilegium, kterým obec ustanovil městečkem s právem trhu v úterý každého týdne. Krátce poté pak zřejmě došlo také k rozšíření zdejšího kostela východním směrem. V této době daroval preserský farář Mikuláš kounickým johanitům vinohradní čtvrť ve Džbánicích, dvě čtvrtě v Petrovicích a jeden lán polí u Stařečic.

K roku 1328 vystupuje jako komtur v Horních Kounicích Lev, s největší pravděpodobností příslušník bohatého kutnohorského rodu Pirknerů a blízký příbuzný Bertolda Picknera, budoucího držitele hradu Templštejn. Jako další komtur je v městečku k roku 1349 uváděn Mikuláš z Wildungsmauer. Na počátku 15. století zažívala Morava neklidné časy. Zem se zmítala ve válkách markrabat Jošta a Prokopa, zchudlé šlechtické rody se neustále střetávaly ve vojenských potyčkách, lid byl sužován i řáděním řady loupežnických družin. Ve zdejším kraji se pohybovala a loupila banda, v jejíž čele stál příslušník zchudlého panského rodu Hašek z Vladštejna. V seznamu členů této skupiny se podle dobových hrdelních zápisů objevují také Petr a Chodar z Kounic.

Současnost
Po revoluci se již volilo do opět samostatného zastupitelstva Horních Kounic. Podle sčítání lidu zde žilo k roku 1991 celkem 313 obyvatel. Na konci dubna roku 1991 byla zahájena oprava zdejšího kostela. V obci se začalo rozvíjet soukromé podnikání. V bývalé Kobsinkově vile je pro zdejší občany k dispozici dvakrát týdně lékařská ordinace. Hlavním úkolem obce do budoucna je dokončení vodovodu. Horní Kounice je dnes poklidně žijícím městečkem, které se může pochlubit skutečně bohatou historií.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=7144, na kterých najdete další informace.