Horní Břečkov

Horní Břečkov

Horní Břečkov se nachází 15 km západně od Znojma poblíž Národního parku Podyjí. Leží v nížině obklopená ze tří stran kopečky s krásnými převážně smíšenými lesy, které se táhnou až k řece Dyji vzdálené 4 km. Součástí obce Horní Břečkov je osada Čížov, vzdálená 3 km od Horního Břečkova.

Mezi Horním Břečkovem a Čížovem je rekreační rybník v krásném, malebném údolí, který je využíván ke sportovnímu rybolovu a koupání. Krásné lesní útvary kolem Horního Břečkova a Čížova se táhnou až k hraničnímu přechodu do Rakouska. Z Čížova k přechodu je na vysoké skále krásná vyhlídka (dříve Masarykova, nyní Hardeggská), která skýtá malebný pohled na krajinu kolem řeky Dyje a na samotný Hardegg.

Lesy nabízejí turistické procházky a v letním období dostatek hub pro houbaře. Směrem západním k Vranovu nad Dyjí, se nachází Ledové sluje, ze kterých i v letním žáru vyvěrá chladné ovzduší. Obec vlastní 122 ha lesů, ve kterých jsou turistické trasy a cyklotrasy.

Historie
Osídlení v oblasti dnešní obce se předpokládá již od nejranějšího věku. Odborníci se domnívají, že první obyvatelé se zde usadili již na počátku doby ledové, o čemž svědčí nálezy dvou kamenných seker. V době železné oblast obývali Keltové a v prvním století našeho letopočtu germánský kmen Quádů. Slované sídlili na jižní Moravě od 7. století a je možno usoudit, že už v této době obec Břečkov existovala. Dle legendy měli v kostele, který zřejmě patří mezi několik nejstarších kostelů na Moravě vůbec, kázat byzantští věrozvěsti Cyril a Metoděj.

První historická zmínka o Břečkově pochází z 28. září 1323. Jedná se o dokument, který byl vystaven v Praze a je psán latinsky. Tato listina potvrzuje převedení hradu Vranova Jindřichovi z Lipé. Společně s hradem získal také dvanáct obcí jako léno.

Jméno obce – Břečkov, pochází od slovanského vlastního jména Břeček, což je zdrobnělina od Břetislav či Břečislav. Německý název Vreschow – Fröschau byl odvozen od slova žáby s ohledem na množství těchto živočichů obývajících mokré louky v okolí obce. Historikové se přiklání k tomu, že původní název je slovanského původu.

Obec byla jedna z prvních, kde bylo v roce 1948 založeno strojní družstvo a zanedlouho na to jedno z prvních JZD na okrese Znojmo. Po revoluci bylo JZD Horní Břečkov složeno z obcí Horní Břečkov, Vracovice, Lesná a Onšov. V tomto složení funguje dodnes pod názvem Podyjí, a.s.

Turistika
Malebné okolí obce, nacházející se v blízkosti Národního parku Podyjí spolu s množstvím kulturních památek a turistických zajímavostí, je protkáno množstvím turistických tras a cyklostezek.

Častým cílem turistů je hraniční předchod Hardegg nacházející se v národním parku nebo zachovalé pozůstatky železné opony na okraji Čížova. Pro vyhladovělé nebo unavené turisty slouží k obci několik penzionů a restaurací.


Kulturní památky

Kostel sv. Klimenta
Kostel sv. Klimenta je nejvýznamnější stavba v obci. Stojí na malé vyvýšenině uprostřed obce a je postavena přesně proti východu. Podle některých odborníků sahá výstavba tohoto chrámu do období misionizace svatého Cyrila a Metoděje, tedy do 9. století. Z původního tvaru kostela se již nezachovalo nic, protože byla provedena řada úprav. Hlavní dominantou interiéru je statný hlavní oltář ze dřeva s obrazem sv. Klementa, jehož autorem je Josef Winderhalter ml. z Vöhrenbachu. Poslední oprava kostela byla provedena v roce 1864.

Hřbitov byl kolem kostela až do roku 1824, byl však přemístěn vně obce a později opatřen kamennou zdí.

Boží muka
Nacházejí se nedaleko obecního úřadu, po pravé straně při příjezdu po silnici od Znojma.

Kaple Bolestné P. Marie
Kaple pochází z roku 1756 a byla postavena bez věže a sakristie. Plánováním a stavbou byl pověřen Matthias Kirchmayer aus Frain (z Vranova). Zakázku na stavbu zadal Kavalleriegeneral Michael Anton Graf von Althann. Byl předposledním althanským knížetem, kterému náležel Čížov. Věž byla postavena v roce 1787, sakristie v roce 1862 společně s freskami u oltáře. Kaple byla málo využívána pro liturgické služby, a proto zde brněnský biskup zakázal zde přechovávat církevní svátosti.

Letohrádek Lusthaus
Letohrádek je postaven na zalesněné plošině v nadmořské výšce okolo 490 m asi 2,5 km severozápadně od obce Čížov. Přírodní poměry zde byly již v minulosti silně ovlivněny zejména lesoparkovými úpravami a později využíváním lesa k hospodářským účelům. Přesto jsou zde – zejména na vlhčích místech – zachovány lesní porosty s vyšším stupněm přirozenosti. Letohrádek potkáte na žluté trase z Lesné na Ledové sluje.

Lovecký altán zvaný Lusthaus existoval již před rokem 1799, protože je již zobrazen na krajinné vedutě z této doby uložené na vranovském zámku. Nelze ale vyloučit jeho ještě starší původ z doby kolem poloviny 18. století, kdy měl stát uprostřed kančí obory. Objekt měl původně mansardovou střechu a pouze nárožní dřevěné sloupky ochozu v patře. Z nejstarší fáze je také vnější malířská výzdoba s rostlinnými úponky v přízemních slepých nikách.

Altán byl původně zakomponován do většího celku krajinářsky upraveného okolního terénu. Z doby založení obory je dodnes zřejmá základní dispozice pravidelných cest. Zajímavostí je, že je upravena jen pro zasvěcené, čemuž nasvědčuje kruh uprostřed čtverce, čtyři pravoúhlé cesty kruh a čtverec protínají, zatímco čtyři úhlopříčné cesty se pouze dotýkají.

V druhé polovině 19. století altán částečně vyhořel, oheň zasáhl především horní patro. Po tomto požáru letohrádek získal současnou jehlancovou střechu a větší počet dřevěných sloupků ochozu v patře. Společenská místnost v patře byla vymalována v novém stylu, starší poničená barokní kosočtvercová malba byla nahrazena dekorativní přemalbou s loveckými zátišími. Obnova tohoto památkového objektu byla dokončena v roce 2002 Správou Národního parku Podyjí, současným vlastníkem.

Zajímavosti

Ženijně technické zátarasy
Památník představující jedinou dochovanou ukázku části bývalé želené opony v tehdejší Československé socialistické republice. Hermeticky uzavírala státní hranici s Rakouskem a Německou spolkovou republikou. Zátarasy byly opatřeny signální soustavou, která prakticky znemožňovala jeho nepozorované překonání. Linie této stavby byla několikrát přesunována směrem do vnitrozemí.

Poslední verze měla podobu 20 m široké linie s drátěným plotem a signální stěnou, oraným pásem ošetřovaným totálním herbicidem a obslužnou asfaltovou komunikací. Součástí železné opony byla i různá přídavná ženijní zařízení (ježkové a jehlanové zátarasy, dělobuchy, osvětlovací rampy, strážní věže apod.). Tento komplex zařízení znamenal i velký zásah do přírody a krajiny, který ještě dnes viditelně ovlivňuje území Národního parku Podyjí.

Strážní věž
Strážní věž (405 m n.m.) je součástí památníku představujícího jedinou dochovanou ukázku části bývalé želené opony v tehdejší Československé socialistické republice.

Návštěvnické středisko Čížov
Návštěvnické středisko Správy NP Podyjí se nachází v jedné z obcí ochranného pásma NP, v Čížově. Pro jeho zřízení byla použita budova bývalé celnice, která byla pro tento účel opravena a postupně jsou uváděny do provozu její jednotlivé části.

Středisko bylo uvedeno do zkušebního provozu v létě 1997. Momentálně se v budově nachází informační kancelář s prodejem propagačních a odborných materiálů, přednáškový sál s možností videoprojekcí a sociální zázemí.

Ve výstavních prostorách je postupně instalována stálá expozice seznamující návštěvníky s přírodou, historickým vývojem a zajímavými místy oblasti. Počítá se i s otevřením restaurace v přízemí budovy. Provoz střediska bude i nadále sezónní. V letních měsících je otevřeno denně, na jaře a na podzim o sobotách, nedělích a svátcích.

Bližší informace o návštěvnickém středisku je možné získat na tel. čísle 515291630 nebo na Správě NP Podyjí ve Znojmě.

Otevírací doba: duben, květen, září, říjen: 9 – 17 hodin (soboty, neděle, svátky) červen: 9 – 17 hodin (denně) červenec, srpen: 9 – 19 hodin (denně).

Mimo uvedené období je možno prohlídku expozice domluvit na tel.: 0606/710300, 515226722.

Letohrádek u Lesné
Letohrádek u Lesné byl postaven v roce 1780 na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku, a to jako klasicizující dvojpodlažní budova. Sloužil pro lovecké a společenské účely. Nachází se na Braitavské výšině těsně u státní hranice. Objekt byl restaurovaný Správou NP Podyjí v roce 1994

Hardegg - přechod, vyhlídka
Most přes řeku Dyji je hraničním přechodem pro pěší a cyklisty uprostřed Národního parku Podyjí. Je v provozu od dubna do září. Hardeggská vyhlídka skýtá mimořádný pohled do údolí Dyje a na město Hardegg. Původní vyhlídkový altánek z roku 1885 se nazýval Luitgardinou vyhlídkou. Později zpustl a byl zcela zničen. Altánek byl rekonstruován Rakouským klubem turistů a v roce 1990 byl jako dar předán tehdejší Správě CHKO Podyjí. Pod vyhlídkou jsou výrazné skalní amfiteátry s chráněnými druhy rostlin a živočichů.

Hardegg je nejmenší mestečko Rakouska. Hrad Hardegg byl na skále nad městem založen ve 12. století. V roce 1731 se dostal do vlastnictví rodu hrabat z Khevenhüllerů, v jejichž vlastnictví je dodnes. Po značném poškození zemětřesením v roce 1754 byl znovu opraven až roku 1905.

Dnes se na hradě nachází expozice Maxmiliána Habsburského, který byl jako mexický císař popraven v roce 1867 mexickými povstalci. Obsahuje i ukázky umění starých Inků a Aztéků.

Turistické trasy
Pěším návštěvníkům se přímo v NP Podyjí nabízí celkem 76 km značených turistických tras. Trasy jsou voleny tak, aby turisté mohli navštívit všechny přírodní charakteristiky národního parku. Turistika nemá v Podyjí masový charakter, a tak se poutníci nemusejí obávat syndromu turistického davu. Spíše mohou očekávat romantické osamocení zpestřené setkáním s vyznavači klasické turistiky. Bližší popisy jednotlivých turistických tras naleznete na stránkách národního parku Podyjí.

Cyklotrasy
Jednoznačně nejvhodnější nástup na nejatraktivnější trasy je ze železniční stanice Šumná. Jednak odsud můžete vyjet přes Lesnou a Čížov k hraničnímu přechodu Hardegg a pokračovat v Rakousku, jednak se můžete vydat Švýcarským údolím do Vranova nad Dyjí a přes Cornštejn a Bítov ukončit okruh zase v Šumné nebo pokračovat do Moravských Budějovic a Jaroměřic nad Rokytnou.

Ze Šumné se můžete také vydat přes Nový Hrádek nebo Šenkenberk do Znojma, přičemž existuje několik různých variant. Velmi zajímavé okruhy lze naplánovat přímo ze Znojma. Jednak lze využít nedaleký hraniční přechod v Hnanicích (mimo mapku), kudy se přes Retz, Kaju a Hardegg dostanete zpět do ČR, nebo u Hnanic lze odbočit přes býv. Gruberův mlýn pod Šobesem, se zajížďkou na Nový Hrádek, zpět do Znojma.

Čerpáno z oficiálních stránek http://hornibreckov.cz, na kterých najdete další informace.