Stálky

Stálky

Obec Stálky leží v západní části znojemského okresu, v blízkosti hranice s Rakouskem. Obec je rozložena po obou stranách silnice s velikou návsí, jejíž středem protéká potok. Vesnička je zasazena do malebné krajiny vhodné k turistice a poznávání přírody.

Stálky, obec dřívějším jménem Křtalek, nebo Stalky, německy Stallek, samostatná katastrální a politická obec se školou. Vzdálená 10 km od Vranova na jihozápad, na silnici z Vranova do Drozdovic. Osada je vystavěna po obou stranách silnice, domy jsou štítem do silnice, ale před nimi jsou zahrádky. Náves je vlastně obšírná louka. Grunty a chalupy jsou promíchány, veškeré domy jsou úhledné, z tvrdého staviva a kryty křidlicí. Vesnicí teče potok.

Historie
Před rokem 1849 chodily do Křtálek do školy také děti z Frajštejna. A vletech 1794 až 1840 sem byla přiškolena také dolnorakouská osada Heinrichsreith, ležící u samých hranic. R. 1789 měl učitel ročně od velkostatku uherčického 4 sáhy dřeva, od obce křtálské z 52 domů po čtvrti měřiče žita a po 15 krejcarech, od obce samé 2 sáhy dřeva na otop školy a sáh dřeva na otápění při opakovacích hodinách. Od r. 1876 po 30 let se ve Křtálkách vyučovalo polodenně, protože jediná učebna byla tak malá, že se do ní všichni školáci nevešli. R. 1899 začalo vyučování ženským ručním pracím. Školní kronika byla založena r. 1822, školní knihovna měla 148 čísel.

Pošta a telegraf bývaly v Šafově, nejbližší nádraží v 18 km vzdáleném Šumvaldě.

Rody přes sto let na gruntech: Eidher, Pikal, Boigner, Nagner, Fritz, Stipani, Lutz, Harrer, Lindinger, Ziering, Ackerl, Regen, Bach, Stiedl.

Spolek dobrovolných hasičů od r. 1889.

Živelné pohromy: veliké požáry r. 1814, 1817, 1846; r. 1875 veliké krupobití (25. června) a téhož roku (2. července) zhoubná průtrž mračen.

Samota půl hodiny vzdálený Křeslík, zbytek kdysi zaniklé osady Křeslíka mezi Křtálkami a Petřínem.

Poddanské poměry: k lánu se čítá 40 - 50 jiter půdy, k půllánu 20 - 30, ke čtvrtlánu 15 - 20; statky nejsou stejné.

Ve Křtálkách se narodil 14. září r. 1845 Adrian Lambert Zach je od r. 1889 opat premonstránského kláštera v Jeruši(Geras) v Dolních Rakousích.

Rok 1493 král Vladislav II. potvrdil ves Křtálky s farou Leopoldovi Krajířovi z Krajku, jehož otci Wolfgangovi Krajířovi toto zboží již dříve z lenního svazku propustil. Od té doby byly Křtálky příslušenstvím zboží Frajštejnského.

Rok 1561 majitel Václav Krajíř z Krajku daroval poddaným křtáleckým právo odúmrtní. R. 1563 dal ves Křtálky intabulovati Adamovi Krajiřovi, kterýž hned zase Wolfovi Strejnovi ze Švarcenavy, od které doby je osada příslušenstvím statku uherčického.

Památka

Kostel Nanebevzetí P. Marie
Kostel Nanebevzetí P. Marie, původně pozdně gotická stavba (snad jednolodní), barokně přestavěná roku 1631, má presbytář ukončený pěti stranami osmiúhelníku, s mohutnými opěráky, obdélnou loď rovněž s opěráky (snad zamýšlené dvojlodí) nadstavěnými až po podstřešní římsu, okna obdélná, půlkruhem klenutá (jedno zaslepené gotické okno je v ose presbytáře), bez šambrán. Sakristie je nová po jižní straně.

Věž je přestavěna k západnímu štítu, ukončena zděným kuželem střechy, nad římsou má nástavbu atiky se čtyřmi malými jehlanci v rozích, zvonicové patro s okenicemi obloukem klenutými na maltovou římsu a jednoduchou šambránu. Přední hrany jsou skoseny a ve zvonicovém patře podříznuty. Prostory věže jsou osvětleny štěrbinami ve zdivu. Věž tak připomíná radniční věž v Boskovicích (z roku 1566). Boční vchod do kostela byl zazděn roku 1852. Vysoký gotický zaklenutý vítězný oblouk odděluje loď s klenutou valenou klenbou se styčnými lunetami. Taková je klenba i v presbytáři. Ten má na epištolní straně pozdně gotické sedile, v rámu dva trojúhelníkové štíty s kýlovými obloučky a trojlistými ozdobami. Jsou asi z konce 15. století.

Hlavní oltář má dřevěné retabulum se dvěma sloupy a čtyřmi pilíři, nesoucí kladí a římsu nad prostřední nikou s plastikou Nanebevzetí. Po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla. Nástavec s křížem má po bocích sochy sv. Vavřince a Štěpána. Ještě roku 1906 zde byl obraz sv. Trojice a menší obraz Nanebevzetí (dle Vlastivědy Moravské). Boční oltáře sv. Josefa a P. Marie Lurdské jsou novějšího data. Kazatelna je z poloviny 19. století. Má na stříšce sochu sv. Michaela a čtyři drobné plastiky andělů z druhé poloviny 17. století. Obraz sv. Barbory na zdi presbytáře je lidová práce z roku 1860. Pokladnička u vchodu je z druhé poloviny 15. století. Zvon z roku 1760 je od Jiřího Scheichela ze Znojma.

Současnost
Naše vesnice leží v malém údolíčku mezi poli a z horizontu není prakticky vidět. Jediné, co upoutá, je špička věže kostela, která má jehlovitý tvar a v dálce se před Vámi najednou objeví jako by vykukovala z polí. Vesnici protéká potok, který pramení na česko-rakouské hranici a asi po 10 km vtéká do řeky Dyje.

Dominantou vesnice je kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Je to zajímavý architektonický skvost s původní kamennou dlažbou a starobylými varhany.

Okolní krajina je přímo zrozena pro turistiku a cyklistiku, která nabízí mnoho zajímavých pohledů do krajiny. Pro rekreaci Vám poslouží hřiště jak fotbalové, tak hřiště na volejbal, nebo nohejbal přímo na prostorné návsi s možností osvěžení v parných letních dnech v místním koupališti s prolézačkami, houpačkami a pískovištěm, které v zimě slouží jako kluziště. Pro odvážné je možné domluvit vyjížďku na koni a pro děti jízdu na poníku, které zde chová farní tým.

Pro turisty a rybáře možnost stanování a rybaření na nedaleké řece Dyji. Pro žízeň a občerstvení nabízíme posezení v místní hospodě s idylickým názvem "Hospoda na konci světa", která je častou zastávkou cyklistů, jenž tudy projíždějí po cyklistické stezce a využívají možnost projet po státní hranici ve stínu lesa s krásnými vyhlídkami do údolí a řeku Dyji.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecstalky.cz/, na kterých najdete další informace.