Šafov

Šafov

Obec Šafov leží v bezprostřední blízkosti hranic s Rakouskem, obklopena pěti chovnými rybníky. Zatím příležitostně je otevírán pěší a cyklistický přechod do rakouského Langau (česky Lanava) s velkým koupalištěm pro veřejnost a 7 km odtud je zámecký areál Riegersburg s krásným parkem a zajímavými expozicemi.

Historie
První konkrétnější důkazy o osidlování šafovska pocházejí z 8. století. Je to nález slovanského žárového pohřebiště v blízkosti rakouských hranic. Vzniklá osada se rozvíjela a stávala se trvalou součástí zeměpanského Vranovského hradu, který býval český s celou okolní krajinou.

První písemná zmínka o Šafově je z 28. 9. 1323 v listině, kterou směnil král Jan Lucemburský s pánem Jindřichem z Lipé zeměpanské statky moravské Vranov a Jevíčko za zboží Tachovské v Čechách.

Za husitských válek prošla několikrát obcí a okolím husitská a rakouská vojska. V krutých bojích Šafov několikrát změnil majitele a z obce po ústupu Husitů zbyly jen spálené sutiny. Celé okolí bylo vylidněno a dílo dokonala morová epidemie.

Značný rozkvět zaznamenala obec v době, kdy byl majitelem Vranovského hradu krajský hejtman ve Znojmě Zdeněk Lomnický z Meziříčí (tedy kolem roku 1540). Došlo k obnově vesnice, pozvedla se řemesla.

Roku 1540 udělil císař Šafovu podruhé městská práva, která za husitských válek pozbyl. Šafov se povyšuje na městečko, dostává erb, stříbrnou pečeť, povolení řemesel a trh na sv. Bartoloměje. Dále právo výčepní (hospoda byla vystavěna v roce 1620), právo provozu mlýna později potvrzují Ferdinand II., Karel VI., Marie Terezie, Josef II., František II. a naposledy Ferdinand I. v roce 1839.

Každý z panovníků přidával městečku další výhody a výsady. Přibyly trhy vánoční, týdenní obilní trh, jedenkrát měsíčně se konal dobytčí trh. Bylo tu i právo soudit. V té době rozkvětu řemesel a bohatství městečka se obnovilo opevnění, které pocházelo z dob před husitskými boji. Opevnění vydrželo do roku 1647, kdy byl Šafov zničen Švédy. Zdi a tři brány, kterými se do městečka vcházelo, byly postupně rozebrány. Nejdéle se zachovala Petřínská brána (do roku 1889).

Za Zdeňka Lomnického se rozšířilo ve Vranově a jeho okolí učení Českých bratří a luteránství. Ani další majitelé Vranova nebyli katolíci. Katolická kaple s farou, která zde stála od roku 1516, byla v roce 1552 přeměněna na farní kostel. Ten vlivem nekatolického vranovského panstva přešel s farou v roce 1556 do nekatolických rukou. Luteránští pastoři zde působili až do roku 1631, kdy byli vytlačeni katolickými misionáři. Pro nedostatek katolických kněží tehdy farnost zanikla. Farář byl opět jmenován v roce 1703.

Významnou událostí v historii Šafova byl vznik židovské obce. Bylo to za vlády Marie Terezie (1740 - 1780). V roce 1785 byl vybudován židovský hřbitov a templ. Židovská škola byla založena v roce 1800.

V roce 1790 žilo v obci v 64 domech 556 Židů (z 1096 obyvatel), v roce 1934 z 1243 bylo 632 Židů. Pak už počet židovského obyvatelstva klesá. V roce 1900 při sčítání lidu žilo v 224 domech 942 občanů, z toho 374 Židů. Většina obyvatel byla německé národnosti, pouze 15 české. Zaměstnáním většinou zemědělci a drobní řemeslníci.

Na počátku století byly v městečku 2 školy - židovská a křesťanská, školní knihovna, pošta, telegraf, záložna, katolický kostel s farou, židovský templ, obvodní lékař a porodní asistentka. Čtyřikrát ročně se konal výroční trh, jednou za měsíc trh dobytčí a pak trhy týdenní.

Po roce 1918, kdy vznikla Československá republika a uzavřely se státní hranice s Rakouskem, ochromil se obchod obyvatel Šafova a Rakouska, přetrhla se síť trhů a obyvatelé městečka chudli. Upadal obchod a řemesla, nastalo vystěhovalectví. Ve vesnici byla spousta prázdných domů, zejména židovských. V těch se dočasně usazovali čeští lidé, kteří se vystěhovávali z Rakouska. Nenacházeli tu možnost slušné obživy, proto se po čase stěhovali dále do vnitrozemí. Česká menšina se pomalu zvětšovala, ale žila v chudobě, protože nevlastnila půdu.

Po mnichovském diktátu obec a okolí prakticky opustilo české a židovské obyvatelstvo. Po ukončení 2. světové války došlo k vysídlení německého obyvatelstva a k dosidlování obce českým obyvatelstvem.

Současnost
V současné době jsou veškeré aktivity obce v katastrálním území Šafov i v obci samotné závislé na množství finančních prostředků. Trvalé bydliště má v obci v dnešní době 173 občanů, více než polovinu obyvatel produktivního věku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. Téměř třetina lidí je důchodového věku, což jsou hlavní příčiny nedostatku financí obce.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Bartoloměje na návsi

Židovský hřbitov - severně za obcí

Socha sv. Jana Nepomuckého - u silnice na Vranov n/D

Okolo obce je 5 chovných rybníků

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.safov.cz/, na kterých najdete další informace.