Horní Dunajovice

Horní Dunajovice

Také slyšíte šumění řeky při vyslovení názvu této obce? Ne náhodou - původní obyvatelé Hroních Dunajovic patrně přišli z oblasti okolo Dunaje. Vodu mají Dunajovičtí vůbec v oblibě - uprostřed vsi stojí historická vodní tvrz (přebudovaná na sýpku), na horním toku potoka tekoucího v katastru obce se rozkládá závlahová nádrž, ráj rybářů a turistů.

O bohaté historii obce a tradici pěstování révy vinné v Horních Dunajovicích svědčí dokument z roku 1386, kdy jeden z movitých znojemských rychtářů koupil "ves s polnostmi, lesem, tvrzí a vinicemi", myšleno Horní Dunajovice.

Zdejší viniční tratě patří k historicky nejstarším a především Frédy a Stará hora se řadí ke špičkovým viničním tratím první kategorie, označovaným též jako "terroir".

Jestli se chcete dozvědět, jak probíhá velikonoční "hrkání" mezi dvěma rivaly - částmi obce, zajeďte se podívat do Horních Dunajovic. Nebo raději ne - co kdyby vás zasáhlo vejce naložené v hnoji, či jiná originálně páchnoucí střela určená jedné ze soupeřících stran?

Další kuriozitou je šikmá kostelní věž - věž s větší výchylkou od svislice byste v České republice nenašli.

Jak informuje přiložená "tabule", mezi významné objekty v obci patří fara, škola, kaple, hřbitov, poutní místo Rybnice a již zmiňovaná vodní nádrž. Ale do Horních Dunajovic se přece jen jezdí hlavně za vínem!

Obec Horní Dunajovice vznikla postupným sloučením dvou obcí, a to Horních Dunajovic a Domčic. Jméno Dunajovice se pravděpodobně odvozuje od názvu lidí přišlých od Dunaje. Jméno Dunajovice znamená v moravských nářečích „na vodu bohatý tok řeky, kaluž“. Už od 16. století se na Moravě rozlišují Horní a Dolní Dunajovice.

Historie
Historické počátky obce Horní Dunajovice jsou dlouho skryté pro nedostatek písemných zpráv. První osobou, která se v letech 1242 až 1260 uvádí s predikátem Donavit, případně Donayowitz, byl český podkomoří Markvart z Dunaviček u Benešova. První osobou, která mohla být spjata s Horními Dunajovicemi, byl asi Oldřich, zmiňovaný k roku 1284. Zda-li však patřil k rodu, který držel Dunajovice v polovině 14. století, však není zjistitelné.

První bezpečná zmínka o naší obci je z roku 1350. Sídlil zde rod Vladyků, kteří se nazývali z Dunajovic. Ti zřejmě vybudovali v obci tvrz, doloženou písemně teprve v roce 1386. Poté se držitelé často střídali.
V roce 1505 prodal Bohuš Talafús z Říčan svůj statek v Horních Dunajovicích Oldřichovi Březnickému z Náchodu. Tento rod pak postupně vykupoval všechny části obce od drobných držitelů, v roce 1527 dokonce koupil od olbramkosteleckého probošta Jana z Doubravky celé Domčice.

Od uvedeného roku žili obyvatelé Domčic a Horních Dunajovic po dobu 150 let pod jednou vrchností.
V roce 1536 pravděpodobně přestavěl Jindřich Březnický dosavadní tvrz v renesanční zámek, za něho byla ves povýšena na městečko. Pak se držitelé Horních Dunajovic střídali, v roce 1683 se stal zámek majetkem Strahovského kláštera. V 17. století byl zámek barokně přestavěn, postupně však ztrácel svou funkci a byl v l9. století přeměněn v sýpku. Budova stojí uprostřed obce a je místními obyvateli nazývána Starý zámek.

Jindřich Březnický z Náchoda vykonával v polovině 16. století funkci výběrčího zemských daní pro kraj Brněnský a Znojemský. Pracovitými lidmi byli v té době proslulí Čeští bratři a habáni. Jindřich Březnický byl jejich příznivcem a ochránce, a proto je rád usídloval na svém hornodunajovickém panství, kde žili do té doby jen katolíci.

České bratry obdarovala i paní Johanka z Ludanic. Podle její darovací listiny z roku 1567 byl v městečku purkmistr, konšelé a horný (měl na starosti vinohrady). Z kupní smlouvy z roku 1615, uzavřené mezi panem Hynkem Březnickým a panem Vilémem z Roupova, je známo, že už tehdy byl v městečku zámek, dvůr, pivovar, mlýn, ovčírna a k panství patřily vedle Horních Dunajovic i městečko Domčice a vsi Želetice, Křepice, Vítonice a Moravské Borovice.

Domčice znamenají jméno pro ves lidí Domkových, v českých zemích jde o ojedinělý název pro obec. První zmínka o Domčicích je z roku 1447, kdy Domčice patří do proboštství do Olbramkostela.
Následkem válečných operací a nemocí v době třicetileté války ubylo v obou obcích stálých obyvatel a tím i obdělávané půdy. Stát i noví majitelé panství a statků se rozhodli v roce 1672 pořídit soupis poddaných a půdy za účelem zdanění. Tento první moravský berní katastr se nazýval lánový rejstřík. Podle něj měly obě obce 58 % pustých stavení, bylo zde celkem 12 osídlených stavení. Kromě polí evidoval lánový rejstřík i vinohrady. I když Domčice byly statutárně obcí, měly více stavení (celkem 40) než městečko Horní Dunajovice. Podle lánového rejstříku bylo v Domčicích osídleno v roce 1672 celkem 17 stavení.

Po třicetileté válce se společné dějiny obou obcí rozcházejí na dlouhou dobu (až do roku 1960, kdy došlo ke sloučení obou obcí). Domčice se stávají součástí panství Želetického spolu se sousedními Žeroticemi a vzdálenějšími Křepicemi. Přestože obce patřily rozdílným vrchnostem, po duchovní správě náležely až do roku 1767 do farnosti v Žeroticích.

V 17. a 18. století byly v hojné míře zakládány vinice. V roce 1735 byly podle pozemkové knihy vinice se třech tratích – Stará hora, Kravka a Rosova. V této době byly také zakládány rybníky.

O existenci jednoho z práv městečka Horní Dunajovice – o právu hrdelním – svědčí dodnes místní a pomístní jména jako Šibeniční vrch a Stínadla. Většina hrdelních soudů městeček v předbělohorské době měla omezenou pravomoc, prováděla výslech a pak rozsudky, které vynášel soud v nejbližším královském městě Znojmě. Během 17. století hrdelní právo postupně zanikalo.

V 18. století při pořizování tereziánského katastru došlo i k sepsání veškerého majetku vrchností. V té době byla v naší obci panská hospoda, kovárna, dva mlýny. Z této doby jsou známy i názvy polních tratí, z nichž většina je dosud užívána.

Hornodunajovická obec byla řízena z radnice, která stála na vyvýšenině u silnice nad náměstím. Dnes je to jednopatrový soukromý dům. Bohatý archiv městečka obsahuje listiny v 18. a 19. století psané česky a německy. Revoluční léta 1848/49 přinesla nejen zrušení roboty, ale také zrušení vrchnostenské správy. První obecní volby byly provedeny v polovině roku 1850.

První světová válka byla v Horních Dunajovicích a Domčicích oznámena veřejnosti 1. 8. 1914. Toho dne odešli také první muži na frontu proti Srbsku a Rusku. Během války padlo z Horních Dunajovic celkem 37, z Domčic pak 26 vojáků. Pro oživení hospodářského života a pro lepší spojení s administrativním střediskem mělo význam zřízení železničního spoje mezi obcí a velkým tržištěm ve Znojmě. V roce 1924 byla zřízena první autobusová linka ze Znojma přes Horní Dunajovice do Mororavského Krumlova.

Období od Mnichova do 15. března 1939 je obecně nazýváno obdobím druhé republiky. Domčice byly okupovány a po krátkou dobu patřily do Třetí říše. Horní Dunajovice patřily stále do druhé republiky. Společně obě obce žily po 15. březnu 1939 v Německu podřízeném Protektorátu Čechy a Morava.

V Horních Dunajovicích byly dva trhy, na sv. Marka a na Povýšení sv. Kříže. Znak městečka Horních Dunajovic udělený panovnickým privilegiem tvoří štít modré barvy s bažantem doprava obráceným, nad ním dva zkřížené kosíře a mezi nimi tři žluté nebo zlaté šesticípé hvězdy. Později byla užívána i holubice a vlaštovka.

Historické objekty

Tvrz (starý zámek)

Farní kostel
Byl zbudován roku 1540 panem Jindřichem Březnickým z náchoda. Po třicetileté válce byl značně poškozen a v roce 1622 byl kostel opraven premonstráty ze Strahova. Pod kostelem je veliká hrobka a rozsáhlé únikové chodby, které vedly až do Žerotic a na Koráb.

Zajímavostí kostela je jeho nakloněná vež. Kostelní věž stála ještě před rokem 1540, byla vyšší a měla i větší okno a byla původně příbytkem pro ponocného. Protože byla nestabilní, byla snížena a byly přistavěny i opěrné pilíře, které ovšem nebyly dokončeny.

Když byl kostel v roce 1783 restaurován z iniciativy řádu Premonstrátů ze Strahova, byla kostelní věž vysoká 26 m stále nakloněna. Její nestabilita se přičítala podzemním chodbám. Až v roce 1951 se místní páter Procházka zasloužil o to, že věž kostela byla zpevněna, neboť se stále více nakláněla a hrozilo její sesutí. Nakloněná věž však i nadále zůstává zvláštností naší obce.

Lurdská jeskyně v Rybnicích
Toto údolí je zřejmě nejhezčím celkem v našem okolí. Konají se zde církevní poutě (2x ročně). První mariánskou sochu zde vysvětil známý Český spisovatel páter Václav Kosmák.

Škola
První zmínka o škole je z roku 1823. Za zmínku jistě stojí to, že zde působil významný pedagog, pan řídící Černovský, hudební skladatel, rodák z Poličky, kde v mládí hrával v orchestru Bohuslava Martinů.

Obec Horní Dunajovice je tvořena dvěma katastry a to katastrem Horní Dunajovice a Domčice. Velikost katastrálního území je 1 008 ha. Obec se nachází v okrese Znojmo na rozhraní dvou krajinných celků – Českomoravské vysočiny (zastoupené geomorfologickým celkem Jevišovickou pahorkatinou a podcelkem Znojemskou pahorkatinou) a Dyjsko-svrateckého úvalu (zastoupeného geom. celkem Drnholeckou pahorkatinou). Z hlediska reliéfu se jedná o mírně zvlněnou krajinu intenzivně hospodářsky obdělávanou s vysokým procentem zornění. Téměř středem obce protéká Křepický potok, který s 240 metry má nejnižší nadmořskou výšku. Nejvyšší naměřená nadmořská výška je 325 metrů a nachází se v severovýchodní části.

Horniné podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu – jíly, písky, štěrky. Jsou však většinou pohřbeny pod pleistocénními terasovými štěrkopísky. Oby typy hornin jsou pak z převážné části kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné podloží vystupuje jen okrajově a tvoří různě velké ostrůvky. Geologické podloží je tvořeno pararulami, na jejichž výchozech vznikly hnědé mělčí půdy, které tvoří okrsky po celém území. Největší část území pokrývají spraše pleistocénního stáří, které představují nejhodnotnější půdotvorný substrát po stránce hloubky profilu, tak i složení. Na těchto sprašových pokryvech se vyvinuly černozemě a hnědozemě. Dříve se zde těžila cihlářská a keramická hlína, ale jelikož cihelna v 80. letech 20. století zanikla, přestalo se i s těžbou této suroviny.

Katastry Horních Dunajovic a Domčic se nachází celé v povodí Jevišovky. Vodní toky v katastru jsou velice významné, jejich síť je však řídká. Od severozápadu k jihovýchodu protéká katastrem Křepička. Průměrný roční průtok v Křepičce při ústí do Jevišovky činí 0,07 m3/s. Na horním toku Křepičky se nachází vodní nádrž, která slouží v letě k rekreaci (hojně ji využívají rybáři a v létě turisté ke koupání, v současné době zde staví místní občan menší penzion).

V severní části katastru pramení občasný vodní tok Rosavka. Ten se vlévá do Křepičky na jihovýchodním okraji Domčic. Vodní toky se vyznačují nevyrovnaným vodním režimem. Maximální průtoky se objevují v jarních měsících, minimální pak na podzim. Toky mají přirozené koryto s břehovými porosty. V Domčicích se potom ještě nachází jedna vodní plocha a to Domčický rybník. Uvedené území je extrémně suché. Koncem léta trpí vodní toky nedostatkem vody, v suchých létech i na delší dobu zcela vysychají.

Na Křepičce byla proto provedena revitalizační opatření spočívající ve vybudování nádržky - malého průtočného rybníku. Cílem byla opatření pro obnovu rybí populace, zajištění ochrany ryb před jejich splachováním v době povodňových průtoků, přežití v době extrémně nízkých průtoků a při promrznutí toku, obnova vegetace na břehu a zvýšení estetické úrovně toku. Vzhledem ke konfiguraci terénu a rozsahu zornění zemědělské půdy je značná část řešeného území zasažena vodní erozí.

Klimaticky leží naše obec na rozhraní dvou klimatických oblastí, severozápadní část v mírně teplé oblasti a jihovýchodní v teplé oblasti. Průměrná roční teplota je 8,4 C. Nejteplejší je červenec s průměrnou teplotou 18,4 C, nejchladnější je leden s průměrnou teplotou -2,4 C.
Roční průměr srážek je 494 mm, srážkově nejbohatší je červen (81 mm), nejchudší je leden a únor (23 mm). Průměrná doba slunečního svitu za rok je 1798 h, převládající směr větru je severozápadní.

Vodní nádrž Kréty

Vodní tvrz
Stojí ve středu obce. Dříve byla majetkem pánů Březnických z Náchoda. Tvrz byla později přestavěna na sýpku. Obklopovaly ji valy naplnitelné vodou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.daniz.cz/obce/main.asp?kodob=04286, na kterých najdete další informace.