Bohutice

Bohutice

Obec Bohutice se nachází 31km jihozápadně od města Brna nedaleko Moravského Krumlova. Nejpohodlněji se tam dostaneme po státní silnici č. 53 Brno – Znojmo dále také vlakovým spojením ČD Brno – Hrušovany nad Jevišovkou, která obcí prochází. Obec se nachází na konci úpatí  vrchoviny Bobrava  v nadmořské výšce 258 metrů (48. stup. severní šířky a 34. stup. východní délky).

První písemná zmínka o Bohuticích je doložena od roku 1253 (zpráva o farním kostelu), avšak první osídlení oblasti se mapuje do mladší doby kamenné 4500 až 2700 let př. n. l.,  jak dokazují archeologické nálezy. Obec bývala vždy zemědělsko-vinařskou oblastí, převážně v 19.stol. pěstováním a šlechtěním ovocných stromů kde vznikla odrůda „Bohutická Meruňka“- Abricot Surce de Bohutice.

Zejména v dnešní době je v obci hojně rozšiřováno vinařství, které má v místní lokalitě dobré podmínky a tradici.Obcí prochází značená cyklistická stezka  Ivančice-Znojmo.

Historie
Obec Bohutice leží na okraji úvalu s dalekým výhledem do úrodné jihomoravské krajiny. Jsou zemědělskou obcí se staletou tradicí sadařství a vinařství. Katastr Bohutic byl osídlen mnoha kulturami pravěkých lidí. Archeologickými nálezy je dokladována kultura s lineární keramikou, se zvoncovými poháry, hroby unětické, velatické, horákovské, římské a slovanské.

V poloze „sokolské cvičiště“ bylo objeveno roku 1926 řadové pohřebiště z mladší doby hradištní. Pohřby datují nálezy esovitých náušnic a také mince, ražené mezi léty1038 až 1046. Toto slovanské pohřebiště svědčí pro staré založení bohutické vsi. Bohutice jsou poprvé písemně doloženy k roku 1253, kdy se jako svědek jmenuje zdejší farář Konrád z Bohutic.

Zprvu ves náležela vyšehradské kapitule, od které ji koupil Jindřich z Lipé na Krumlově. Páni z Lipé propůjčovali Bohutice svým manům, kterých se zde ve 14. až 15. století vystřídala celá řada. Díl vsi náležel ve 14. století také Řádu německých rytířů v Hostěradicích. Kolem roku 1470 se usazuje na bohutickém lénu rod Kusých z Mukoděl. V roce 1535 získal Jan Kusý od Jana z Lipé ves a tvrz Bohutice do dědičného vlastnictví. Vesnice se stala centrem nevelkého panství. Pod ochranou vrchnosti se v Bohuticích roku 1545 usadili novokřtěnci známí také jako habáni. Členové této sekty si postavili na kopci nad dnešním hřbitovem společný dům. Přes četná příkoří zde vydrželi až do roku 1622.

V roce 1619 byly Bohutice vypáleny císařským vojskem. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Kusých z Mukoděl zkonfiskován a Bohutice připadly jezuitské koleji ve Znojmě. Po zrušení jezuitského řádu (1773) panství připadlo studijnímu fondu, který statek pronajal a později prodal. Majitelé se často střídali až v roce 1828 panství získal Josef Seydl. Posledním majitelem byl Hans Seydl - Neuschel, jemuž byl po skončení 2. světové války majetek zkonfiskován. Před koncem 18. století náležel k hospodářskému příslušenství zámku přilehlý pivovar, dvůr, palírna a hospoda. Byla zde i cihelna a textilní manufaktura. V letech 1841 až 1851 se v Bohuticích činily pokusy s těžbou hnědého uhlí.

Kulturní památka

Zámek
Zámek se nachází v samém středu obce Bohutice. Ze všech stran je obklopen zelení. Přilehlý park má rozlohu půl hektaru. Pod košatými lipami na nádvoří zámku se nachází kašna se sochou sv. Floriana. Původně se na tomto místě  nacházela tvrz. Přestavba na renesanční arkádový zámek byla provedena držiteli rodiny Kusých v poslední čtvrtině 16. století.

Půdorys zámku je ve tvaru písmene "L". Zámek má 2 poschodí. Starší, čelní část budovy otevřená k jihu, je opatřena arkádami, které jsou podepřeny 15 toskánskými sloupy. V této části budovy se v přízemí nachází kaple, která v minulosti sloužila k náboženským účelům. Nyní je z kaple vytvořena velká společenská místnost, kde se odehrávají různé společenské, např. tradiční ochutnávka vín Bohutický košt. Navazující místnost je přebudována na menší společenskou místnost se sociální zařízením.

V 1. poschodí se nachází místnosti obecního úřadu, kterým dominuje zasedací místnost, jež původně sloužila jako modrý salonek. Salonek je především význačný tím, že je na jeho stropu vyobrazena původní malba.

Levé křídlo zámku je z hlediska historického mladší. V přízemí se nachází školní jídelna, která poskytuje stravování jak dětem mateřské školy, žákům základní školy, tak i ostatním občanům. Celé první podlaží je využíváno jako mateřská školka. Druhé podlaží sloužilo původně jako byt. Ve druhém poschodí se také nachází hojně navštěvovaná místní knihovna.

Z uvedených předcházejících informací je znát, že náš zámek žije svým vlastním každodenním životem. Odchodem původních majitelů se zámek stal jak dominantou obce, tak i centrem hlavního dění. Díky své rozmanitosti a prostorovému využití si tato kulturní památka zasluhuje, aby byla i nadále ošetřována a chráněna.

Turistické zajímavosti

Cyklostezka z Ivančic do Znojma 
Cesta ve zkratce: Ivančice - Padochov (3,5 km) - Neslovice (7) - po silnici 395 - Hlína (11) - Moravské Bránice (15) - Nové Bránice (17) - Dolní Kounice (19) - Pravlov (21) - Jezeřany-Maršovice (26) - Mor. Krumlov (40) - cyklotrasa 5006 - Rakšice (42) - Bohutice (49) - Miroslav (56) - cyklotrasa 5009 - Damnice (60) - Dolenice (62) - Břežany (67) - cyklotrasa 5008 - Čejkovice (71) - Borotice (76) - Práče (80) - Prosiměřice (83) - Kyjovice (85) - Žerotice (86) - cyklotrasa 5006 - Tvořihráz (88) - Kuchařovice (98) - Znojmo (100).

Podrobnější informace
Cyklostezka začíná Ivančicích, kde si můžeme prohlédnout rodné domy Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka, kostel a Muzeum. Po této zastávce se vydáme do Padochova, Neslovic a okrajem přírodního parku Bobrava do Hlíny.

Pokračujeme do Dolních Kounic, kde najdeme nepřístupný zámek na místě bývalého kláštera, zříceninu kostela P. Marie a židovské památky (sinagoga a hřbitov).

Přes Pravlov se dostaneme na křižovatku a směrem vpravo projedeme Jezeřany a Maršovice. Dlouhým lesním úsekem klesáme do Moravského Krumlova, kde centrální památkou je zámek s výstavou 20 rozměrných obrazů Alfonse Muchy - Slovanská epopej.

Z města se vydáme na jih kolem Týnského rybníka podél rezervace Rakšické louky a značenou cyklotrasou dojedeme do Bohutic.

V Bohuticích je účelově využíván zámek, hřbitovní kaple, pod níž je postavena umělá Lurdská jeskyně. Zajímavým územím je chráněná krajinná oblast - Michálek. Stezka pokračuje přes Miroslav do Lechovic, Prosiměřic a v Žeroticích si můžeme prohlédnout zbytky zámku.

Přes Tvořihráz sjíždíme do Znojma, kde je tolik památek, že jimi vyplníme jakýkoliv dlouhý čas, který nám zbyl na cestě domů.
 
Znojemská vinařská stezka
Popis trasy http://www.stezky.cz/default.htm.

Vinařství
První vinice byla založena na vrchu u sv. Michala již roku 1237. Ve srovnání se současností měly Bohutice ještě počátkem minulého století podstatně více vinohradů. Aktuálně je v obci vysazeno 6,9 hektatů vinic, na nichž hospodaří 39 pěstitelů vinné révy.

Kounický region, do kterého z vinařského hlediska Bohutice patří, je známý především kvalitním červeným vínem. Ve viničních tratích „U sv. Michala“, „Jelendy“ a „Olbramovická hora“ zaujímá Svatovavřinecké společně s Veltlínským zeleným největší plochu. Tyto odrůdy jsou pro obec charakteristické, zajímavý je také Sauvignon se svojí nezaměnitelnou chutí, Ryzlink vlašský a Müller - Thurgau. Tradiční akcí pořádanou zdejšími vinaři je jarní Bohutický košt konající se v atraktivních prostorách zámku a přilehlého parku.

Tradice vinařství v obci Bohutice
Nejstarší dochované zápisy kronikářů i prastaré, dnes již vpravdě archivní obecní katastrální mapy, nás přesvědčí o skutečnosti, že kupříkladu v minulém století (hlavně na jeho počátku) bylo soukromých vinic nepoměrně více nežli v současné době. Naši předkové byli povětšinou sedláci a patřilo zřejmě k tehdejšímu bontonu, že každý z nich nějaký ten vinohrad vlastnil a víno - výhradně ke své potřebě- si vypěstoval.

Bylo to v dobách, kdy v Bohuticích se ještě nepěstovaly meruňky a nebyla zde zavedena železnice. Neklamné jsou záznamy, které dokazují, že v místních oblastech Jelendy, Na kopcích, Jihlavské, V širokých a katastrech v okolí Svatého Michala (Pod Michálkem, Pod štaniblem) drtivě převládala vinná réva. Naši předkové měli před námi jednu velkou výhodu: nemuseli se tolik obávat různých nemocí, které nás ohrožují v plné míře; jim bohatě stačila modrá skalice, smíchaná s vápnem a tímto roztokem se stříkalo po mnoho generací. A úspěšně. Navíc - nejobávanější nemoc vinic oné doby - pověstný révokaz, který stačil během dvou až tří let zmařit chloubu a dřinu našich předků, řádil v naší obci naposledy okolo roku 1920; byl však natolik silný, že mu neodolala většina vinic a byla to největší pohroma místního vinařství.

Jinou otázkou zůstává kvalita tehdejších bohutických vín: víme přece dobře, že zde nikdy nevyrostly samostatné kolonie vinných sklepů, tak jako v jiných a větších oblastech jižní Moravy, a to samo poznamenalo kvalitu místních vín. Ke kvašení, ale i k uložení vín musel postačit obyčejný sklep, kde byly uloženy i brambory, řepa a ostatní “aromatické" plodiny, které se s vínem nesnášejí. Co bylo naplat kupříkladu sedlákovi Šteflovi, že v letech 1910 až 1915 vykopal spolu se svou rodinou sklep dlouhý nejméně 40 metrů (jeho současný majitel Standa Krabica vám to, milí čtenáři, rád potvrdí), když nikdy jako klasický vinný sklep nesloužil a bylo v něm uloženo všechno možné i nemožné. A nezjistil jsem zatím, zda proslulý panský vinný sklep v zámku, o kterém bezpochyby ještě bude vbrzku řeč, sloužil výhradně k pěstování vína.

Ke zvýšení kvality bohutických vín jistě nepřispěla ani malá vzdělanost a pověstné “šetřílkovství" našich předků; přidat do vinného moštu potřebné množství cukru bylo málem hodnoceno jako velký hřích. Rovněž kvasné pochody nebyly správně dodržovány; takové víno se brzy kazilo, vytvářela se na něm plíseň, řádila hnědka, v mnoha případech bylo víno cítit nedobře vymytými nádobami a nezřídka se stávalo, že v březnu následujícího roku bylo vhodné již jen na “svařák". Ve vsi bylo i několik sedláků -pěstitelů, kteří si s kvalitou vykvašeného vína nemuseli dělat vůbec žádné starosti, protože je stačili vypít tak brzy, že vlastně nevěděli, jak vykvašené a vyčištěné víno má vůbec vypadat. Ale zase na druhé straně - nikdy se jim nestačilo zkazit...

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bohutice.cz/, na kterých najdete další informace.