Křepice

Křepice

Historie
"Obec Křepice leží v jihovýchodním cípu soudního okresu hrotovského a jest se sousedními Stupešicemi nejjižněji ležící obcí na Hrotovsku“ – tolik doslovný přepis z obecní kroniky.

Křepice náleží mezi nejstarší osady okresu. Jako v celém regionu i zde byly nálezy z doby prehistorické. Dokladem je místo dodnes zvané „Hradisko“, které ja bohaté na archeologické nálezy.

Jméno Křepice se objevuje v zakládací listině Louckého kláštera ve Znojmě jako osada původně klášteru darovaná. Původ slova se odvozuje od osobního jména Křepek nebo Chřepek. Kronika se dále zmiňuje o nejstarších budovách. Jsou jimi kaple a ještě starší je zvonice u této kaple. Věta „Stavení ostatní náležející rolníkům a domkařům ani panský dvůr nepoutají pozorovatele starobylostí ani výstavností.“  -  dokládá, že obec Křepice nebyla nikdy obcí velkého významu. V roce 1689 zde bylo jen 14 domů a roku 1910 čítala obec 51 čísel s 263 obyvateli.

První světová válka si vybrala oběti i z řad občanů Křepic. Celkem pět se jich nevrátilo domů. Ostatní měli to štěstí a se svými blízkými se opět setkali. Meziválečná léta byla vyplněna starostí o vzhled obce, vybudováním obecní knihovny a školy.

Událostí, která otřásla celou obcí byla úkladná vražda obuvníka Antonína Kudrny v roce 1924 Josefem Januszem z Rešova v Haliči. Byl odsouzen ke 20 letům těžkého žaláře.

V r. 1925 bylo provedeno rozparcelování „panského dvora“ a půda přešla do vlastnictví domkařů a současně bylo dokončeno scelování. Pozemky byly též částečně odvodněny a tato akce trvala několik let.  Od r. 1927 má obec silnici vedoucí z Přeskač do Mikulovic. Za 11 let byla kolaudována silnice do Běhařovic.

A od roku 1936 byla zřízena civilní protiletecká obrana a též služba požární a samaritní. V tomto roce též bylo rozhodnuto připojit měšťanskou školu k obvodu mikulovickému. Rok 1938 a 1939 se promítl i do života Křepic. Přistěhovalo se ze Sudet několik rodin do obce. Projížděli tu fašističtí vojáci po zabrání Československa Hitlerem. Byly nařízeny oslavy jeho narozenin v obci. Také jízda po pravé straně pod pokutou a zákaz shromažďování.

Ve válečných letech byl zatajován skutečný počet domácího zvířectva i obilí kvůli výši dodávek. U zemědělců v Křepicích muselo v r. 1941 pracovat několik Židů na německý rozkaz.  Panovala nedůvěra mezi lidmi a došlo k udání dvou osob a jejich vyšetřování gestapem. V r. 1943 mlýny nesměly bez povolení mlít, máselnice a odstředivky na mléko byly zaplombovány. Vše se ale obcházelo, jak se dalo.

V roce 1944 se přistěhovali do prázdných domů Němci z Rumunska. Byly též vyvlastňovány domy s obyvateli. Objevil se jugoslávský partyzán a za pomoc byli tři občané odvlečeni do koncentračního tábora. V r. 1945 před osvobozením byly ve vsi stavěny dřevěné zábrany  proti tankům a Němci opouštějí vesnici.

Únorový převrat roku 1948 nezpůsobil mnoho změn. Tato skutečnost se projevila až v pozdějších letech. Byli také jmenováni vesničtí boháči v roce 1952 a ostatní získáváni ke společnému hospodaření. KSČ má v obci největší vliv. Vzniká zemědělské družstvo.

V r. 1960 je obec součástí okresu Znojmo. Objevuje se na polích první kombajn. O rok později je odbahňován rybník. Roste počet elektrických spotřebičů. Další roky se již nevymykají životu v ostatních obcích se socialistickým způsobem života.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.severznojemska.cz/krepice, na kterých najdete další informace.