Miroslavské Knínice

Miroslavské Knínice

Obec Miroslavské Knínice se nachází v severní části okresu Znojmo, od města Znojma je vzdálena 29 km severovýchodně, od Moravského Krumlova je 7 km jižně. Katastrální území obce má rozlohu 863,1 ha. Svými katastrálními hranicemi sousedí Miroslavské Knínice na jihu s Miroslaví, na západě s Kadovem, na severu s Lesonicemi a na východě s Bohuticemi, Našiměřicemi a Suchohrdly.

Zájmové území leží na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého nížinného úvalu. Reliéf katastru má v severní části ráz členité vrchoviny a v jižní části ploché sníženiny. Katastrální území se svažuje jihovýchodním směrem, od velkého komplexu Bohutického a Lesonického lesa, který zasahuje do severní části k. ú. Údolí Našiměřického potoka prochází středem katastru od západu k jihovýchodu. Převážná část katastru je zemědělsky obhospodařovanou krajinou.

Vrcholy Lesonického lesa dosahují v severní části 360 až 370 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj k. ú. 238 m n.m.

Obec Miroslavské Knínice leží ve střední části zájmového území v údolí Našiměřického potoka v nadmořské výšce 280 až 320 m n. m. Nejníže leží jihovýchodní okraj obce v údolí toku a nejvýše je situovaný severozápadní okraj se zemědělskou farmou. Východní částí k. ú. prochází železniční trať Brno - Hrušovany nad Jevišovkou.

Historický vývoj
První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1262, kdy vesnice, tvrz, dvůr i fara patřily Jaroslavovi z Knínic. V průběhu let až do poloviny 19. století byla obec v držení různých šlechtických rodů. K nejznámějším patřil majitel Krumlova Beneš, Jan z Lichtenburka a Bítova, Václav z Lomnice, majitel Náměště, dále Jan z Žerotína, hrabě z Haugvic a hrabě Mitrovský. V roce 1869 chudnoucí šlechta prodala panství majitelům cukrovaru v Modřicích a pak až do první světové války byli vlastníky různí další bohatí rakouští měšťané.

Fara byla v obci již ve 14. století. Jejími patrony byli majitelé panství. V roce 1480 kněz faru opustil, záležitost byla dlouho řešena církevními orgány a od roku 1625 již není obsazována. Svátosti přijížděli udílet jezuité z Bohutic. Kostel sv. Mikuláše byl v roce 1655 přifařen k Miroslavi a v roce 1802 hraběnkou Daunovou opraven. Původní hřbitov kolem kostela byl na konci 18. století zrušen. Škola byla založena koncem 18. století. Nová jednotřídní škola byla vybudována v roce 1835 a v roce 1888 přestavbou poschodí rozšířena na dvoutřídní. Školní knihovna byla založena v roce 1872, od roku 1888 zde byla vedena Pamětní kniha obce. Obecní knihovna fungovala od roku 1892.

Sídelní struktura
Původní zástavba zemědělskými usedlostmi vznikla v údolí po obou březích Našiměřického potoka, souběžně s tokem ve směru východ - západ. Na pravém břehu, na úpatí svahu se vytvořila jednostranná zástavba podél cesty k Suchohrdlům a na levém břehu ulice obestavěná podél severní strany s menší obdélníkovou návsí. Na náves ústilo 7 ulic, uprostřed návsi býval rybníček.

Grunty byly ve čtyřech hlavních ulicích vedoucích proti sobě na náves. Chalupy byly ve třech postraních uličkách a na dvou pahorcích - severně na Výhoně a jižně na Větrníku. Před grunty byly předzahrádky a žudry. Grunty byly stavěny okapem souběžně s cestou, měly středem vedenou chodbu, po každé straně světnici, za jednou byla kuchyň a za druhou komora, hospodářská stavení se připojovaly ke kuchyni, nebo ke komoře, za dvorem byla zahrada. Členění pozemků bylo pravidelné severojižním směrem.

V západní části, na mírném jižním svahu byla tvrz přestavěná později na zámek. Mezi zámkem a vsí byl založen zámecký park, jehož součástí byl kostel sv. Mikoláše se hřbitovem, hřbitov byl později zrušen a nový založen na jihozápadním okraji vsi.

Původní zástavba zemědělských usedlostí je většinou přízemní se sedlovými střechami situovanými hřebeny souběžně se silnicí. Severní a jižní část obce byla postupně přestavována. Jižně na pahorku jsou domky přestavěny a jsou částečně využívány jako rekreační chalupy. V severní části obce je kompaktní uliční řadová zástavba, která je postupně přestavována.

Současnost
Silnice ke Krumlovu procházející středem obce severojižním směrem a silnice k Miroslavi vybíhající jižním směrem tvoří osu obce. Podél silnice v severní části vznikla nová zástavba řadových domů a novostavby samostatně stojící, novostavby jsou rovněž podél cesty k zemědělské farmě.

Nová výstavba rodinných domů je zejména v severní části obce, v současné době je výstavba zaměřena na přestavby, dostavby proluk, rekonstrukce a modernizace stávající zástavby. Výstavba je do dvou podlaží se sedlovými střechami.

Budova školy byla postavena severně na pahorku na Výhoně. Ve středu obce byla postavena prodejna a hostinec Jednoty a hasičská zbrojnice. V parku byla vybudována požární nádrž. Severně od obce bylo vybudováno hřiště na kopanou.

ZD Miroslav, farma Miroslavské Knínice je situována západně od obce. Hospodářské budovy původního velkostatku situované západně od zámku jsou přestavovány firmou Irel, s. r. o., se záměrem využití pro výrobu kosmetiky. Mezi obcí a farmou je situováno zahradnictví.

Rekreace a cestovní ruch
Pro rekreaci v místě slouží sportovní areál, hřiště na kopanou, požární nádrž se šatnami v zámeckém parku v obci, víceúčelové hřiště, v současné době neudržované, situované jihozápadně za budovou zámku.

Údolí Našiměřického potoka, který pramení západně od obce, se táhne jihovýchodním směrem, strmé břehy jsou zalesněny, jihovýchodně asi 2 km od obce je na toku rybník Suchánek, který je využitý k chovu ryb. Bohutický a Lesonický les zaujímá plochu při severní hranici, po hřebenu se táhne pás lesů až k rybníku Suchánek.

V obci je využíváno přibližně 40 chalup pro rekreační bydlení, z toho je 8 vyčleněných rekreačních domů. V obci jsou podmínky pro rozvoj agroturistiky, v soukromých objektech původních statků.

Pěší trasy a cyklistické stezky
Obcí je vedena regionální cyklotrasa č 50009 Ivančice - Miroslav - Břežany, kde se připojuje na cyklotrasu č. 5008. Tato navazuje v Hrušovanech n. J. na cyklotrasu v rámci programu Greenways - Zelené stezky Praha - Vídeň, která je vedena z Prahy na Tábor, Jindřichův Hradec, Znojmo a Hevlín.

Miroslaví je vedena po silnici III/40014 vinařská stezka s názvem "Znojemská", ze Znojma do Ivančic.
Obec má zařízení, které je možno uplatnit v turistice a cyklistice. Je to obchod se smíšeným zbožím a dva hostince. V zámeckém parku je koupaliště a samotný park po rekonstrukci bude vhodným místem pro odpočinek cykloturistům. V zámku je možno vybudovat i ubytovací zařízení. Orientace na cykloturistiku může být pro obec vhodnou ekonomickou aktivitou.

Pro pohyb pěších i cyklistů volnou krajinou je možno použít i další účelové polní cesty zejména obyvateli obce pro krátkodobou místní rekreaci, ale i jako dopravní spojení mezi obcemi při absenci hromadné dopravy. Zpřístupní se tak i lokální cíle jako jsou lesní plochy a nebo vodní nádrže.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://miroslavske-kninice.cz/index.php, na kterých najdete další informace.