Znojmo

Znojmo

Znojmo – třetí nejdůležitější historické město Moravy, které tvoří přirozené centrum širokého okolí a pro mnoho zahraničních návštěvníků je vstupní branou do České republiky. Rozprostírá se na vysoké skále nad řekou Dyjí v místech, kde se poslední výběžky Českomoravské vysočiny rozplývají do rovin Dyjsko-svrateckého úvalu.

Blízkost rakouské hranice formovala dějiny města již od počátku 11. století. Staletou historii oblíbeného města českých králů a moravských markrabat lze nejlépe dokumentovat na četných architektonických památkách, které jsou ukázkovou učebnicí všech stavebních stylů: hradní areál s barokním zámkem a národní kulturní památkou - románskou rotundou sv. Kateřiny, nebo monumentální gotický děkanský chrám sv. Mikuláše a další půltucet středověkých kostelů a klášterů včetně obrovitého komplexu budov premonstrátského opatství Louka.

Daleko více než kterékoli jiné město v České republice je Znojmo živoucí ukázkou skvělého života v období renesance: měšťanských domů z tohoto období se dochovaly ve městě desítky. A vysoko nade všemi shlíží štíhlá radniční věž – neodmyslitelná dominanta města. Slunné arkádové dvory a elegantně zaklenuté mázhauzy nabízejí posezení žíznivým turistům, tajemný středověký labyrint úzkých uliček a podzemních chodeb láká k dobrodužným výpravám, vinné sklípky zase k degustacím všemožných vzorků skvělých moravských vín. Vždyť Znojmo je také proslulým centrem vinařství. A kdo se již městského ruchu nabažil, může si odpočinout v příjemném chládku parků a příměstských lesoparků a nebo vyrazit na výlet do Národního parku Podyjí.

Znojmo patří mezi nejstarší česká města a v současnosti je přirozeným kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Počet obyvatel se blíží 36 tisícům. Příznivá nadmořská výška (289 m n. m.) i vhodné klimatické podmínky určily převážně zemědělské a potravinářské zaměření zdejšího průmyslu (ovocnářství, výroba vína, konzervárenství), tradiční je rovněž keramický průmysl.

Historie
Osídlení oblasti je prokazatelně doloženo archeologickými nálezy už z období mladšího neolitu. Nepřetržitě pak bylo místo obydleno od příchodu Slovanů na Moravu v 6. století. V 9. století vznikla na Hradišti (dnes městská část Znojma) výšinná pevnost, náležející k Velkomoravské říši.

Při reorganizaci území českým knížetem Břetislavem I. v první polovině 11. století se správní i duchovní centrum přestěhovalo z Hradiště na protější ostroh, kde byl někdy kolem roku 1030 založen nový hrad - sídlo přemyslovského údělného knížete s velkofarním kostelem, rotundou Panny Marie (v roce 1962 vyhlášena národní kulturní památkou). Kolem roku 1100 byl postaven i původní kostel sv. Mikuláše.

Nově vzniklé vsi v podhradí byly již před rokem 1226 ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem 1. v uvedeném roce povýšeny na královské město. Do nově vytyčeného města byli zváni kolonisté z Německa a svoji obec si zde brzy založili i Židé, jak o tom svědčí nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334, objevený na místě bývalého hřbitova před Horní bránou.

V klášteře Louka (dnes městská část) jižně od města se již kolem roku 1190 usadili premonstráti a v městě samotném našli ještě v průběhu 13. století působiště minorité, dominikáni a klarisky. Po bitvě na Moravském poli byl ve znojemském klášteře minoritů (dnes budova Jihomoravského muzea) v letech 1279 až 1297 dočasně pohřben český král Přemysl Otakar II.. Teprve po odnětí církevní klatby byly jeho ostatky převezeny do Prahy.

Město se dále rozvíjelo a bohatlo a díky stálé podpoře vládnoucího královského rodu mu byla udělována řada privilegií. V roce 1335 Znojmo vážně poškodil požár, který vznikl při svatbě Anny, nejmladší dcery krále Jana Lucemburského s rakouským arcivévodou Ottou Habsburským. Bohatí měšťané však škody na stavbách rychle opravili a zdokonalili i městské opevnění, takže v roce 1404 se město nejen dokázalo ubránit vojskům uherského krále Zikmunda, ale jeho hradby odolaly i dělům, která byla tehdy na českém území použita vůbec poprvé. Bouřlivou dobu husitských válek Znojmo prožilo na straně přívrženců Zikmunda. Císař Zikmund ve Znojmě v prosinci roku 1437 dokonce umírá. V roce 1490 město postihl další ničivý požár, po němž bylo po celé 16. století až do třicetileté války Znojmo přestavováno v duchu nového stavebního slohu - renesance.

V roce 1628 se ve Znojmě sešel za přítomnosti krále Ferdinanda II. zemský sněm, na němž bylo vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu s přísahou věčné věrnosti Habsburkům. V průběhu 17. století postihlo Znojmo několik ran, ze kterých se vzpamatovávalo dlouho a těžce. Mezi ně patří obsazení města vojsky švédského generála Torstensona roku 1645, ohrožení Turky v roce 1663 a ničivý mor v letech 1679 - 1680.

K opětovnému oživení rozvoje a stavebního ruchu došlo až v polovině 18. století a to především u církevních objektů. Tehdy se centrem umění stává zejména premonstrátský klášter v Louce. Josefínské reformy roku 1784 přinesly proto Znojmu nejen zrušení několika klášterů, ale v souvislosti s tím také ukončení významných uměleckých zakázek. Poté se městem převalily v krátkém sledu dvě armády - roku 1799 ruská vojska při tažení do Itálie, roku 1805 francouzská vojska během postupu na Slavkov. V roce 1809 se v samotné blízkosti města dokonce odehrála bitva mezi vojsky císaře Napoleona a rakouského císaře Františka 1., v níž zvítězili Francouzi a jejichž následný pobyt město značně finančně zatížil.

Následující období všeobecného rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává svůj převážně zemědělský charakter. Výjimkou byla oblast keramické výroby, která se ve Znojmě postupně stává tradicí, jež trvá dodnes. Město se však stále rozvíjí, mimo jiné i zásluhou železnice, která Znojmo spojila s Vídní, Prahou a Brnem v letech 1870 - 71.

Druhá polovina 19. století přinesla vyhrocování národnostních problémů. Roku 1869 se německý magistrát zřekl titulu královské město a v roce 1897 dokonce zcela zakázal úřadování v českém jazyce. Od roku 1870 zde vedle sebe působily dva národnostně zaměřené spolky - nově vzniklá česká Beseda Znojemská a Německý občanský spolek. Napětí mezi oběma národnostmi dosáhlo vrcholu v říjnu 1918, kdy byla vyhlášena tzv. Německá jižní Morava s hlavním městem Znojmem.

Město bylo připojeno k nově vzniklému Československu až po obsazení čs. vojskem 18. prosince 1918. V roce 1938 však bylo Znojmo přičleněno přímo k Velkoněmecké říši, a tak až teprve po druhé světové válce se stává trvalou součástí Československa. V roce 1962 byla rotunda Panny Marie vyhlášena národní kulturní památkou a v roce 1971 byl historický střed města prohlášen městskou památkovou rezervací. Až v posledních letech však dochází k opravdové obnově a proměně Znojma tak, aby město laskavě a vstřícně vítalo všechny své návštěvníky a současně bylo příjemným místem k žití pro své stálé obyvatele.

V obcích jižně od Znojma nalezneme řadu vinných sklepů. V některých jsou dochovány původní až přes sto let staré lisy k lisování plodů vinné révy, která se zde pěstuje již od 12. století. Díky příznivému klimatu a vhodnému složení půdy se zde pěstují především jakostní odrůdy bílých vín jako je např. Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a zvláště v poslední době stále oblíbenější Sauvignon. Znojemské víno bylo již od středověku dodáváno i na Pražský hrad a získalo přídomek "víno králů". Další významnou zdejší plodinou jsou okurky, jejichž pěstování zavedl na Znojemsku již v 16. století opat premonstrátského kláštera v Louce Freytag z Čepirohu, a které dosáhly světové proslulosti především v 1. polovině 20. století.

Svůj půvab má nejen Znojmo samo, ale i jeho bezprostřední okolí, jehož topografická členitost je ve zdejším převážně spíše rovinatém regionu až nečekaně překvapivá. Do těsné blízkosti města zasahuje Národní park Podyjí (vyhlášen 1992), který se na 62 km čtverečních rozkládá od Znojma až po Vranov nad Dyjí. Je tvořen převážně hluboce zaříznutými meandry řeky Dyje, která tak protéká údolím se strmými svahy porostlými hlubokými lesy s řadou teplomilných rostlin a chráněných živočichů.

Památky

Rotunda sv. Kateřiny
O tom, že národní kulturní památka rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě dostává novou střechu, svědčí již několik měsíců zvláštní ochranný deštník, který stavbu při výměně krytiny chránil před nepřízní počasí.

Lechovický kostel
Každý kdo cestuje ze Znojma do Brna či Moravského Krumlova již z dálky spatří na vyvýšeném pahorku v zeleni akátových lesů, bělostné průčelí s červenými věžemi barokního kostela. Při dobré viditelnosti se navíc v pozadí po pravé straně rýsuje silueta Mikulova pod prosluněnou Pálavou. A jede li v noci, osvětlený kostel září jako bílá perla široko daleko do kraje. Touto architektonickou perlou je kostel Navštívení Panny Marie v Lechovicích.

Kostel Sv. Alžběty
Nachází se na Vídeňské ulici. První zmínka o něm je z roku 1391. Vznikl při dolním špitále.

Althanský palác
Althanský palác - dříve nám. Kosmonautů č. 3, dnes Horní náměstí. Jednoposchoďový palác se sloupovou síní v přízemí a dvěma dvorními křídly.

Horní městská brána
Horní městská brána - nám. Svobody č. 16. Zbytek gotické městské věže s bránou byl pojat do příčného křídla dnešního dvoupatrového domu, který má se zbytkem věže společnou mansardovou střechu a vyznačuje se empírovým sloupovým portálem.

Pamětihodnosti

Vranov nad Dyjí
Toto městečko je zajisté nejdůležitější turistické a rekreační centrum, a to nejen v západní části okresu. Osada vznikla původně pod důležitým hradem, postaveným na 80 m vysoké skále nad Dyjí, patřícím rovněž do řetězu pohraničních hradů na jižní hranici českého středověkého státu.

Kravsko
Menší obec na severozápad od Znojma, známá svou keramickou továrnou, která produkuje keramické nádobí a uměleckou keramiku.

Cornštejn
Jen necelé 2 km od Bítova po proudu řeky Dyje stojí mohutná a dodnes obdiv vzbuzující zřícenina hradu Cornštejn z 13. století.

Znojemské parky a aleje
Málokteré město se může pochlubit tolika parky, navíc v tak různorodé formě. Jeden z prvních vznikl na místě již tehdy zbytečného hradebního příkopu, který byl zasypán a osázen stromy ve formě aleje. Ta se táhne podél celých východních hradeb a tvoří příjemnou spojnici mezi tzv. Horním a Dolním předměstím. V dnešním silném automobilovém provozu vám tato trasa umožní relativně klidné a bezpečné přemísťování, spojené navíc s pohledy na zbytky městských hradeb a věží, ale i na novější stavby gymnázia nebo České spořitelny.

Městská architektura

Podzemí
Podzemí - je tvořeno bývalými sklepy měšťanských domů. Chodby jsou tesány ve skále až čtyři patra pod sebou.

Městské hradby
Městské opevnění (hradby) - dochovaly se v souvislých pásech téměř kolem celého historického jádra města. Z původních čtyř městských bran se částečně zachovala pouze Horní brána, ostatní byly odstraněny v minulém století.

Malby ve znojemské rotundě
Po takřka detektivním pátrání v nejstarší části Kosmovy Kroniky české (I. kn., kap. 5-9) a jejím srovnáním s příslušnými partiemi na středověkých románských malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, které byly dosud považovány za její téměř doslovný obrazový přepis, si Vám nyní dovoluji předložit výsledky své práce, shrnuté do jediné věty: Tzv. "Přemyslovská scéna" není přemyslovská! Nebyla namalována až v roce 1134 podle Kosmy, ale již v letech 1019 až 1034 za Břetislavovy správy Moravy (tzn. ještě před Kosmovým narozením) a představuje také zcela jiný příběh. Shoda některých detailů maleb s Kosmovým textem je způsobena tím, že Kosmas (1045-1125) před započetím své Kroniky nutně musel malby v rotundě několikrát vidět. A nechal se jimi "inspirovat".

Hrad Bítov
Jméno Bítov představuje především velmi silný a nikdy nepokořený hrad při ústí Želetavky do Dyje. Původně královský hrad z 11. století byl často přestavován, ve 14. století přešel do majetku šlechty a byl obydlen až do roku 1945.

Popice
Tato obec leží jen 5 km jihozápadně od Znojma, a přestože je od něho oddělena lesy a vřesovišti, stala se již jeho administrativní součástí. Narodil se zde významný spisovatel, který se proslavil více v cizině než doma, protože z politických důvodů odešel do tehdejšího Rakousko-Uherska a do Spojených států, kde změnil své původní jméno Karl Postl na Charles Sealsfield.

Zřícenina hradu Frejnštejn
Zřícenina hradu, který společně s Cornštejnem měl podpořit obranu královského hradu Bítova, leží několik kilometrů od něho proti proudu v místech, kde již končí vzdutí vranovské přehrady.

Kostel sv. Hipolyta
Kostel sv. Hipolyta - Hradiště. Vznikl pravděpodobně už začátkem 9. století jako součást knížecího hradu na původním starém velkomoravském hradišti a byl hlavním kostelem znojemského arcikněžství do doby, než tuto funkci převzala novější rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny.

Bývalý minoritský klášter
Bývalý minoritský klášter - ul. Přemyslovců č. 6. Objekt sestává z jednoposchoďové trojkřídlé budovy. Klášter minoritů byl založen v 2. pol. 13. stol.

Evangelický kostel
Evangelický kostel - nám. kpt. Otmara Chlupa. Je nejmladším městským kostelem. Byl postaven teprve v roce 1911 a při jeho architektuře se silně projevil vliv vídeňské secese.

Dominikánský klášter
Dominikánský klášter - Dolní Česká č. 1. Ze středověkého kláštera, založeného počátkem 13. stol., se zachovala tři křídla ambitu s kapitulní síní a základy několika dalších budov.

Turistické zajímavosti

Jevišovická přehrada
Jevišovická přehrada je nejstarší přehradní nádrž na Moravě. Byla vystavěna v letech 1894-97 na ochranu proti záplavám a jako zásobárna vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zděná hráz je vysoká 25,5 m a dlouhá 122 m, vodní plocha měří 14,5 ha.

Památník Prokopa Diviše
Expozice českého vynálezce bleskosvodu. Byl postaven v roce 1936 na památku premonstrátského kněze, vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše. U památníku umístěna replika bleskosvodu. Památník se nachází u Farního úřadu sv. Markéty.

Větrný mlýn
Kuželovitá zděná stavba s přístavkem a atrapou větrných lopat. Byl postaven v roce 1850 Franzem Czernym. Jediný dochovaný funkční větrný mlýn v Rakousku, nachází se na Kalvárii za Retzem, sraz na prohlídku před radnicí v Retzu, na Hauptplatz.

Vranovská přehradní nádrž
Byla vystavěna v letech 1931 až 34 proti ničivým záplavám na dolním toku Dyje - svého času největší v Československu (výška hráze 54 m, délka 296 m, plocha 765 ha). Postupně se stala důležitým rekreačním centrem (zv. Moravský Jadran).

Znojemská vodní nádrž
Byla vystavěna v letech 1962 až 66 k vyrovnávání nepravidelných odtoků vody z Vranovské přehrady, k ochraně před povodněmi a především jako rezervoár pitné vody pro Znojmo. Jezero je dlouhé 5 km a hluboké max. 15 m.

Železniční viadukt přes Dyji
Most se nachází na trati Znojmo-Šatov-Retz. Viadukt na třech kamenných pilířích byl vystavěn v roce 1871 je dlouhý 220 m a vysoký 48 m. Je největším objektem na trati bývalé Severozápadní dráhy z Vídně do Prahy. Byl postaven podle projektu J. Brika. Most byl vyhlášen technickou památkou.

Minimuzeum československého opevnění Mor. Krumlov
Nachází se na kopci Spravedlnost asi 1 km od obce Bohunice, mezi Olbramovicemi a Moravským Krumlovem. Jsou to dvě pevnosti lehkého opevnění, vybaveny dobovým vybavením z let 1935 až 1938. V jednom objektu je rekonstruován do původní podoby, v druhém je postupně zřizována expozice poválečné reaktivace opevnění.

Místo: silnice z Mor. Krumlova do Olbramovic, asi 500 m za kamenolomem, u poutače polní cestou vpravo přes žel. trať, dále vlastní značení. Parkoviště asi 500 m od objektu.

Muzeum opevnění Slup
Řopík se nachází v blízkosti polní cesty u kříže na jižním okraji obce Slup, odbočka ze silnice Znojmo - Jaroslavice doprava. Jedná se o objekt lehkého opevnění, rekonstruován do původní podoby z roku 1938 včetně lafetace, ventilace, výstroje, maket zbraní.

Kontakt: Pavel Andrýsek, Palánek 188, 682 01 Vyškov. Mimo otevírací dny nad 20 osob/400 Kč po telefonické domluvě. Prohlídky v cizích jazycích jsou zajištěny textem v anglickém a německém jazyce. Není bezbariérový přístup. Parkoviště: 800 m.

Tipy na výlety

Vlkova věž
I po setmění je na co se dívat. Znojemská Beseda zve zájemce na prohlídku města Znojma z Vlkovy věže ve večerních hodinách u příležitosti vzpomínky na Napoleonskou bitvu ve Znojmě.

Cykloturistická vycházka - č. 10, 44 km.
Z Jevišovic po silnici do obce Rozkoš, zde odbočit doleva a po silnici do Hostimi, poté do Zvěrkovic, z obce po polní cestě přes obec Lažínky do Moravských Budějovic, odtud po silnici přes Krnčice do Nových Syrovic, zde zabočit doleva a po silnici přes Blížkovice, Ctidružice, Grešlovo Mýto do Pavlic, kde navážeme na cyklotrasu č. 5010 a po ní dojedeme zpět do Jevišovic.

Cykloturistická vycházka - č. 9, 51 km.
Z Vranova nad Dyjí kolem Vranovské přehrady po cyklotrase č. 48 (Praha-Wien) do Šumné, zde navázat na cyklotrasu č. 5007 a přes Štítary, Zálesí, Chvalatice, Popelná do Bítova, stále po stejné cyklotrase kolem zříceniny hradu Cornštejn, přes Korolupy do Uherčic, zde navázat na cyklotrasu č. 48 (Praha -Wien) a kolem zříceniny hradu Frejnštejn u Podhradí, přes Starý Petřín a Nový Petřín zpět do Vranova nad Dyjí.

Cykloturistický výlet - č. 8, 31 km, (se zajížďkou k Hardeggské vyhlídce + 8 km).
Z Vranova nad Dyjí po žluté cyklostezce (Trasa šesti měst) do Lesné, odtud po stejné cyklostezce do Horního Břečkova a Lukova, zde navázat na zelenou cyklostezku (Národním parkem Podyjí), k rozcestníku Příčky, odtud po cyklotrase č. 5002 na Nový Hrádek, opět stejnou stezkou zpět k rozcestníku Příčky, po zelené stezce do Čížova (možnost jet na Hardeggskou vyhlídku, prohlídka Návštěvnického střediska NP Podyjí v Čížově) a odtud po cyklotrase č. 48 přes Větrník k silnici, odtud po žluté cyklostezce zpět do Vranova nad Dyjí.

Cykloturistický výlet - č. 7, 35 km.
Z Vranova nad Dyjí po cyklostezce č. 48 k rozcestníku U rozhledny, poté po silnici na Šafov, přes hraniční přechod směr Langau, po přibližně 1 km od hranic odbočit doleva a po zelené cyklostezce (Trasa rybníků a tůní) k Riegersburgu, zde navázat na modrou cyklostezku (Ságy, mýty a pověsti) a přes Felling do Hardeggu, opět přes hraniční přechod do Čížova (po cestě možnost jet na Hardeggskou vyhlídku), z Čížova přes Větrník po cyklotrase č. 48 k silnici a odtud po žluté cyklostezce (Trasa šesti měst) do Vranova nad Dyjí.

Cykloturistický výlet - č. 6, 75 km.
Ze Znojma po cyklotrase č. 5006 přes Kuchařovice, Tvořihráz, Žerotice a Horní Dunajovice až na křižovatku, odtud po silnici přes Trstěnice, Džbánice, ve Vémyslicích se napojíme na cyklotrasu č.5006 a přes Rybníky jedeme do Moravského Krumlova, odtud po cyklostezce č. 5009 přes Lesonice a Moravské Knínice do Miroslavi (asi 50 km, odtud možnost jet vlakem zpět do Znojma) nebo po stejné cyklostezce do Hostěradic, odtud po silnici č. 413 přes Vítonice, Prosiměřice, Těšetice a Suchohrdly zpět do Znojma.

Cykloturistický výlet - č. 5, 65 km.
Ze Znojma po silnici č. 413 přes Suchohrdly do Těšetic, odtud vpravo na Bantice a Práče, zde se napojíme na cyklotrasu č. 5008 a pokračujeme přes Lechovice, Borotice, Čejkovice, Břežany a Pravice do Hrušovany nad Jevišovkou (asi 32 km, do Znojma je možnost vrátit se vlakem), nebo dále do Hrabětic, odtud doprava po cyklotrase č. 5008 až k rozcestníku, vpravo po cyklostezce č. 4 (Praha -- Wien) do Hevlína, zde po cyklostezce č. 408 do Hrádku, odtud rovně po silnici přes Valtrovice, Krhovice do Hodonic a Tasovic, zde se napojíme na cyklotrasu č. 5007 po které se dostaneme přes Dyji a Dobšice zpět do Znojma.

Cykloturistický výlet - č. 4, 53 km.
Ze Znojma po cyklostezce č. 5007 přes Cínovou horu do Citonic, dále do Bezkova, Horního Břečkova, zde se napojit na zelenou cyklostezku (Národním parkem Podyjí) do Čížova, odtud do Hardeggu, po cestě možnost jet na Hardeggskou vyhlídku, z Hardeggu po stejné cyklostezce do Merkersdorfu, zde je odbočka na hrad Kaja, je nutné vrátit se zpět a pokračovat po zelené cyklostezce do Niederfladnitzu, zde po modré cyklostezce (Ságy, mýty, pověsti) do Retzu, odtud po červené (vinařské) cyklostezce přes Oberretzbach, kolem Heiliger Stein, k hraničnímu přehodu Hnanice a odtud po silnice přes Havraníky a Nový Šaldorf zpět do Znojma. Nutný cestovní pas!

Cykloturistický výlet - č. 3, 46 km.
Ze Znojma okolo klášteru Louka po žluté cyklostezce (Trasa šesti měst) do Nového Šaldorfa, po silnici do Havraníků, za vsí odbočit doleva na Šatov (možnost prohlídky Malovaného sklepa), zde se napojit na červenou cyklostezku (Vinařská trasa) a pokračovat do Chvalovic a Dyjákoviček, zde po cyklostezce č. 5007 do Jaroslavic, odtud po cyklostezce č. 48 přes Slup do Strachotic, odtud rovně přes Derflice do Načeratic, odtud po červené cyklostezce přes Oblekovice do Znojma.

Cykloturistický výlet - č. 2, 41 km.
Ze Znojma na Hradiště po cyklotrase č. 5000, odtud na Králův stolec, přes Mločí údolí k Andělskému mlýnu, stále po stejné cyklotrase ke vsi Podmolí, doleva k rozcestníku U Milíře, doprava po cyklotrase č. 48 k rozcestníku Příčky, zde doleva po cyklotrase č. 5002 k zřícenině Nový Hrádek, odtud stejnou cestou k rozcestníku U Milíře a dál po cyklotrase č. 5000 přes Šobes a Devět mlýnů do Havraníků, zde odbočit na cyklotrasu č. 5001 na Sealsfieldův kámen, poté Popice a po cyklotrase č. 500 přes Konice a Kraví horu do Znojma.

Cykloturistický výlet - č. 1, 33 km.
Ze Znojma po cyklotrase č. 481 přes Přímětice do Hlubokých Mašůvek, odtud po státní silnici č. 361 do Bojanovic a dále do Jevišovic, tam navázat na cyklotrasu č. 481 směrem na Černín, Vevčice, Rudlice , Plaveč, zde možnost odbočit na Výrovickou přehradu (koupání), z Plavče po silnici č. 399 přes Únanov do Znojma.

Turistická vycházka - č. 17, 11 km.
Trasa Olbramkostel - Jevišovice je dlouhá asi 11 km. Začíná Olbramkostel, vlak - po modré kolem rybníka Jankovec - přejít silnici - pokračovat po modré nad údolím řeky Jevišovky kolem Jevišovické přehrady do Jevišovic.

Turistická vycházka - č. 16, 21 km.
Trasa Jevišovice - Plaveč (Kuchařovice) je dlouhá celkem přibližně 21 km. Začíná Jevišovice, bus - po žluté značce do Plavče, bus. Tento úsek je dlouhý cca 12 km a může pokračovat dále z Plavče po žluté do Kuchařovic, bus MHD, což je o dalších 9 km více.

Turistická vycházka - č. 15, 18 km.
Trasa Suchohrdly - Lapikus - Hl.Mašůvky je dlouhá asi 18 km. Začíná Suchohrdly, bus MHD - po zelené značce přes les Purkrábka kolem rybníka k rozcestí U Huberta - dále po žluté přes Rudu do Plavče - od rozcestníku dále po zelené přes zříceninu hradu Lapikus do Hlubokých Mašůvek.

Turistická vycházka - č. 14, 14 km.
Trasa Suchohrdly - Hubert - Kuchařovice - Znojmo je dlouhá asi 14 km. Začíná Suchohrdly, bus MHD - po zelené značce přes les Purkrábka k rybníku k rozcestí U Huberta - od rozcestí po žluté směr Kuchařovice - Deblínek - Kuchařovice - Znojmo, okraj města.

Turistická vycházka - č. 13, 16 km.
Trasa Bítov - Zblovice - Vysočany - Cornštejn - Bítov je dlouhá přibližně 16 km. Začíná Bítov - obec, bus - po červené na Bítov - hrad - dále po červené do Zblovic - kolem mlýnů na řece Želetavce přes Palliardiho hradisko - po silnici bez značky do Vysočan - odtud po silnici směr Bítov k mostu, kde se napojit na zelenou značku - kolem zříceniny hradu Cornštejn po zelené do Bítova-obec, bus.

Turistická vycházka - č. 12, 21 km.
Trasa Šumná - Chvalatice - Bítov je dlouhá přibližně 21 km. Začíná Šumná, vlak - po zelené do Švýcarského údolí - na rozcestníku odbočit doprava po žluté přes Helenin dvůr - Chvalatice - Bítov-obec - po červené na Bítov-hrad - zpět do Bítova-obce, bus.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.znojmo.eu/, na kterých najdete další informace.

Do Znojma za vínem i na běžky

Možná s příchodem zimy přestáváte myslet na výlety, a raději je odkládáte až na jaro. To je ale velká škoda, protože i zimní putování má své kouzlo. A teď nemluvíme jen o lyžování, i když právě s ním můžete své výlety spojit. Mluvíme i o zasněžených památkách nebo vánočních trzích provoněných vůní punče a svařeného vína.

celý článek

 

Další články