Miroslav

Miroslav

Historie
Nevelké jihomoravské město se třemi tisíci byvateli, leží přibližně 45 km jihozápadním směrem od Brna. Místo je písemně doloženo od roku 1222, kdy český král Přemysl Otakar I. a jeho manželka Konstancie potvrdili písemnou listinou věnování vinného desátku rajhradským benediktinům.

Neoficiální zprávy hovoří o tom, že miroslavští vinaři řídili práce při zřizování vinic v okolí Znojma, což bylo zhruba o tři století dříve. O starých vinných druzích máme jen málo zpráv. Jedna z nich hovoří o Weinberger Ochsenblut (weinperská volská krev). Bylo to prý velmi dobré červené víno, podobné dnešní Frankovce, které se velmi dobře prodávalo do Vídně. Dnes dosahuje zdejší vinařství jihomoravské špičky, ať jde o odrůdy révy, způsob pěstování či jakost vín.

Nejznámější viniční tratí jsou Weinperky, ležící na úpatí Markova kopce s křížem na vrcholu (301 m nad mořem), ze kterého jsou při dobré viditelnosti zřetelné zasněžené vrcholky rakouských Alp. Vína odrůd Veltlínské zelené, Muller Thurgau, Neuburgské a Svatovavřinecké získaly ohlas na vinařských výstavách i za hranicemi České republiky.

Dnešní Miroslav vznikla spojením tří původně samostatných osad zmiňovaných od 14. století - Mitterdorfu, České vsi a Václavova. V letech 1497 až 1569 patřilo zboží Valeckým z Mírova, kteří si na králi vymohli povýšení Miroslavi na městečko.

Žádosti o povýšení na město pocházejí sice již z let 1929 a 1930, došlo k němu však v roce 1965. Nejdůležitější památkou Miroslavi, těžce poškozené na sklonku války v roce 1945, je goticko renesanční zámek. Jde o velmi zajímavou goticko-renesanční stavbu, jejíž posledními držiteli byli vídenští cukrovarníci Stumerové v roce 1945.

V roce 1992 získalo město památku do své správy a hledá pro něj optimální využití. Masarykova universita zde pořádá týden akční tvorby, své dostaveníčko zde mívají motorkáři, na nádvoří je možno o Jarmarku u Floriána shlédnout různé atrakce a vyslechnout koncert.

Odedávna poutaly pozornost milovníků přírody i odborníků Miroslavské kopce, které byly již v šedesátých letech navrženy do seznamu chráněných území. Důvodem je vzácná suchomilná vegetace – nejzajímavější jsou bělozářka větvovitá, koniklec velkokvětý, koulenka prodloužená, kosatec písečný, kavyl vláskovitý i péřivý, kuřička štětinovitá a xerotermní trávníky.

K realizaci projektu dochází teprve v současnosti. Úrodná půda a příznivé klimatické podmínky jsou předurčeny nejen k pěstování vinné révy, ale také meruněk, na kterou upozorňuje dnes již tradiční červencové Meruňkobraní.

Novou dominantou města je od 9. června 2001 dvanáctimetrová ocelová plastika „Radost“ od akademického sochaře Pavla Krbálka, kterou věnoval občanům města. Průřez jeho celoživotní tvorbou je možno zhlédnout ve stálé expozici, instalované v malém sále kulturního domu.

Historické zajímavosti

Miroslavská šlápota
Tradiční turistický výšlap jarní přírodou pořádá v dubnu již po mnoho let Základní škola Miroslav, u jejíž budovy je mezi 8. až 10. hodinou také start. Pochod je určen pro účastníky všech věkových kategorií. Trasy pochodu:
1) 3 km – pro nejmladší účastníky a rodiče s dětmi
2) 5 km – pro sportovce o „něco málo starší“
3) 20 km – pro nejzdatnější vytrvalce

Cíl všech tras je v areálu městského koupaliště, kde hlavně nejmenší přivítá pohádkový les. Pro starší děti jsou dále připraveny soutěže zručnosti, odvahy, k dobré náladě přispívá country kapela, k chuti přijde opečený párek na táborovém ohni.

Grešlové Mýto
Barokní most se sochou sv. Mikuláše, jejíž podstavec nese letopočet 1766.

Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Minoritský klášter se zachovalou křížovou chodbou ze 13. stol. V muzeu je vystavena sbírka orientálních zbraní, depozitář archeologie a přírodnin. V letech 1279 až 1296 byl v klášteře pohřben král Přemysl Otakar II. Otevřeno: celoročně, říjen - duben pouze Po-Pá.

Křížový sklep Přímětice
Druhý největší vinný sklep na světě, který pochází z 18. století.

Lesná
Z daleka viditelný zděný větrný mlýn, jehož interiér byl přestavěn na sympatickou restauraci.

Radniční věž ve Znojmě
Nynější radniční věž, kterou postavil na místě starší věže v roce 1445 až 1448 Mikuláš ze Sedlešovic. Věž navzdory svému věku nezratila nic na půvabu. Je vysoká 70 m s rafinovaně utvářenou "zelenou" střechou, tvořenou dalšími devíti menšími věžičkami. Je přístupná po celý rok a při vhodném počasí lze spatřit 50 km vzdálené Pálavské kopce nebo dokonce 200 km vzdálené Alpy. Otevřeno celoročně.

Slup
Unikátní technická památka - renesanční vodní mlýn z let 1512 až 1609, ve kterém jsou předvedeny výstavní expozice i skutečné mlýnské zařízení včetně vodních kol za provozu. Zajímavá je rovněž jeho poloha na Mlýnské strouze, technickém díle původně z 13. století, která přiváděla vodu do mlýna. Otevřeno: duben - říjen Út - Ne.

Šatovský malovaný sklep
Světová rarita, malované naivní umění na pískovcových stěnách sklepa.

Vodní nádrž Vranov
Vystavěna v letech 1930 až 1934, plocha jezera je 765 ha, max. hloubka 58 m. Hráz je vysoká 59,9 m a vzduté vody zaplavily 30 km údolí podobného charakteru jako má údolí Dyje v NP Podyjí. Nádrž slouží pro výrobu elektrické energie, pro závlahy a jako zdroj pitné vody pro Třebíčsko. Vyhledávané letní rekreační středisko. Voda, která je vypouštěna ze dna nádrže, je velmi studená, takže pod přehradou vzniklo tzv. druhotné pstruhové pásmo a mnohé vzácné druhy původního pásma parmového z Dyje vymizely.

Znojemské podzemí
Systém navzájem se proplétajících chodeb pod celým středověkým městem má svou celkovou délkou 30 km opravdu evropský rozměr. Chodby, které probíhají v několika patrech nad sebou, byly ve skále vytesány v době od 13. do 17. století, a byly dobře zásobeny vodou z tzv. jezuitského vodovodu. Sloužily jako zásobárny potravin, ale i jako úkryty obyvatel v dobách ohrožení města, a byly rovněž propojeny s hradem. Prohlídková trasa začíná v domě na Slepičím trhu č. 2 a je dlouhá 1 km. Otevřeno: duben-říjen, mimo sezónu předem ohlášeným skupinám.

Památky

Miroslavský zámek
K nepřehlédnutelným dominantám města patří odevšad viditelný miroslavský zámek. První zmínka o vodní tvrzi v Miroslavi je sice až z roku 1387, pověst o jejím založení kněžnou Miroslavou však vypráví o půtkách křesťanů s pohany a situuje tak založení vodního hradu, a při něm vznikajícího města na přelom 9. a 10. století. První historická zmínka o Miroslavi pochází z roku 1222 (Přemysl Otakar I. tehdy připsal miroslavský vinný desátek rajhradskému klášteru.)

K renesanční přestavbě gotického hradu na skále došlo na začátku 16. století za pánů Valeckých z Mírova. Tehdy panství vzkvétalo. Obce Mittendorf, Pémdorf a Václavov, které se postupně rozrůstaly v podhradí, byly tehdy spojeny v městečko Miroslav. Dostalo pečeť a znak - rozpůlený štít s polovinou bílé orlice a vinnou ratolestí se dvěma hrozny. V této době se také poprvé objevuje německý název Misslitz. V současnosti je mohutná budova zámku nevyužita. Pouze za dveřmi s figurálně zdobeným portálem je maličké muzeum města. Občasné návštěvníky upoutává zejména sklípková klenba v bývalé soudní síni.

Katolický kostel
Chrám sv. Petra a Pavla, nejvýznamnější barokní památka města, pochází z roku 1729. Traduje se, že jde o třetí kostelní stavbu na stejném místě. O původním hřbitově, který kostel obklopoval, svědčí pomníček z roku 1772 s lebkou. Stávající hřbitov je nedaleko a pochází z první poloviny 19. století.

Podobně jako tento kostel, tak i další barokní památky v Miroslavi – sýpka, vinný sklep, sochy sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Floriána – dokládají sepětí města s klášterem v Louce, jemuž Miroslav patřila v období po Bílé hoře téměř sto let.

Židovský hřbitov
Významnou kulturní památkou je židovský hřbitov na Nádražní ulici. Při záchranných pracích došlo k překvapivému objevu. Byl objeven náhrobek Rafaela Koniga, který jako první Žid v monarchii mohl užívat titul Mistr a provozovat živnost mimo gheto. Miroslavští Židé byli zakladatelé průmyslových podniků ve městě. Šlo především o zpracování ovoce, vonné oleje, výrobu likérů a sodovkárnu. Z židovské ulice uprostřed města se zachovalo jen několik obytných domků a synagoga přebudovaná na kulturní dům.

Evangelický kostel
Pochází z roku 1846. Je jedním z posledních chrámů postavených podle nařízení tolerančního patentu – bez věže, mimo hlavní komunikaci a původně i bez varhan. Evangelický hřbitov leží na konci Husovy ulice byl založený v roce 1857.

Radnice
Dominantou náměstí ve tvaru úzké nálevky je radnice z roku 1914. Byla postavena na místě původní radnice domácí firmou Dočkal za necelého půl roku. Sídlí zde městský úřad, je zde také zasedací sál, který je využíván i ke kulturním účelům a obřadní síň.

Zvonička a kříž v Kašenci
Obě rekonstruované památky tvoří dominantu obce, která vznikla v roce 1785 v důsledku pozemkové reformy. Kašenec, původně Kaschnitzfeld, nese jméno po A. V. Kaschnitzovi z Weinbergu, který reformy prováděl.

Drobné památky města
O soupis pomníků, křížů a památníků města pečuje redakce Miroslavského zpravodaje již čtvrtým rokem. Z celé řady křížů vyniká empírový (zač. 19. st., Nádražní ulice).

Obětem první světové války je věnováno sousoší umírajícího vojáka (kamenická dílna A. Loosa) u katolického kostela, mohyla na židovském hřbitově a pomník - kalich na evangelickém hřbitově.

Obětem bombardování 7. 5. 1945 byl vybudován pomník v parku u kulturního domu. Zde byl také u příležitosti 50. výročí ukončení druhé světové války odhalen pamětní kámen připomínající zaniklou židovskou obec.

Přírodní zajímavost

Miroslavské kopce – (Národní přírodní památka)
Toto z botanického hlediska ojedinělé území sestává z šesti izolovaných lokalit jižně od města Miroslavi o ploše 28 ha. Jedná se o kopečky známé jako Větrník 290 m, Přední a zadní Markův kopec 300 m, Ve vinohradu 297 m, U letiště 259 m a Zmrzlé 249 m.

Nejvýznamnější přírodní památkou Miroslavských kopců jsou zdejší stepní vegetace, v nichž se vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů rostlin. Patří k nim např.: Vstavač vojenský, Vstavač obecný, Koniklec velkokvětý, Koniklec luční, Pryskyřník ilyrský, Kavyl sličný, Smil písečný, Hvězdnice chlumní, Divizna brunátná, Koulenka vyšší, Len tenkolistý a mnoho dalších. Při výzkumu v letech 1991 a 1992 bylo na tomto území zjištěno celkem 342 druhů rostlin.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-miroslav.cz, na kterých najdete další informace.