Moravský Krumlov

Moravský Krumlov

Moravský Krumlov se nachází v krajině, která je hranicí mezi Českomoravskou vysočinou a Dyjsko-svrateckým úvalem. Město leží v kotlině obtékané ze tří stran řekou Rokytnou. Jeho poloha a několik významných dominant jsou charakteristickými rysy města, vzniklého před staletími.

Historie
O počátcích Moravského Krumlova se nám nedochovaly žádné písemné doklady, ale bohaté archeologické nálezy ukazují na osídlení již z doby 3 500 př. n. l. Osada zde zřejmě existovala již počátkem 12. století, ovšem prokazatelné písemné zprávy o Moravském Krumlově pocházejí z poč. 13. stol. Roku 1260 král Přemysl Otakar II. povýšil zdejší osadu na město. Místní jméno Krumlov je zmiňováno v latinsky psaném listě Rudolfa Habsburského z 6. května 1277. Přívlastek „moravský“ byl připojován na rozlišení od Českého Krumlova až v polovině 17. stol.

Roku 1260 stál v místě dnešního zámku hrad, který náležel pánům z Obřan, jejich rod vymírá v r. 1312. Poté Moravský Krumlov přešel pod vládu krále Jana Lucemburského, který jej dal v r. 1312 do zástavy Jindřichovi z Lipé. Rod pánů z Lipé patřil k nejvýznamnějším rodům v Čechách a na Moravě, v r. 1319 se Jindřich z Lipé stal nejvyšším maršálkem Českého království. Tento úřad zastávali páni z Lipé po staletí a Krumlov patřil k jejich hlavním mocenským a hospodářským oporám, vlastnili jej až na několik let do r. 1621.

Roku 1368 byl Moravský Krumlov prodán pánům z Kravař (patřil jim do r. 1434). Jejich rod přál rozvoji řemesel a obchodu, město opevnili druhými hradbami. Beneš z Kravař byl přítelem Jana Žižky z Trocnova a stoupencem kališníků. Město dal k dispozici husitské posádce a v tomto období muselo odejít německé i katolické obyvatelstvo. V listopadu 1422 krumlovská posádka dobývala i rakouský hrad Retz, kde padl Bohuslav ze Švamberka.

V letech 1435 až 1447 drží město i hrad páni z Cimburka, ale r. 1447 se opět dostává do majetku rodu z Lipé. Ten udělil měšťanům mnoho privilegií jako náhrady za válečné útrapy. Sám král Jiří z Poděbrad při návštěvě Krumlova 1458 povolil městu dva výroční trhy trvající 14 dní.

Roku 1537 povolal Jan III. Z Lipé do Krumlova věhlasného středověkého lékaře Theoprasta Bombasta z Hohenheimu, zvaného Paracelsus, aby léčil jeho choroby. Paracelsus v Krumlově dokončil některá svá významná díla. Za pánů z Lipé dochází také k přestavbě středověkého hradu v renesanční zámek. Přestavba započala 1512-13 a pokračovala téměř půl století. Podílel se na ni italský stavitel Leonardo Garus de Bisono. Roku 1562 byly zbudovány renesanční arkády na druhém nádvoří.

Při povstání moravské šlechty 1618 byl Pertold z Lipé v prvních řadách. Roku 1620 (17. ledna) navštívil zámek Bedřich Falcký (zimní král). Bitva na Bílé hoře se stala osudnou jak jemu, tak rodu z Lipé, kterému byl veškerý majetek zkonfiskován a Pertold unikl smrti jen na přímluvu vlivných osob.

Roku 1624 koupil krumlovský majetek jako pobělohorský konfiskát za 600 tis. zlatých Gundakar z Lichtensteina. Lichtensteinové dosáhli toho, že krumlovské panství bylo prohlášeno za jejich dědičné knížectví (potvrzeno Ferdinandem II.). Listinou z 20. června 1644 upravili znak města, zavedli jednací jazyk němčinu, přáli však rozvoji řemeslnických cechů. Po Bílé hoře byl Krumlov vylidněný, vypálený a rozbořený. V r. 1645 zde drancovala 26 týdnů švédská vojska.

25. dubna 1690 zachvátil město požár a Krumlov skoro celý vyhořel. Obnova trvala do r. 1695. Tehdy byl za patrona města zvolen sv. Florián a nad městem mu Maxmilián z Lichtensteina nechal postavit kapli.

23. listopadu 1805 navštívil zámek Napoleon Bonaparte, od 14. června do 30. října 1809 tábořilo u Krumlova (směrem k Rokytné) na 10 tosíc napoleonských vojáků. Další těžkou zkouškou prošlo město v letech 1866-67, kdy sem vtrhla pruská vojska při prusko-rakouské válce. Válkami město velmi utrpělo a trvalo mnoho let, než se zotavilo.

V r. 1869 se osamostatnily obce Dobřínsko, Rakšice a Rokytná, které do té doby patřily k městu. Sčítání lidu v r. 1880 udává, že Krumlov měl 275 domů, 1830 obyvatel, z nichž se 992 hlásilo k národnosti české a 838 k národnosti německé.

Po smrti Karla Rudolfa r. 1901 připadlo panství rodu Kinských. Kinští patřili k významným rodům v Čechách a byli posledními majiteli moravskokrumlovského panství. Město se r. 1938 dostává do okupačního pásma, čehož následkem se asi 1200 českých obyvatel odstěhovalo z města.

7. a 8. května 1945 město bombardovala Rudá armáda a při náletu bylo zasaženo 383 domů, z toho 113 zničeno do základů. Po válce se do zámku soustředily úřady z rozbořeného náměstí, pak zde byla kasárna, různé podniky a nakonec v zámku do r. 1991 sídlilo železniční učiliště.

V roce 1950 byla městu zapůjčena plátna Muchovy Slovanské epopeje, která jsou od r. 1963 vystavována na zámku v Rytířském sále a v kapli. Osud města Moravského Krumlova je spjat s osudy hradu, později zámku a jeho vlastníky. Byly doby, kdy město zažívalo rozkvět jako sídlo dědičného maršálka Království českého, ale byly i doby, kdy stálo na pokraji úplné zkázy.

Památky

Zámek v Moravském Krumlově
Meandry řeky Rokytné nabízely dobrá místa k osídlení, vzniká zde hradiště Rokiten, župní hrad – strážce obchodních stezek a středisko řemeslnické výroby a obchodu. Po roce 1146 (kdy byl tento hrad zničen a vypálen v boji, ve kterém si vyřizovali účty dva Přemyslovci – kníže Vladislav a Konrád, údělný kníže znojemský), byl postaven hrad nový, kamenný. Jméno dostal asi podle tvaru řečiště řeky – krumm – křivý, vypouklý. Zakladatelé hradu byli pravděpodobně páni z Obřan.

Páni z Obřan rokem 1312 vymírají a panství předal král Jan Lucemburský do držení pánům z Lipé. Roku 1368 však koupili panství páni z Kravař. Ti přebudovali hrad v honosné středověké sídlo. Byla vystavěna velká hranolová věž a rozšířen hradní palác. Hrad byl opevněn vodními příkopy z východní a západní strany. Jako příznivec husitů dal Beneš IV. z Kravař město i hrad k dispozici husitům. Pro ně se stal Mor. Krumlov opěrný bod při výpravách do Rakouska a Uher. Husité vyhnali katolické obyvatelstvo, dobyli rakouský Retz, kde padl Bohuslav ze Švamberka, který byl pochován v Mor. Krumlově.

Krátce pak drželi hrad a město páni z Cimburka, aby pak opět panství přešlo do vlastnictví pánů z Lipé (1447). Páni z Lipé dbají na rozkvět města a v 16. stol. dochází také k přestavbě hradu na renesanční zámek. Hlavní stavební práce proběhly v letech 1557 až 1562 dle návrhu italského stavitele Leonarda Gara de Bisono. Byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem, na jižní straně se vypíná hlavní hranolová zámecká věž. Vlastní dvůr byl zdoben na třech stranách (mimo východní) ve třech podlažích charakteristickými arkádami až do výše 16,5 m. Reliéfní výzdoba na pilířích a kartuších sleduje střídání toskánského, jónského a korintského slohu dle jednotlivých podlaží. Nad jedním sloupem v prvním poschodí je uvedeno datum dokončení stavby – rok 1562. Druhé poschodí je zdobeno erby pánů z Lipé a rodů s nimi spřízněných. Byl vystavěn rytířský sál a asi jako poslední byla přistavěna zámecká kaple.

V letech 1592 až 1593 byly postaveny zámecké stáje, jednoposchoďová budova se slunečními hodinami a pozdně renesančním portálem. Tím rod Lipé dokončil výstavbu zámku.

Páni z Lipé zastávali význačné funkce, byli spřízněni s panovnickým rodem Jiříka z Poděbrad, zvali na své sídlo význačné osobnosti té doby (Theoprast B. Paracelsus). Po bitvě na Bílé hoře však byli zbaveni majetku a život si zachránil Bertold Bohobud z Lipé jen na přímluvu vlivných osob.

Statky propadly císařské komoře a Ferdinand II. je r. 1625 prodal Lichtensteinům. Lichtensteinové se snažili o pozvednutí města udělováním různých práv. Město totiž za 30leté války se Švédy mnoho utrpělo. Přáli především katolíkům a zakládají klášter paulínů, prosazují německý živel.

Poslední větší úpravy zámku probíhají za Karla Josefa Lichtensteina. 1762 byla zbudována nová zámecká kaple se čtyřmi oltáři a od r. 1772 zůstává zámku jen jedna věž na jižní straně. Jeho manželka Eleonora z Oettingenu se zasloužila o založení anglického parku u zámku.

Za napoleonských válek, r. 1809 po boji u Znojma, se utábořili Francouzi v počtu 10 tisíc mužů mezi Hostěradicemi a Krumlovem, směrem na Rokytnou. Z kaple sv. Floriána si udělali stáje a ševcovskou dílnu. Trvalo několik let, než se Krumlovsko z této rány vzpamatovalo. Další ranou byl r. 1866 – po bitvě u Hradce Králové přes Krumlov přešla vojska rakouska i pruská, která způsobila nejen materiální škodu, ale přinesla s sebou i choleru.

Po smrti knížete Rudolfa r. 1908 připadl Krumlov jeho příbuznému hraběti Kinskému.

Kinští byli posledními majiteli Moravského Krumlova. Po 2. světové válce byl zámek znárodněn, a protože město bylo poničeno bombardováním, přesunuly se do něj skoro všechny úřady. Pak zámek užívala armáda, posléze zde sídlily různé podniky až nakonec byl zámek dán k dispozici železničnímu stavitelství v Brně, které zde vybudovalo internát, učebny a učňovské dílny. Tento stav trval do r. 1991. V r. 1992 za symbolickou 1 Kč dostala zámek akciová společnost Zámek, která objekt podrobila stavebně historickému průzkumu, ten nedokončila a ze zámku s půjčkami od bank odešla. V roce 2004 byl zámek prodán v dražbě a jeho novým vlastníkem je Incheba Bratislava.

Další památky:
Zámecký park
Farní kostel Všech svatých
Lichtensteinská hrobka
Klášter s kostelem sv. Bartoloměje
Knížecí dům
Kaple sv. Floriána
Městské opevnění
Kaple Panny Marie
Kostel sv. Vavřince
Kostel sv. Leopolda
Židovský hřbitov Hradisko Rokyná

Přírodní zajímavosti

Národní přírodní rezervace Krumlovsko - rokytenské slepence
Národní přírodní rezervace (NPR) Krumlovsko – rokytenské slepence vyhlášená Ministerstvem životního prostředí s účinností od 1. 6. 2005 se rozkládá na území obce Moravský Krumlov a je členěná do dvou částí. Jižní část se nachází v katastrálním území Moravský Krumlov a severní část v katastrálním území Rokytná. Celková výměra NPR, kterou z největší části (75,5ha) tvoří lesní pozemky, je 86,5 ha, z toho je 7 ha vyhlášeno jako ochranné pásmo.

Mohelská hadcová step
Národní přírodní rezervace, skalní amfiteátr nad levým břehem řeky Jihlavy. Skalní a drnová step je hostitelem mnoha vzácných a ohrožených druhů. V rezervaci jsou dvě naučné stezky - jarní a podzimní okruh.

Přírodní park Střední Pojihlaví
Místy skalami sevřené údolí řeky Jihlavy pod Dalešickou nádrží. Nejzápadnější výspa teplomilné vegetace na okraji Českomoravské vrchoviny.

Biskoupská hadcová step
Členité území stepního charakteru na hadcovém podloží s výskytem vzácných druhů rostlin a hmyzu.

Přírodní park Rokytná
Údolí meandrujícího toku řeky Rokytné s četnými skalními útvary, zastoupeny vzácné bylinné druhy.

Slepencové skály u Rokytné
Teplomilná rostlinná společenstva.

Pálava
Je chráněná krajinná oblast o rozloze 70 km². Osu tvoří Pavlovské vrchy s nejvyšším bodem Děvín. K turistickým zajímavostem patří zříceniny Sirotčího hrádku ze 13. stol, Děviček ze 14. st. a zbytky opevnění Nový Hrad ze 14.stol. Uvedeno v seznamu biosférických rezervací UNESCO.

Národní park Podyjí
Leží při státní hranici s Rakouskem, mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí. Park nabízí celkem 76 km značených turistických tras.

Okolí Moravského Krumlova - výlety
Moravský Krumlov leží uprostřed zemědělského kraje. V jeho blízkosti ale najdete i zajímavé památky a řadu příjemných míst, která stojí za zhlédnutí. Rádi bychom Vám nabídli alespoň některá z nich.

Pěší turistika
Moravský Krumlov nabízí možnost celé řady kratších vycházek po blízkém okolí i delších turistických výletů.

1. Procházka zámeckým parkem k zahradám nad Moravským Krumlovem.
2. Od Čertova kamene ke kapli sv. Floriána, odkud se nabízí nádherný výhled na město.
3. Tunelem pod zámkem do údolí řeky Rokytné a podél ní do Rokytné. Odtud k Mariánské studánce a zpět do Krumlova, případně z Rokytné dál do Budkovic a Ivančic.

Město může posloužit také jako základna pro delší turistické výlety po značených turistických trasách procházejících přírodními parky Rokytná, Střední Pojihlaví a Oslava s celou řadou zajímavostí.

Doporučené cyklotrasy
1. okruh:
Moravský Krumlov - Budkovice (na skalách nad řekou opuštěný dvůr, v areálu zbytky středověké tvrze ze 13. st.) - Ivančice (centrum města, muzeum, pamětní síň V. Menšíka) - Moravské Bránice (zbytky viaduktu z konce 19. st.) - Dolní Kounice (zřícenina kláštera Rosa Coeli) - Jezeřany-Maršovice - Moravský Krumlov: 40 km.

Trasa vede z Moravského Krumlova tunelem u zámku okolo řeky Rokytné, pod vsí Rokytná přes lávku, a poté přes silnici a dál okolo řeky do Budkovic. Odtud buď hůře sjízdným terénem podél řeky nebo po silnici do Ivančic, zbytek převážně po málo frekventovaných silnicích. Z Jezeřan přes les delší stoupání.

2. okruh:
Moravský Krumlov - Řeznovice - (románský trojapsidový kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 12. st., v interiéru zazděný kámen s kumánským nápisem) - Hrubšice (renesanční zámeček s patrovými arkádovými ochozy, soukromý majetek, opravován) - Biskoupky - Senorady - Mohelno - (pův. románský kostel Všech svatých, goticky přestavěn, východisko na Mohelenskou hadcovou step - 2 naučné stezky) - Kramolín (možnost koupání) - Slavětice - Dukovany (barokně klasicistní zámeček z 18. st., původně románský kostel sv. Václava - barokně upraven, informační centrum JE Dukovany) -Jamolice (kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěný na počátku 19. st., u vesnice odbočka na zříceninu hradu Templštejn, doloženého v r. 1298 a zničeného v polovině 15. st.) - Polánka - MK: 50 km.

Trasa vede po silnicích, odbočka na Templštejn po polní cestě a pak lesní pěšinou, pod Templštejnem možno sjet k řece. Náročnější stoupání.

3. okruh:
Moravský Krumlov - Lesonice - Miroslavské Knínice (zámeček, park s kostelíkem a volně přístupné koupaliště) - Miroslav (renesanční zámek s jádrem gotické vodní tvrze, barokní kostel Petra a Pavla, barokní sýpka a vinný sklep, židovský hřbitov, koupaliště) - Bohutice (renesanční zámek s barokním křídlem, nádvoří s barokní kašnou sv. Floriána volně přístupné, lurdská jeskyně, kostel Nanebevzetí Panny Marie, přírodní památka U Michálka) - Moravský Krumlov: 36 km.

Z Budkovic možno odbočit na Vedrovice (větrné kolo s čerpadlem vody z počátku 20. st., technická památka, v okolí probíhá archeologický výzkum), poté Jezeřany-Maršovice - MK

4. okruh :
Moravský Krumlov - Rybníky - Vémyslice (možnost koupání) - Tulešice (barokní zámeček z 18. století) - Horní Kounice (johanitská komenda, kostel Sv. Michaela archanděla, obojí z 13. st.) - Tavíkovice (renesanční zámeček) - Přeskače (na hřbitově jeden z nejstarších románských kostelíků, krytý šindelem) - Újezd - Slatina (renesanční zámeček, v rekonstrukci) - Jevišovice (starý zámek s muzejní expozicí, přehrada z konce 19.st.): 36 km.

Silniční lehká trasa, vedoucí částečně proti toku Rokytné, možnost pokračovat dál do Jaroměřic nad Rokytnou, Vranova nebo Znojma.

5. okruh :
Moravský Krumlov - Miroslav (renesanční zámek s jádrem gotické vodní tvrze, barokní kostel Petra a Pavla, barokní sýpka a vinný sklep, židovský hřbitov, koupaliště) - Hostěradice - Skalice - Morašice - Horní Dunajovice - Želetice - Žerotice - Tvořihráz (odbočka na Výrovickou přehradu) - Kuchařovice - Znojmo: 51 km.

Trasy nejsou většinou značené, uvedená kilometráž je orientační!

Vinařská stezka
Vinařské stezky spojují na Znojemsku pětapadesát vinařských obcí. V této rozlehlé oblasti si na své přijde skutečně každý. Znojemská oblast je svoji rozlohou největší na Moravě. Stezky jsou značeny žlutými tabulkami s logem vinařských stezek v zelené barvě.

Vyrazíte-li na stezku z Moravského Krumlova, čeká vás asi padesát kilometrů převážně rovinatých, odlehlých silnic mezi poli, s občasným kratším výjezdem a sjezdem.

Znojemská vinařská stezka začíná poblíž středu Moravského Krumlova u zámku, ve kterém je umístěna světoznámá Slovanská epopej Alfonse Muchy.

Krumlov opustíte pěšinou kolem Týnského rybníka. Před sjezdem do Vedrovic vás napravo překvapí nádherný výhled na Pálavu, která vás tu a tam bude provázet dalších padesát kilometrů.

Po krátké zajížďce na Mikulovsko projedeme další tři obce a přijíždíme k hlavní silnici. Při jejím bezpečném přejezdu opouštíme rovinatá pole a začneme stoupat do pestré krajiny mezi Miroslaví a Znojmem. Při vleklém stoupání do Miroslavi se můžete poprvé za celou dobu osvěžit pohledem na vinice na Markově kopci nad Městem. Po prohlídce Miroslavi projedete mezi vinohrady a jste opět na silnici, až do Hostěradic , s poněkud zvýšeným provozem.

Z Hostěradic stoupáte do Višňové. Z Višňové pojedete poprvé lesem. Lesní cesty jsou tu příjemně sjízdné, na několika místech budete překonávat mělký brod potokem. K lesní pohodě jistě přispěje fakt, že jedete téměř pořád z kopce. Před příjezdem do Horních Dunajovic se můžete osvěžit koupelí v Dunajovické nádrži. Těsně před obcí pak v přítmí poutní aleje navštivte lesní kazatelnu s osvěžující studánkou.

Po běžné asfaltové silnici dojedete přes Vítonice, Prosiměřice a Těšetice až ke hrázi Těšetické nádrže. Po případné koupeli vás čeká druhá lesní prémie na Kuchařovice. Les je protkán sítí nejrůznějších cest. Hlídejte si proto značení, zabloudit tu je snadné a nepříjemné.

Při výjezdu z lesa se blížíte ke Kuchařovicím, odkud máte poprvé možnost vidět Znojmo. Po průjezdu do Suchohrdel a Dobšic odbočíte do Sedlešovic a u mostu přes Dyji se napojíte na červenou stezku - Moravskou vinnou. Zelená značka tu končí.

Autoturistika

1. Z Mor. Krumlova do Znojma a zpět - 93 km
Moravský Krumlov - Miroslav - Lechovice (vinařská obec, kostel Navštívení P. Marie, ochutnávky vín) - Znojmo (prohlídka města, podzemí, rotunda sv. Kateřiny, radniční věž) - Hluboké Mašůvky (poutní místo s kostelem Navštívení P. Marie z roku 1680, před kostelem sochy českých patronů a světců od J.T. Fišera) - Výrovická přehrada (koupání) - Horní Dunajovice - Vémyslice - Moravský Krumlov.

2. Z Moravského Krumlova do Lednice - 75 km
Olbramovice (radnice z 16. st., kostel z pol. 16. st., koupaliště) - Branišovice - Vlasatice - Horní a Dolní Věstonice (archeologická expozice) - Pavlovské vrchy (přírodní rezervace) - Mikulov (městská památková rezervace, zámek, kostel sv. Jana Křtitele) - Lednice (rozsáhlý zámecký areál zapsaný v seznamu UNESCO, francouzský park a anglický park s minaretem).

3. Z Mor. Krumlova do Moravských Budějovic
(rozsáhlé koupaliště s vodními atrakcemi) - 45 km.
Rouchovany (farní kostel ze 13. st., románská věž) - Hrotovice - (pamětní síň českého krajináře Zvěřiny) - Jaroměřice nad Rokytnou (zámek, pamětní síň Otokara Březiny) - Moravské Budějovice (historické centrum, muzeum zaniklých řemesel, rozsáhlé koupaliště).

4. Z Mor. Krumlova do Náměště nad Oslavou a Třebíče - 55 km
Mohelno (Mohelská hadcová step) - Kralice nad Oslavou (Památník Bible kralické) - Náměšť nad Oslavou (zámek) - Třebíč (historické centrum, renesanční, barokně upravený zámek s muzejní expozicí, pozdně románská bazilika sv. Prokopa, synagoga).

Tipy na výlet

Minimuzeum československého opevnění 1935 - 1938
Zabývá se opevněním Československa ze 30. let dvacátého století, budovaným na obranu republiky proti hitlerovské agresi. Areál se skládá ze dvou objektů lehkého opevnění vzor 37 vybudovaných v oblasti III. sboru na úseku 16 - Moravský Krumlov v roce 1938. Jeden objekt je postupně rekonstruován do plánované podoby, které by pravděpodobně, nebýt Mnichova 1938, dosáhl. V druhém objektu je postupně zřizována expozice poválečné reaktivace opevnění. Objekty jsou v době přítomnosti provozovatele opatřeny dobovou výzbrojí a výstrojí.

Minimuzeum se nachází na kopci Spravedlnost, v katastru obce Olbramovice, asi 1 km severně od obce Bohutice, přibližně 6 km jihovýchodně od Moravského Krumlova. U silnice mezi obcemi Olbramovice a Rakšice je umístěna informační tabule, která Vás navede na značenou cestu do areálu muzea.

Otevřeno pro veřejnost je každý první celý víkend v měsíci od května do října v době od 9.30 do 17 hodin. Více na www.minimuzeum.com, minimuzeum@seznam.cz nebo na tel.: 776 377 808.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mkrumlov.cz, na kterých najdete další informace.